Otevřít hlavní menu

Jan Lucemburský (velkovévoda)

lucemburský velkovévoda (1964–2000)

Jan Lucemburský (luc. Jean vu Lëtzebuerg, franc. Jean de Luxembourg, něm. Jean n. Johann von Luxemburg, 5. ledna 1921 zámek BergColmar-Bergu23. dubna 2019 Lucemburk[1][2]) byl v letech 19642000 velkovévodou lucemburským (a bývá, zejm. v německém jazykovém prostředí označován jako Johann I., tedy česky Jan I.)

Jan Lucemburský
velkovévoda lucemburský
Velkovévoda Jean během svatby svého vnuka prince Ludvíka 29. září 2006 v Gilsdorfu.
Velkovévoda Jean během svatby svého vnuka prince Ludvíka 29. září 2006 v Gilsdorfu.
Doba vlády 19642000
Úplné jméno Jean Benoît Guillaume Robert Antoine Louis Marie Adolphe Marc d'Aviano
Narození 5. ledna 1921
Zámek Berg, Colmar-Berg, LucemburskoLucembursko Lucembursko
Úmrtí 23. dubna 2019 (ve věku 98 let)
Lucemburk, LucemburskoLucembursko Lucembursko
Pohřben Katedrála Notre-Dame
Předchůdce Šarlota Lucemburská
Nástupce Jindřich I. Lucemburský
Manželky Josefína Šarlota Belgická
Potomci Marie-Astrid
Jindřich
Markéta
Jean
Vilém
Rod Bourbon-Parma
Otec Felix Bourbonsko-Parmský
Matka Šarlota Lucemburská
Podpis Jean, Grand Duke of Luxembourg Signature.svg
Některá data mohou pocházet z datové položky.

TitulaturaEditovat

 
Malý erb Jeho královské výsosti Jana, velkovévody lucemburského, vévody nasavského, prince bourbonsko-parmského

Jeho plné jméno znělo Jean Benoît Guillaume Robert Antoine Louis Marie Adolphe Marc d'Aviano. Byl nositelem titulu "J.K.V. velkovévoda lucemburský, vévoda z Nassau, princ Bourbonsko-Parmský, falckrabě při Rýnu, hrabě ze Saynu, Königsteinu, Katzenelnbogenu a Diezu, purkrabě z Hammersteinu, svobodný pán z Mahlbergu, Wiesbadenu, Idsteinu, Merenbergu, Limburgu a Eppsteinu".

ŽivotEditovat

Princ Jan se narodil 5. ledna 1921 na zámku Berg jako nejstarší syn lucemburské velkovévodkyně Šarloty a prince Felixe.

Od roku 1934 navštěvoval školu v anglickém Ampleforthu a 5. ledna 1939 po dovršení 18. roku života byl jmenován dědičným velkovévodou. Během druhé světové války velkovévodská rodina společně s vládou odchází do exiluKanadě a Velké Británii.

Poté, co princ Jan studoval na kanadské Universitě LavalQuebeku, vstoupil 29. listopadu 1942 do britského pluku Irské gardy a účastnil se jako aktivní voják osvobození kontinentu. 11. června 1944 se zúčastnil vylodění v Normandii a podílel se na bitvě o Caen a osvobození Bruselu. 10. září 1944, v den osvobození města Lucemburku, byl princ Jan odvolán do Lucemburska, kde byl odpoledne nadšeně vítán obyvatelstvem. Krátce před koncem války s vojenskou jednotkou pomáhal osvobodit Arnhem a účastnil se bojů Ardenské ofenzívy.

RodinaEditovat

 
Lucemburská velkovévodská rodina
JKV velkovévoda
JKV velkovévodkyně

  • JC&KV princezna Marie Astrid
  • JKV princ Jean
    • JKV princezna Marie-Gabrielle
    • JKV princ Constantin
    • JKV princ Wenceslas
    • JKV princ Carl-Johan
  • JKV princezna Margaretha
  • JKV princ Guillaume
    JKV princezna Sibilla
    • JKV princ Paul Louis
    • JKV princ Léopold
    • JKV princezna Charlotte
    • JKV princ Jean

Dědičný velkovévoda Jan se 9. dubna 1953 oženil s belgickou princeznou Joséphine Charlottou, sestrou belgického krále Baudouina I. a Alberta II., jež 10. ledna 2005 zemřela jako 77letá po dlouhé nemoci. Ze svazku se narodilo patero dětí:

