Jindřiš
Jindřiš (německy Heinrichschlag) je vesnice, část obce Rodvínov v okrese Jindřichův Hradec. Nachází se asi 3 km na východ od J.Hradce, v údolí Hamerského potoka. Je zde evidováno 94 adres.[3] V roce 2011 zde trvale žilo 190 obyvatel.[4] V obci se nalézá železniční zastávka Jindřichohradecké úzkokolejné dráhy.
| Jindřiš | |
|---|---|
.jpg) Kaple Nanebevzetí Panny Marie na návsi | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Rodvínov |
| Okres | Jindřichův Hradec |
| Kraj | Jihočeský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°8′56″ s. š., 15°3′47″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 255 (2021)[1] |
| Katastrální území | Jindřiš (5,68 km²) |
| PSČ | 377 01 378 51 |
| Počet domů | 64 (2011)[2] |
  Jindřiš | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 140333 |
| Kód k. ú. | 740331 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jindřiš je také název katastrálního území o rozloze 5,68 km².[5]
Historie editovat
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1654.[6] Profous 1654, gruntovní kniha, důchodenské účty 1564, Lang 1285 rybní účty. Pak je ještě archivářem Teplým prokazatelně doloženo datum 13. 3. 1486 kdy Jindřich z Hradce směnil rybník na Kanclově za potok mezi Blažejovem a Jindřiší s hradeckým farářem Eliášem.
Založení místa souvisí s kolonizací krajiny ve 13. století. Pány z Hradce byl přizván Řád německých rytířů.Ti měli obrovské zkušenosti s budováním osad, rybníků, kultivováním krajiny, ale i s péčí o chudé a nemocné. Centrem hospodářství byl Vítkův hrádek (Pippenhausl). Poplužní dvůr stával ve Dvorečku. Hrádek sloužil i k obraně brodu v Jindřiši. Místní název Am Hof by mohl zároveň napovídat,že i tady rytíři drželi nějaké hospodářství. První osadníci přišli do Jindřiše patrně ze Švábska nebo Durynska. Řádoví bratři obdrželi mimo Vítkova hrádku a vesnic k němu patřících (Dvoreček, Blažejov, Mutyněves, Hospříz, Malý Ratmírov atd.) také újezd děbolínský a strmilovský.
Na statku č.13 žil selský vůdce Gregor Tröscher (1731-1805), který vedl sedláky v odporu proti nadměrné robotě a nedodržování císařských nařízení na jindřichohradeckém panství[7]. K jindřichohradeckému panství patřila Jindřiš až do roku 1884.
Na počátku dvacátého století zde maloval svoje obrazy český malíř Herbert Masaryk.
V roce 1938 zde žilo 240 obyvatel. V letech 1938 až 1945 byla ves v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněna k nacistickému Německu.[8]
Památky editovat
- barokní most z 18. století se sochou Jana Nepomuckého
- pseudogotická kaple z roku 1894 zasvěcená Nanebevzetí Panny Marie.
- smírčí kříž z 16. století
Reference editovat
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 185.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-18.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 218.
- ↑ TEPLÝ, František. Selské bouře. Praha: [s.n.], 1931. Dostupné online.
- ↑ Seznam obcí a okresů republiky Česko-Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jindřiš na Wikimedia Commons - Katastrální mapa katastru Jindřiš na webu ČÚZK
