Jindřich Libštejnský z Kolovrat
Jindřich Libštejnský z Kolovrat, také Jindřich Liebsteinský z Kolowrat (1570 – 6. března 1646) byl český šlechtic z rodu Kolovratů, který v pobělohorské době zastával nejvyšší zemské úřady Českého království.
Původ
editovatNarodil se jako syn Albrechta VI. Libštejnského z Kolovrat (1539–1586) a jeho třetí manželky Alžběty Kavkové z Říčan († 6. března 1585, pohřbena v Tochovicích). Jeho starší nevlastní bratři z otcova prvního manželství Jan (1550–1616) a Jaroslav (1553–1617) zastávali dvorské úřady u habsburského dvora.
Kariéra
editovatJako mladý působil v armádě, kde v roce 1594 dosáhl hodnosti plukovníka. V roce 1603 se stal císařským radou, o deset let později působil jako hejtman Prácheňského kraje.[2][3][pozn. 1] Významnějším postem byl úřad královského hejtmana Nového Města pražského (1612–1617).[1] V roce 1615 byl vrchním výběrčím daní.
V roce 1619 byl vypovězen z Čech, protože v době stavovského povstání zůstal věrný císaři. Jeho věrnost Habsburkům a katolická víra mu v pobělohorské době zajistily hvězdnou kariéru. V roce 1623 se stal nejvyšším dvorským sudím, v roce 1628 nejvyšším zemským sudím, v letech 1638–1643 byl nejvyšším zemským komorníkem a kariéru zakončil jako nejvyšší zemský hofmistr Českého království.[2]
Jindřich podporoval augustiniánský klášter v Dolním Ročově, kde je umístěna pamětní deska s jeho jménem a jménem jeho syna Oldřicha Františka.
Zemřel 3. září 1646[3] a byl pochován v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Strahově v Praze.[5][pozn. 2]
Rodina
editovatNa Hradčanech se 13. února 1600 oženil s Alžbětou (Eliškou) z Lobkovic (1580 – 14. červen 1663 Žichovice, pohřbena v Praze) a měl s ní syna Oldřicha Františka (28. červenec 1607 Žichovice – 3. leden 1650 České Budějovice), který však otce přežil jen o čtyři roky.
Majetek
editovatOd roku 1603 vlastnil zámek Žichovice. V době třicetileté války z konfiskovaného majetku získal Střelu a Řepici.
Odkazy
editovatPoznámky
editovatReference
editovat- ↑ a b c SKÁLA ZE ZHOŘE, Pavel. Historie česká: od defenestrace k Bílé hoře. Příprava vydání Josef Janáček. Praha: Svoboda, 1984. 450 s. S. 412.
- ↑ a b JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha: Euromedia - Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN 978-80-242-5163-9. S. 30.
- ↑ a b MAREK, Miroslav. Kolovratové 2 [online]. Rev. 2008-12-21 [cit. 2017-12-28]. Dostupné online.
- ↑ MAREŠ, Petr. Obsazování úřadu krajského hejtmana v předbělohorském období a soupis krajských hejtmanů na základě dochovaných seznamů z let 1563/1564–1616/1617 (rigorózní práce). Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2011. Dostupné online. S. 133.
- ↑ a b TISCHEROVÁ, Jana. Pražské hřbitovy, pohřebiště a sepulkrální památky. Praha: Jalna, 2023. 880 s. ISBN 978-80-88421-04-7. S. 151.
Literatura
editovat- JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha: Euromedia - Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN 978-80-242-5163-9. S. 30.
- KUNCIPÁL, Karel. Kdo byl Jindřich Liebštejnský z Kolovrat. Výběr. 1992, roč. 29, čís. 4, s. 272–273.
- KUNCIPÁL, Karel. Spor o Střelu. Výběr. 1992, roč. 29, čís. 4, s. 273–275.