Jitrocel přímořský brvitý
Jitrocel přímořský brvitý (Plantago maritima subsp. ciliata) je rostlinný poddruh který jako jediný z variabilního druhu jitrocel přímořský roste v přírodě České republiky.
 Jitrocel přímořský brvitý | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hluchavkotvaré (Lamiales) |
| Čeleď | jitrocelovité (Plantaginaceae) |
| Rod | jitrocel (Plantago) |
| Druh | jitrocel přímořský (Plantago maritima) |
| Trinomické jméno | |
| Plantago maritima subsp. ciliata Printz | |
| Synonyma | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Výskyt
editovatRozšířen je od středu Evropy přes Ukrajinu, Kavkaz, Střední Asii, jih západní Sibiře a Írán až do Mongolska a Číny. V Česku, které se nachází na západním okraji areálu výskytu, je velmi vzácnou rostlinou. Vyrůstá pouze ve dvou oddělených arelách, v severozápadních Čechách (Žatecko) a na jižní Moravě (Hustopečsko).[1][2][3]
Ekologie
editovatJe hemikryptofyt rostoucí převážně v termofytiku na vlhkých zasolených loukách a slaniskách. Vyžaduje zásaditou půdu která je z jara zamokřená a během léta vysychá. Roste v halofilních trávnicích a poměrně dobře se dokáže vyrovnat s konkurenci jiných rostlin, snáší také sešlapávání. Jeho stanoviště jsou často odvodňována a měněna v louky nebo obdělávaná pole a proto se početní stavy jitrocele přímořského brvitého v ČR i okolních zemích výrazně snížily.[1][2][4]
Popis
editovatVytrvalá bylina s vícehlavým oddenkem z kterého vyrůstá vícero přízemních růžic s vystoupavými až přímými, tmavě zelenými až modravými listy o délkách 7 až 30 cm. Jejich masité, kopinaté až čárkovité čepele jsou vystoupavé až přímé, na bázi pozvolna přecházejí do řapíku a na vrcholu jsou dlouze zašpičatělé. Jsou bělavě chlupaté a mají tři až pět žilek. Stvoly jsou vystoupavé nebo přímé, 10 až 30 cm vysoké, přitiskle chlupaté a na průřezu oblé. Na jejich vrcholech vyrůstají hustá klasovitá, vespod přerušovaná květenství dlouhá 5 až 15 cm s hustě chlupatým vřetenem. Oboupohlavné květy jsou čtyřčetné a rostou z paždí 2 mm vejčitých listenů. Zelené, nestejně široké, vejčité a hluboce členěné kališní lístky jsou 2 až 3 mm dlouhé, ve dvojicích srostlé, po okrajích mají blanité lemy a jejich okraje a vrcholy jsou nepravidelně chlupaté. Nažloutlé, široce vejčité, 4 až 5 mm dlouhé, na konci tupě špičaté korunní lístky tvoří 2 mm hnědavou trubku a jsou po okrajích porostlé brvitými chloupky. Z trubky vyrůstají čtyři uprostřed srostlé bělavé nitky tyčinek které vyčnívají z koruny ven, na koncích mají elipsoidní žluté prašníky 2 mm velké. Rostliny kvetou v červnu až srpnu. Protogynické květy jsou opylovány anemogamicky. Ploidie poddruhu je 2n = 12.
Plodem jsou krátce štětinaté, kuželovité nebo vejčité tobolky s víčkem asi 3 mm dlouhé. Obsahují obvykle jedno podlouhlé, tmavě hnědé, nepravidelně eliptické semeno 2 mm dlouhé. Do okolí jsou semena rozšiřována zoochoricky nebo hydrochoricky.[1][2][3][4][5][6]
Taxonomie
editovatDruh jitrocel přímořský je velmi variabilní, dělí se na několik morfotypů lišících se délkou a šířkou listů a stvolů, tvarem listenů, cípů kalichu a laloků koruny i jejich oděním. Jitrocel přímořský brvitý je mimořádný svým brvitým okrajem kališních cípů, nominátní poddruh je má lysé. V okolních státech je tento poddruh někdy označován vědeckým jménem Plantago maritima subsp. salsa nebo jménem druhu Plantago salsa.[1][2][4][5]
Ohrožení
editovatJitrocel přímořský brvitý je v české přírodě na ústupu, značně ubylo lokalit na kterých pravidelně roste. Například zcela vymizel ze středních Čech, kde se v minulosti pravidelně vyskytoval. Jeho stavy se výrazně snížily především destrukcí nebo odvodněním tradičních stanovišť. Je proto zařazen mezi kriticky ohrožené druhy a to jak v "Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR" (C1t), tak i v "Seznamu zvláště chráněných druhů rostlin" dle vyhlášky Ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb." (§1).[7][8]
Reference
editovat- ↑ a b c d HOSKOVEC, Ladislav. BOTANY.cz: Jitrocel přímořský brvitý [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 12.07.2007 [cit. 2014-11-12]. Dostupné online.
- ↑ a b c d DVOŘÁK, Václav. Natura Bohemica: Jitrocel přímořský brvitý [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 24.12.2009 [cit. 2014-11-12]. Dostupné online.
- ↑ a b Databáze C1 rostlin: Jitrocel přímořský brvitý [online]. Informační systém ochrany přírody, AOPK ČR, Praha [cit. 2014-11-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-18.
- ↑ a b c KOBRLOVÁ, Lucie. Portál české flory: Květena: Jitrocel přímořský [online]. PřF, Univerzita Palackého, Olomouc [cit. 2014-11-12]. Dostupné online.
- ↑ a b GOLIAŠOVÁ, Kornélia. Flóra Slovenska V/2: Skorocel primorsky [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1997 [cit. 2014-11-12]. S. 575–577. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-12. ISBN 80-224-0481-0. (slovensky)
- ↑ Flora of China: Plantago maritima ciliata [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2014-11-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GRULICH, Vít. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. S. 631–645. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 12.11.2014]. Roč. 84, čís. 3, s. 631–645. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky)
- ↑ Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb. [online]. Ministerstvo životního prostředí ČR [cit. 2014-11-12]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu jitrocel přímořský brvitý na Wikimedia Commons - Foto jitrocele přímořského brvitého
- Botanický ústav AV ČR – rozšíření jitrocele přímořského brvitého v ČR
