Jan Přibyl (lékař)

český vojenský lékař v Rusku, městský lékař v Tbilisi

Jan Přibyl (rusky Иван Антонович Прибиль, 20. září 1782 Jičín8. března 1866 Tiflis) byl český civilní a vojenský lékař, porodník a balneolog dlouhodobě působící v gruzínském Tiflisu (Tbilisi), pod tehdejší nadvládou Ruského impéria.

Jan Přibyl
Jan (Ivan) Přibyl (asi okolo roku 1860)
Jan (Ivan) Přibyl (asi okolo roku 1860)
Narození14. září 1782
České království
Úmrtí8. března 1866 (ve věku 83 let)
Tbilisi
Alma materVídeňská univerzita
Povolánílékař a vojenský lékař
OceněníŘád sv. Vladimíra 3. třídy
Řád sv. Stanislava 1. třídy
DětiPoložka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ115941798
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ115941963
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

editovat

Mládí

editovat

Narodil se v Jičíně v Čechách. Lékařské vzdělání získal na Vídeňské univerzitě, kde obdržel doktorát z medicíny a chirurgie.

V Ruském impériu

editovat

Na výzvu ruské vlády přišel 21. srpna 1808 do Ruska, kde složil zkoušku na petrohradské lékařsko-chirurgické akademii a byl znovu potvrzen jako lékař. Následně vstoupil do lékařské služby carské armády a jako mladší lékař Saratovského střeleckého pluku byl poslán do Gruzie,[1] před nedávnem plně získané pod ruskou nadvládu. Později pak sloužil jako rezidenční lékař v vojenské nemocnici Chersonu.[zdroj?]

V Tiflisu

editovat

Po ukončení své smluvní služby v roce 1816 odešel ze služeb armády, usadil se v Tiflisu a stal se civilním lékařem-porodníkem. Zasedal rovněž v gruzínské lékařské radě. Do vojenské služby byl znovu zařazen 6. listopadu 1819 na uvolněné místo hlavního lékaře vojenské nemocnice v Tiflisu. V roce 1826 mu byl udělen Řád sv. Anny 2. stupně. V roce 1833 přijal ruské občanství. Roku 1834 obdržel Řád sv. Vladimíra 3. stupně.[zdroj?]

Jako ošetřující lékař měl blízko k rodině Chavchavadze a léčil mj. šlechtice a dramatika Alexandra Sergejeviče Gribojedova, který trpěl záchvaty horečky. V roce 1837 doprovázel ruského cara Mikuláše I. při cestě na Kavkaz a byl při té příležitosti oceněn diamantovým prstenem s monogramem cara.[2] V lednu 1840 obdržel hodnost řádného státního rady. V roce 1846 obdržel Řád sv. Stanislava 1. stupně. V roce 1849 byl jmenován stálým členem ruského Vojenského lékařského vědeckého výboru; dále byl poradním členem lékařské rady ministerstva vnitra, čestným členem Společnosti ruských lékařů v Petrohradě a dalších lékařských spolků. Byl také zakladatelem a aktivním členem Kavkazské lékařské společnosti. V Tiflisu byl široce znám jako zkušený a uznávaný lékař. Rovněž položil základy gruzínskému lázeňství.[1]

1. července 1860 získal diplom dědičného šlechtice s vlastním erbem.[3]

Úmrtí

editovat

Zemřel 8. března 1866 v Tiflisu ve věku 83 let.

V roce 1812 se oženil s katoličkou Jekatěrinou Osipovnou Karajevovou z gruzínské šlechtické rodiny.[4] Měli spolu tři syny a tři dcery:

  • Jakov (1811–1892), lékař, tajný rada
  • Michail (1817-1892), cenzor
  • Louise (1822–1897), manželka Konstantina Ivanoviče Orlovského
  • Nina (1823–1898), manželka Semjona Zubalova
  • Nicholas (asi 1826–1907), lékař, tajný rada
  • Julia (1829–1906), manželka tajného rady (Andrej Grigorijevič ?)

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Прибиль, Иван Антонович na ruské Wikipedii.

  1. a b Z historie vztahů Čechů a Gruzínů. Gruzie [online]. [cit. 2024-07-28]. Dostupné online. 
  2. Папазян А. Чехи в Грузии: маленькая, но активная диаспора Archivováno 6. 3. 2019 na Wayback Machine.
  3. Герб Прибилей. gerbovnik.ru [online]. [cit. 2024-07-30]. Dostupné online. 
  4. Z historie vztahů Čechů a Gruzínů. Gruzie [online]. [cit. 2024-07-28]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • Иван Антонович Прибиль /  Красноглядов. — 1859. — 11 с.
  • Прибиль Иван Антонович // Список гражданским чинам IV класса. Исправлен по 1-е июля 1864. s. 9.

Externí odkazy

editovat