  1. Marie-Astrid (* 1954) ∞ 1982 Karel Kristián Habsbursko-Lotrinský
    1. Marie Kristina (* 1983) ∞ 2008 hrabě Rudolf de Limburg-Stirum
      1. Leopold (* 2011)
      2. Konstantin (* 2013)
    2. Emanuel (* 1985) ∞ 2012 Kathleen Elizabeth Walker
      1. Marie Stella (* 2013)
    3. Kryštof (* 1988) ∞ 2012 Adelaide Drapé-Frisch
    4. Alexandr (* 1990)
    5. Gabriela (* 1994)
  2. Jindřich (* 1955), od roku 2000 úřadující velkovévoda ∞ 1981 Maria Teresa Lucemburská
    1. Guillaume (* 1981), korunní princ ∞ 2012 Stéphanie de Lannoy
    2. Félix (* 1984) ∞ 2012 Claire Lademacherová
    3. Ludvík (* 1986) ∞ 2006 Tessy Antonyová
      1. Gabriel (* 2006)
      2. Noah (* 2007)
    4. Alexandra (* 1991)
    5. Sebastien (* 1992)
  3. Markéta (* 1957) ∞ 1982 Nikolas Lichtenštejský, syn knížete Františka Josefa II. z Lichtenštejna (1906–1989)
    1. Leopold (*/† 1984).
    2. Marie Anunciata (* 1985).
    3. Marie Astrid (* 1987).
    4. Josef Emanuel (* 1989).
  4. Jean (* 1957) ∞ 1987-2004 Helene Vestur, 2009 Diane de Guerre
    1. Marie-Gabriela Nasavská (* 1986).
    2. Konstantin Nasavský (* 1988).
    3. Václav Nasavský (* 1990).
    4. Karel-Johan Nasavský (* 1992).
  5. Vilém – franc. „Guillaume“ (* 1963) ∞ 1994 Sibilla Weillerová
    1. Pavel Ludvík (* 1998), je kmotřencem svého bratrance Guillauma.
    2. Leopold (* 2000).
    3. Šarlota (* 2000).
    4. Jan (* 2004).

VládaEditovat

28. dubna 1961 jmenovala velkovévodkyně Šarlota prince Jana svým nástupcem, čímž se dědičný korunní princ de facto stal hlavním jednatelem ve státnických záležitostech lucemburského panovníka místo své matky.

Po odstoupení své matky, velkovévodkyně Šarloty dne 12. listopadu 1964 se ujal vlády jako velkovévoda Jan a téhož dne vykonal přísahu před poslaneckou sněmovnou dle lucemburské ústavy.

Velkovévoda Jan vykonával svůj úřad s výsostnou diskrétností, aby ani náznakem nepoškodil svou roli nadstranické symbolické postavy pro jednotu a nezávislost země.

Během jeho vlády se Lucembursko vyvinulo z agrárního a průmyslového státu v moderní středisko služeb. Od konce 60. let se v Lucembursku usidlovaly první mezinárodní banky a východně od historického jádra hlavního města se nachází 350hektarový areál komplexu budov Evropského společenství, jehož je Lucemburk (po Bruselu) druhým hlavním sídlem.

Velkovévoda Jan, za jehož úřadování Lucembursko roku 1989 oslavilo stopadesáté výročí nezávislosti a sté výročí vlády dynastie Nassau-Weilburg, předal v březnu 1998 probíhající státnické záležitosti svému nejstaršímu synovi, dědičnému velkovévodovi Jindřichovi, a dne 7. října 2000 mu předal také velkovévodskou korunu.

VyznamenáníEditovat

Národní vyznamenání
Stát Stuha Název Datum udělení
Lucembursko  Lucembursko   velmistr a rytíř Nassavského domácího řádu zlatého lva 1964–2000 (velmistr)
  velmistr a rytíř velkokříže Řádu Adolfa Nasavského
  velmistr a rytíř velikoříže Řádu dubové koruny
  velmistr a rytíř velkokříže Řádu za zásluhy Lucemburského velkovévodství
  Vojenská medaile[3] 2002, 17. prosince
  Válečný kříž
  Řád odboje 1940–1944[3]
  Pamětní medaile svatby Jindřicha Lucemburského a Marie Teresy Mestre Batista 1981, 14. února
Zahraniční vyznamenání
Stát/Dynastie Stuha Název Datum udělení
Belgie  Belgie   velkokříž Řádu Leopolda
  Croix de guerre s palmou[3]
Dánsko  Dánsko   rytíř Řádu slona[4] 1976. 22. listopadu
Finsko  Finsko   velkokříž s řetězem Řádu bílé růže[5] 1993
Francie  Francie   velkokříž Řádu čestné legie
  Croix de Guerre[3]
Írán  Írán   Pamětní medaile 2500. výročí založení Perské říše[6] 1971, 14. října
Island  Island   velkokříž s řetězem Řádu islandského sokola[7] 1986, 9. června
Itálie  Itálie   vekokříž s řetězem Řádu zásluh o Italskou republiku[8] 1973, 26. října
Japonsko  Japonsko   velkokříž s řetězem Řádu chryzantémy
Německo  Německo   velkokříž speciální třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo
Nizozemsko  Nizozemsko   velkokříž Řádu nizozemského lva
  Inaugurační medaile královny Juliány
  Medaile stříbrného výročí královny Juliány a prince Bernharda
  Svatební medaile princezny Beatrix Nizozemské a Clause van Amsberga
  Pamětní válečný kříž[3]
Norsko  Norsko   velkokříž s řetězem Řádu svatého Olafa 1964
Polsko  Polsko   velkokříž Řádu za zásluhy Polské republiky[9]
Portugalsko  Portugalsko   velkokříž s řetězem Řádu věže a meče
  velkokříž s řetězem Řádu prince Jindricha[10][11] 1985, 29. ledna
Rakousko  Rakousko   1293. rytíř Řádu zlatého rouna
  velkohvězda Čestného odznaku Za zásluhy o Rakouskou republiku[12] 1975
Řecko  Řecko   velkokříž Řádu Spasitele
Spojené království  Spojené království   rytíř Podvazkového řádu[13] 1972
  Hvězda 1939–1945[3]
  Medaile francouzské a německé hvězdy[3]
  Medaile za obranu[3]
  Válečná medaile 1939–1945[3]
  Korunovační medaile královny Alžběty II.
Spojené státy americké  Spojené státy americké   Stříbrná hvězda[3]
Španělsko  Španělsko   1184. rytíř Řádu zlatého rouna[14] 1980, 8. července
  velkokříž s řetězem Řádu Karla III.[15] 1983, 16. června
Švédsko  Švédsko   Řád Serafínů 1951, 18. července
  Medaile k 50. narozeninám krále Karla XVI. Gustava 1996, 30. dubna
Thajsko  Thajsko   rytíř Řádu Mahá Čakrí
Vatikán  Vatikán   rytíř Řádu zlaté ostruhy
  Savojští   rytíř Řádu zvěstování 1978
  rytíř velkokříže Řádu svatého Mauricia a svatého Lazara
  velkokříž Řádu italské koruny

Vývod z předkůEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Jean von Luxemburg: Das Großherzogtum trauert: Der Ex-Monarch ist tot. BUNTE.de [online]. [cit. 2019-08-21]. Dostupné online. (německy) 
  2. Message de Son Altesse Royale le Grand-Duc - Cour Grand-Ducale de Luxembourg - Avril 2019. www.monarchie.lu [online]. [cit. 2019-08-21]. Dostupné online. 
  3. a b c d e f g h i j Le Grand-Duc Jean - Cour Grand-Ducale de Luxembourg - Famille grand-ducale. www.monarchie.lu [online]. [cit. 2019-08-21]. Dostupné online. 
  4. web.archive.org [online]. [cit. 2019-08-21]. Dostupné online. 
  5. Suomen Valkoisen Ruusun ritarikunnan suurristin ketjuineen ulkomaalaiset saajat. www.ritarikunnat.fi [online]. [cit. 2019-08-21]. Dostupné online. 
  6. Grand State Banquet. web.archive.org [online]. 2016-03-05 [cit. 2019-08-21]. Dostupné online. 
  7. web.archive.org [online]. [cit. 2019-08-21]. Dostupné online. 
  8. Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-08-21]. Dostupné online. 
  9. Postanowienie Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 19 kwietnia 1993 r. o nadaniu orderu.. prawo.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2019-08-21]. Dostupné online. 
  10. PORTUGAL. CHANCELARIA DAS ORDENS. Anuário das ordens honoríficas Portuguesas: Cidadaos Estrangeioros 1910 - 2006. [s.l.]: A Chancelaria 496 s. Dostupné online. OCLC 220725779 S. 189. 
  11. ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-08-21]. Dostupné online. 
  12. https://www.parlament.gv.at/PAKT/VHG/XXIV/AB/AB_10542/imfname_251156.pdf
  13. BRITISH HONOURS AND ORDERS OF CHIVALRY HELD BY OVERSEAS HEADS OF STATE (Hansard, 14 March 1989). api.parliament.uk [online]. [cit. 2019-08-21]. Dostupné online. 
  14. https://www.boe.es/boe/dias/1983/06/22/pdfs/A17477-17477.pdf
  15. https://www.boe.es/boe/dias/1981/05/07/pdfs/A09813-09813.pdf

Externí odkazyEditovat