Jespák velký

druh ptáka rodu Calidris

Jespák velký (Calidris tenuirostris) je statný druh slukovitého ptáka, který hnízdí na severovýchodní Sibiři a na zimu táhne hlavně do Austrálie, ale také do jihovýchodní a jižní Asie a na Arabský poloostrov.

Jak číst taxoboxJespák velký
alternativní popis obrázku chybí
Jespák velký v prostém šatu
Stupeň ohrožení podle IUCN
ohrožený
ohrožený druh[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řáddlouhokřídlí (Charadriiformes)
Čeleďslukovití (Scolopacidae)
Rodjespák (Calidris)
Binomické jméno
Calidris tenuirostris
(Horsfield, 1821)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Systematika editovat

Druh popsal americký přírodovědec Thomas Horsfield v roce 1821. Jespák velký se řadí do početného rodu Calidris v rámci čeledi slukovitých. Netvoří žádné poddruhy.[2] Druhové jméno tenuirostris pochází z latinského tenuis („útlý“) a rostrum („zobák“).[3]

Rozšíření a populace editovat

Jespák velký hnízdí na severovýchodní Sibiři. Na zimu táhne hlavně do Austrálie, částečně i do pobřežních oblastí jihovýchodní Asie, Indie, Bangladéše, Pákistánu a Arabského poloostrova.[4] Během tahu dokáže urazit i tisíce kilometrů. Pro jespáky jsou zcela klíčové tahové zastávky v oblasti Žlutého moře, na kterých doplňují energetické zásoby.[5]

K roku 2007 se celková populace odhadovala 292–295 tisíc jedinců.[4]

Popis editovat

Délka těla dosahuje 26–28 cm, křídlo je dlouhé 17–20 cm, zobák 3,9–4,7 cm, běhák 3,2–3,8 cm, ocas 5,6–7 cm.[6] Jedná se o šedobíle zbarveného statného jespáka s delším tmavým zobákem a poměrně dlouhým krkem. Ve svatebním šatu jsou hlava a krk výrazně flekovány šedou barvou s černými skvrnami na hrudi a na bocích, přičemž na hrudi je flekování tak husté, že vypadá jako jednolitá tmavě šedá až černá. Svrchní partie jsou jinak tmavě šedé, občas flekovány světle šedě. Břicho a spodina jsou bílé s černými flíčky. Některá pera na ramenních perutích se barví do kaštanové až červené. V prostém šatě je opeření fádnějších šedých barev, bez výrazné tmavé hrudi a s šedými skvrnami od krku až k bokům. Břicho a spodina jsou bílé bez černých flíčků.[7]

Biologie editovat

 
Obří hejno jespáků velkých

V zimním období se jespáci velcí nachází prakticky pouze v pobřežních oblastech, i když v Austrálii výjimečně zalétávají i do řek ve vnitrozemí. Ke sběru potravy dochází v bahnitých březích v malých skupinkách, přičemž jespáci nezůstávají na jednom místě déle než několik dní.[8] Na hnízdištích pojídají hlavně rostlinný materiál jako jsou bobule (např. šicha černá). Ptáčata se krmí výhradně hmyzem (hlavně larvami) a pavouky. Na zimovištích pojídají mj. mlže, korýše, plže, ostnokožce a kroužkovce. Na zimovištích sbírají potravu v malých skupinkách, avšak na tahových zastávkách tvoří hejna o stovkách až tisících jedincích, kteří společně sbírají potravu na wattových březích.[4]

K hnízdění dochází od konce května do konce června.[4] Snůšku tvoří cca 4 vejce, inkubují oba partneři. O mláďata se stará patrně jen samec, který v případě nebezpečí brání hnízdo předstíráním zranění, čímž se snaží strhnout pozornost predátora na sebe.[8] Někdy v červenci jespáci opouští svá hnízdiště a na zimovištích přilétávají mezi srpnem a říjnem. V březnu a dubnu táhnou zpět na svá hnízdiště. Juvenilní jedinci často vynechají první hnízdní sezónu a zůstávají na zimovištích po celý rok.[4]

Ohrožení editovat

Jespák velký je ohrožený druh. Na vině je především úbytek stanovišť v oblasti tahových zastávek ve Žlutém moři, kde dochází k zástavbě wattového pobřeží pro různé účely (infrastruktura, akvakultura, průmysl). Snad nejvýraznější populační úbytek nastal po zatarasení přílivové mělčiny Saemangeum, která byla prakticky odříznuta od otevřeného moře, a jespáci odtamtud úplně vymizeli. Odhaduje se, že následkem přehrazení Saemangeumu uhynulo kolem 90 000 jespáků velkých. Následkem úbytku a degradace habitatu na tahových zastávkách ve Žlutém moři došlo mezi lety cca 1997–2019 až k 78% populačnímu poklesu.[4]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
  2. Sandpipers, snipes, Crab-plover, coursers [online]. IOC World Bird List v12.1 [cit. 2022-11-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. JOBLING, James A. The Helm Dictionary of Scientific Bird Names. London: Christopher Helm, 2010. ISBN 978-1-4081-2501-4. S. 381. 
  4. a b c d e f Calidris tenuirostris [online]. The IUCN Red List of Threatened Species 2019: e.T22693359A155482913, 2016 [cit. 2021-11-09]. Dostupné online. DOI 10.2305/IUCN.UK.2016-3.RLTS.T22693359A155482913.en. (anglicky) 
  5. LISOVSKI, Simeon; GOSBELL, Ken; HASSELL, Chris; MINTON, Clive. Tracking the full annual-cycle of the Great Knot, Calidris tenuirostris, a long-distance migratory shorebird of the East Asian-Australasian Flyway. Wader Study [online]. 2016-12-01 [cit. 2022-11-16]. Roč. 123, čís. 3. DOI 10.18194/ws.00048. (anglicky) 
  6. HAYMAN, Peter; MERCHANT, John; PRATER, Tony. Shorebirds: an identification guide to the waders of the world. London: Croom Helm, 2011. ISBN 978-0-7136-3509-6. S. 364–365. (anglicky) 
  7. BRAZIL, Mark. Field guide to the birds of East Asia : Eastern China, Taiwan, Korea, Japan and Eastern Russia. London: Christopher Helm, 2009. ISBN 978-0-7136-7040-0. S. 186. (anglicky) 
  8. a b JOHNSGARD, Paul A. The plovers, sandpipers, and snipes of the world. Lincoln: University of Nebraska Press, 1981. Dostupné online. ISBN 9780803225534. S. 149–151. (anglicky) 

Literatura editovat

  • BRAZIL, Mark. Field guide to the birds of East Asia : Eastern China, Taiwan, Korea, Japan and Eastern Russia. London: Christopher Helm, 2009. ISBN 978-0-7136-7040-0. (anglicky) 
  • HAYMAN, Peter; MERCHANT, John; PRATER, Tony. Shorebirds: an identification guide to the waders of the world. London: Croom Helm, 2011. ISBN 978-0-7136-3509-6. (anglicky) 
  • JOHNSGARD, Paul A. The plovers, sandpipers, and snipes of the world. Lincoln: University of Nebraska Press, 1981. Dostupné online. ISBN 9780803225534. (anglicky) 

Externí odkazy editovat