Ještědsko-kozákovský hřbet

geomorfologický celek Krkonošské oblasti

Ještědsko-kozákovský hřbet (lidově též Podještědí) je geomorfologický celek na jihozápadě střední části Krkonošské oblasti. Leží v okresech Liberec, Jablonec nad Nisou a Semily v Libereckém kraji a malou částí v okrese Jičín v Královéhradeckém kraji. Nejvyšším bodem je Ještěd (1012 m n. m.), jediná tisícovka pohoří.

Ještědsko-kozákovský hřbet
Ještědský hřbet z Kopaniny
Ještěd, letecký pohled

Nejvyšší bod1012 m n. m. (Ještěd)
Délka58 km
Rozloha209,7 km²
Střední výška518,5 m n. m.

Nadřazená jednotkaKrkonošská oblast
Sousední
jednotky
Lužické hory
Žitavská pánev
Jizerské hory
Krkonošské podhůří
Jičínská pahorkatina
Ralská pahorkatina
Podřazené
jednotky
Ještědský hřbet
Kozákovský hřbet

SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
Ještědsko-kozákovský hřbet na mapě Česka
Ještědsko-kozákovský hřbet na mapě Česka
Map
Horninysedimenty, metamorfity, vulkanity
PovodíLužická Nisa, Mohelka, Jizera, Cidlina, Oleška
Souřadnice
Identifikátory
Kód geomorf. jednotkyIVA-3
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poloha editovat

Úzký hřbet se táhne téměř 60 kilometrů od severozápadu k jihovýchodu, zhruba mezi obcemi Rynoltice a Železnice. Při severovýchodní hranici leží města Liberec, Železný Brod, Semily, Rychnov u Jablonce nad Nisou a Lomnice nad Popelkou, při jihozápadní hranici jsou to města Hodkovice nad Mohelkou a Rovensko pod Troskami. Uvnitř území nejsou žádná větší města, částečně sem zasahují města Chrastava a Světlá pod Ještědem, zcela uvnitř leží významnější obce Malá Skála, Koberovy, Tatobity, Veselá a Bradlecká Lhota.

Charakter území editovat

Je to výrazný hrásťový a antiklinální hřbet s povrchem převážně ploché hornatiny o středním sklonu cca 10°, budovaný horninami slabě přeměněného staropaleozoického krystalinika ještědského a železnobrodského, permskými sedimenty a vulkanity a svrchnokřídovými sedimentárními horninami, tektonicky vysunutými na jihozápadní svah. Úzký hřbet směru SZJV, dlouhý 58 km, byl vyzdvižen diferencovanými saxonskými pohyby při lužické poruše, probíhající na jihovýchodním svahu (na JV při sv. úpatí) a při zlomech a flexurách při úpatí. Na hřbetu jsou rozsáhlé dílčí strukturně tektonické elevace se skalními tvary modelovanými kryogenními procesy v pleistocénu (např. kryoplanační terasy, izolované kvarcitové skály, kamenná moře, balvanové haldy a proudy), místy tvary zvětrávání a odnosu pískovec, vzácné jeskyně v krystalických vápencích. Hřbet přetínají v průlomových údolích Mohelka, Jizera a Cidlina, při severním okraji teče Lužická Nisa.[1]

Geomorfologické členění editovat

Celek Ještědsko-kozákovský hřbet (dle značení Jaromíra Demka IVA–3) se člení na podcelky Ještědský hřbet (IVA–3A) na severozápadě a Kozákovský hřbet (IVA–3B) na jihovýchodě. Hřbet sousedí na severozápadě s Lužickými horami, na severu s Žitavskou pánví, na severovýchodě s Jizerskými horami a Krkonošským podhůřím, na jihu s Jičínskou a na jihozápadě s Ralskou pahorkatinou. První čtyři jmenované celky patří také do Krkonošské oblasti Sudet, poslední dvě jmenované pahorkatiny patří do České tabule.[2]

Nejvyšší vrcholy editovat

V seznamu jsou uvedeny vrcholy nad 650 metrů.

Podrobný seznam hor a kopců podle nadmořské výšky a prominence obsahuje Seznam vrcholů v Ještědsko-kozákovském hřbetu.

Fotogalerie editovat

Panoramatický pohled z Kozákova směrem na severozápad

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. 
  2. BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat