Jindřich Libštejnský z Kolovrat

Jindřich
hrabě Libštejnský z Kolovrat
Jindřich; hrabě Libštejnský z Kolovrat
	Rodový erb
Nejvyšší zemský hofmistr ; Českého království
	Ve funkci:; 4. listopad 1643 – 6. březen 1646
Panovník	Ferdinand III.
Předchůdce	Bedřich z Talmberka
Nástupce	Oldřich František Libštejnský z Kolovrat
Nejvyšší zemský komorník Českého království
	Ve funkci:; 1638 – 1643
Panovník	Ferdinand III.
Předchůdce	Bedřich z Talmberka
Nástupce	Oldřich František Libštejnský z Kolovrat
Nejvyšší zemský sudí Českého království
	Ve funkci:; 1628 – 1638
Panovník	Ferdinand II., Ferdinand III.
Předchůdce	Bedřich z Talmberka
Nástupce	Sezima z Vrtby
Nejvyšší dvorský sudí Českého království
	Ve funkci:; 1623 – 1628
Panovník	Ferdinand II.
Nástupce	Vilém mladší Popel z Lobkowicz
Vrchní výběrčí daní
	Ve funkci:; 1615 – 1615
Panovník	Matyáš
Hejtman Nového Města pražského
	Ve funkci:; 1612 – 1617
Panovník	Matyáš
Hejtman Prácheňského kraje
	Ve funkci:; 1613 – 1614
Panovník	Matyáš
Císařský rada
	Ve funkci:; 1603 – ?
Panovník	Rudolf II.
Narození	1570
Úmrtí	6. března 1646 (ve věku 75–76 let)
Choť	(1600) Alžběta (Eliška) z Lobkowicz (1580–1663)
Rodiče	Albrecht VI. Libštejnský z Kolovrat (1539–1586) a Alžběta Kavková z Říčan († 1585)
Děti	Oldřich František (1607–1650)
Příbuzní	bratr: Jan Libštejnský z Kolovrat (1550–1616) ; bratr: Jaroslav Libštejnský z Kolovrat (1553–1617) ; bratr: Heralt Václav Libštejnský z Kolovrat († 1630) ; bratr: Zdeněk Lev Libštejnský z Kolovrat (1588–1640) ; děd: Jaroslav IV. Libštejnský z Kolovrat (1487–1521) ; babička: Marie Anna Žďárská z Chrástu († 1581)
Zaměstnání	politik, úředník
Profese	šlechtic
Náboženství	římskokatolické
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jindřich Libštejnský z Kolovrat, také Jindřich Liebsteinský z Kolowrat (1570 – 6. března 1646) byl český šlechtic z rodu Kolovratů, který v pobělohorské době zastával nejvyšší zemské úřady Českého království.

Původ

Narodil se jako syn Albrechta VI. Libštejnského z Kolovrat (1539–1586) a jeho třetí manželky Alžběty Kavkové z Říčan († 6. března 1585, pohřbena v Tochovicích). Jeho starší nevlastní bratři z otcova prvního manželství Jan (1550–1616) a Jaroslav (1553–1617) zastávali dvorské úřady u habsburského dvora.

Kariéra

Zřícenina hradu Střela

Pamětní deska se jmény Jindřicha a jeho syna Oldřicha Františka v Ročovském klášteře.

Jako mladý působil v armádě, kde v roce 1594 dosáhl hodnosti plukovníka. V roce 1603 se stal císařským radou, o deset let později působil jako hejtman Prácheňského kraje.^[2]^[3]^{[pozn. 1]} Významnějším postem byl úřad královského hejtmana Nového Města pražského (1612–1617).^[1] V roce 1615 byl vrchním výběrčím daní.

V roce 1619 byl vypovězen z Čech, protože v době stavovského povstání zůstal věrný císaři. Jeho věrnost Habsburkům a katolická víra mu v pobělohorské době zajistily hvězdnou kariéru. V roce 1623 se stal nejvyšším dvorským sudím, v roce 1628 nejvyšším zemským sudím, v letech 1638–1643 byl nejvyšším zemským komorníkem a kariéru zakončil jako nejvyšší zemský hofmistr Českého království.^[2]

Jindřich podporoval augustiniánský klášter v Dolním Ročově, kde je umístěna pamětní deska s jeho jménem a jménem jeho syna Oldřicha Františka.

Zemřel 3. září 1646^[3] a byl pochován v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Strahově v Praze.^[5]^{[pozn. 2]}

Rodina

Na Hradčanech se 13. února 1600 oženil s Alžbětou (Eliškou) z Lobkovic (1580 – 14. červen 1663 Žichovice, pohřbena v Praze) a měl s ní syna Oldřicha Františka (28. červenec 1607 Žichovice – 3. leden 1650 České Budějovice), který však otce přežil jen o čtyři roky.

Majetek

Od roku 1603 vlastnil zámek Žichovice. V době třicetileté války z konfiskovaného majetku získal Střelu a Řepici.

