Johann Bernhard z Fünfkirchenu

rakouský šlechtic

Johann Bernhard z Fünfkirchenu (1561, Vídeň5. října 1626 nebo 1635[1][2], pevnost Zbiroh) byl protestant a horlivý stoupenec proti habsburskému absolutismu.

Johann Bernhard z Fünfkirchenu
Johann-Bernhard-Fuenfkirchen.jpg
Narození1561
Vídeň
Úmrtí1621 (ve věku 59–60 let)
Zbiroh
PovoláníDvorní rada a Beamter
Funkcestátní úředník
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

 
Zámek Fünfkirchen na rytině Georga Mathiase Vischera kolem roku 1672.

V roce 1575 ztratil Falkenstein, hrad byl prodán Trautsonům. Roku 1597 prodal Johann Bernhard několik svých statků kvůli hrozbě vyvlastnění pro jeho protestantství a zakoupil nové pozemky v Čechách a Slezsku.

V roce 1602 započal stavbu nové residence, zámku Fünfkirchen a po roce byl císařem Rudolfem II. Habsburským povýšen na barona. Při sporu mezi Rudolfem II. a jeho bratrem Matyášem stál Johann Bernhard na straně císaře a odpíral poslušnost Matyášovi. V roce 1608 byl povýšen na zemského knížete.

V roce 1616 přepsal své veškeré dolnorakouské statky a nový zámek na svou manželku Barboru z Tiefenbachu (nebo též Teuffenbachu) a odešel do Čech, kde vlastnil dům na Malé Straně.

Účast na povstání a odsouzeníEditovat

V roce 1618 podporoval povstání českých protestantských stavů proti katolickému panovníkovi a byl přímým účastníkem pražské defenestrace. Po bitvě na Bílé hoře 8. listopadu 1620 byl za velezradu odsouzen k trestu smrti a jeho majetek byl zabaven.[3] Na přímluvu svého švagra, císařského generála Rudolfa z Teuffenbachu, který byl zároveň poručníkem Janových dětí po smrti jeho manželky Barbory, udělil císař Janu Bernhardovi milost a jeho trest byl 21. srpna 1621 zmírněn na doživotní vězení. Zemřel ve vazbě v pevnosti Zbiroh v Čechách. Přesné datum jeho úmrtí je nejisté. V rodinné kronice Jindřicha z Fünfkirchenu je uvedeno datum 5. října 1626,[1] avšak na náhrobním epitafu v kostele v Poysbrunnu je jako datum úmrtí uveden 5. říjen 1635.[2]

Zabaven byl jeho majetek na panství Fünfkirchen, včetně nového zámku Fünfkirchen, který následně získal biskup František kníže Ditrichštejn z Mikulova, a zámku Wilfersdorf, který přešel na rod Lichtenštejnů.

Prostřednictvím svého strýce Rudolfa z Tiefenbachu získal jeho syn Johann Bernhard mladší, po konvertování ke katolictví, zpět rodové majetky a zámek Fünfkirchen a zámek Steinebrunn.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Také Franz Karl Wißgrill ve 3. svazku svého Schauplatz des landsässigen nieder-oesterreichischen Adels vom Herren- und Ritterstande na straně 135 udává rok úmrtí 1626.
  2. a b Hans Lederer: Hans Bernhard Fünfkirchner, Standesherr und Rebell. In: Heimat im Weinland. 99/3, 1999, NÖLB 051749CF-18C-05792-00000A1C-051749B8.
  3. Karl Gutkas: Geschichte des Landes Niederösterreich. 6. Auflage. 1983, s. 236.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Johann Bernhard Fünfkirchen na německé Wikipedii.

Externí odkazyEditovat