Odkazy

Poznámky

↑ Podle Petra Mareše v seznamech krajských hejtmanů ovšem nefiguruje.^[4]
↑ Tischerová však mylně uvádí, že zemřel v roce 1616.^[5]

Reference

↑ ^a ^b ^c SKÁLA ZE ZHOŘE, Pavel. Historie česká: od defenestrace k Bílé hoře. Příprava vydání Josef Janáček. Praha: Svoboda, 1984. 450 s. S. 412.
↑ ^a ^b JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha: Euromedia - Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN 978-80-242-5163-9. S. 30.
↑ ^a ^b MAREK, Miroslav. Kolovratové 2 [online]. Rev. 2008-12-21 [cit. 2017-12-28]. Dostupné online.
↑ MAREŠ, Petr. Obsazování úřadu krajského hejtmana v předbělohorském období a soupis krajských hejtmanů na základě dochovaných seznamů z let 1563/1564–1616/1617 (rigorózní práce). Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2011. Dostupné online. S. 133.
↑ ^a ^b TISCHEROVÁ, Jana. Pražské hřbitovy, pohřebiště a sepulkrální památky. Praha: Jalna, 2023. 880 s. ISBN 978-80-88421-04-7. S. 151.

Literatura

JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha: Euromedia - Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN 978-80-242-5163-9. S. 30.
KUNCIPÁL, Karel. Kdo byl Jindřich Liebštejnský z Kolovrat. Výběr. 1992, roč. 29, čís. 4, s. 272–273.
KUNCIPÁL, Karel. Spor o Střelu. Výběr. 1992, roč. 29, čís. 4, s. 273–275.

Externí odkazy

Rodokmen na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)

[5] Podle Petra Mareše v seznamech krajských hejtmanů ovšem nefiguruje.^[4]

[7] Tischerová však mylně uvádí, že zemřel v roce 1616.^[5]

[Skála-1] SKÁLA ZE ZHOŘE, Pavel. Historie česká: od defenestrace k Bílé hoře. Příprava vydání Josef Janáček. Praha: Svoboda, 1984. 450 s. S. 412.

[Juřík-2] JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha: Euromedia - Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN 978-80-242-5163-9. S. 30.

[genealogy_2-3] MAREK, Miroslav. Kolovratové 2 [online]. Rev. 2008-12-21 [cit. 2017-12-28]. Dostupné online.

[Mareš-4] MAREŠ, Petr. Obsazování úřadu krajského hejtmana v předbělohorském období a soupis krajských hejtmanů na základě dochovaných seznamů z let 1563/1564–1616/1617 (rigorózní práce). Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2011. Dostupné online. S. 133.

[Tischerová-6] TISCHEROVÁ, Jana. Pražské hřbitovy, pohřebiště a sepulkrální památky. Praha: Jalna, 2023. 880 s. ISBN 978-80-88421-04-7. S. 151.

[1]

[2]

[3]

[pozn. 1]

[5]

[pozn. 2]

[4]

Jindřich hrabě Libštejnský z Kolovrat
Rodový erb

Nejvyšší zemský hofmistr Českého království
Ve funkci: 4. listopad 1643 – 6. březen 1646
Panovník	Ferdinand III.
Předchůdce	Bedřich z Talmberka
Nástupce	Oldřich František Libštejnský z Kolovrat


Nejvyšší zemský komorník Českého království
Ve funkci: 1638 – 1643
Panovník	Ferdinand III.
Předchůdce	Bedřich z Talmberka
Nástupce	Oldřich František Libštejnský z Kolovrat


Nejvyšší zemský sudí Českého království
Ve funkci: 1628 – 1638
Panovník	Ferdinand II., Ferdinand III.
Předchůdce	Bedřich z Talmberka
Nástupce	Sezima z Vrtby


Nejvyšší dvorský sudí Českého království
Ve funkci: 1623 – 1628
Panovník	Ferdinand II.
Nástupce	Vilém mladší Popel z Lobkowicz


Vrchní výběrčí daní
Ve funkci: 1615 – 1615
Panovník	Matyáš


Hejtman Nového Města pražského
Ve funkci: 1612^[1] – 1617^[1]
Panovník	Matyáš


Hejtman Prácheňského kraje
Ve funkci: 1613 – 1614
Panovník	Matyáš


Císařský rada
Ve funkci: 1603 – ?
Panovník	Rudolf II.


Narození	1570
Úmrtí	6. března 1646 (ve věku 75–76 let)
Choť	(1600) Alžběta (Eliška) z Lobkowicz (1580–1663)
Rodiče	Albrecht VI. Libštejnský z Kolovrat (1539–1586) a Alžběta Kavková z Říčan († 1585)
Děti	Oldřich František (1607–1650)
Příbuzní	bratr: Jan Libštejnský z Kolovrat (1550–1616) bratr: Jaroslav Libštejnský z Kolovrat (1553–1617) bratr: Heralt Václav Libštejnský z Kolovrat († 1630) bratr: Zdeněk Lev Libštejnský z Kolovrat (1588–1640) děd: Jaroslav IV. Libštejnský z Kolovrat (1487–1521) babička: Marie Anna Žďárská z Chrástu († 1581)
Zaměstnání	politik, úředník
Profese	šlechtic
Náboženství	římskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.