Šarlota Lucemburská
Šarlota Lucemburská (lucembursky Charlotte Adelgonde Elisabeth Marie Wilhelmine vu Lëtzebuerg 23. ledna 1896, zámek Berg – 9. července 1985, zámek Fischbach) byla vládnoucí lucemburská velkovévodkyně, druhá dcera velkovévody Viléma IV. Lucemburského a Marie Anny Portugalské.
Šarlota Lucemburská | |
---|---|
Lucemburská velkovévodkyně, nasavská vévodkyně | |
Šarlota Lucemburská | |
Doba vlády | 14. leden 1919 – 12. listopadu 1964 |
Úplné jméno | Charlotte Adelgonde Elisabeth Marie Wilhelmine |
Narození | 23. ledna 1896 zámek Berg, Lucembursko |
Úmrtí | 9. července 1985 (ve věku 89 let) zámek Fischbach, ![]() |
Pohřbena | Katedrála Notre-Dame (Lucemburk) |
Předchůdce | Marie-Adéla |
Nástupce | Jan |
Manžel | Felix Bourbonsko-Parmský |
Potomci | Jan Lucemburský Alžběta Lucemburská Marie Adéla Lucemburská Marie Gabriela Lucemburská Karel Lucemburský Alix Lucemburská |
Dynastie | Nasavsko-Weilburští |
Otec | Vilém IV. Lucemburský |
Matka | Marie Anna Portugalská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Její starší sestra, velkovévodkyně Marie-Adléta, byla 14. ledna 1919 přinucena k abdikaci. Šarlota nastoupila na její místo a musela se potýkat s revolučními náladami. V referendu 28. září 1919 se 77,8 % voličů vyjádřilo pro zachování monarchie, nová ústava však výrazně omezila pravomoci hlavy státu. Na rozdíl od své sestry se Šarlota rozhodla příliš se nevměšovat do politických záležitostí.
RodinaEditovat
6. listopadu 1919 se Šarlota provdala za svého vzdáleného bratrance Felixe Bourbonsko-Parmského, bratra císařovny Zity. (Jejich společným pradědečkem byl portugalský král Miguel). Měli spolu následující potomky:
- 1. Jan (5. 1. 1921 Colmar-Berg – 23. 4. 2019 Lucemburk), lucemburský velkovévoda v letech 1964–2000
- ⚭ 1953 Josefína Šarlota Belgická (11. 10. 1927 Brusel – 10. 1. 2005 Fischbach)
- 2. Alžběta (22. 12. 1922 Colmar-Berg – 22. 11. 2011 Fischbach)
- ⚭ 1956 (13. 9. 1927 Artstetten – 16. 8. 1977 Riedmark), vévoda z Hohenbergu
- 3. Marie Adéla (21. 5. 1924 Colmar-Berg – 28. 2. 2007 Fischbach)
- ⚭ 1958 Karel Josef Henckel z Donnersmarcku (7. 11. 1928 Ramułtowice – 16. 4. 2008 Sliema)
- 4. Marie–Gabriela (* 2. 8. 1925 Colmar-Berg)
- ⚭ 1951 Knud Holstein-Ledreborg (2. 10. 1919 Ledreborg – 25. 6. 2001)
- 5. Karel (7. 8. 1927 Colmar-Berg – 26. 7. 1977 Pistoia)
- ⚭ 1967 Joan Dillon (* 31. 1. 1935 New York)
- 6. Alix (24. 8. 1929 Colmar-Berg – 11. 2. 2019 Belœil)
- ⚭ 1950 Antonín, 13. kníže z Ligne (8. 3. 1925 Brusel – 21. 8. 2005 Belœil)
Druhá světová válkaEditovat
Po německé okupaci Lucemburska 10. května 1940 uprchla Šarlota i s rodinou přes Francii, Portugalsko a USA do Kanady a nakonec do Londýna. V letech 1940–1944 se přes rozhlasové vysílání BBC stala symbolem lucemburské nezávislosti. Do vlasti se vrátila 14. dubna 1945.
Abdikace a smrtEditovat
12. listopadu 1964 abdikovala ve prospěch svého syna Jeana. Zemřela 9. července 1985 na rakovinu a byla pohřbena ve vévodské kryptě lucemburské katedrály Notre-Dame.
VyznamenáníEditovat
- Řád bílé orlice – Polsko, 1932[1]
- velkokříž Řádu věže a meče – Portugalsko, 29. září 1933[2]
- Řád Serafínů – Švédsko, 14. dubna 1939
- Stuha dvou řádů – Portugalsko, 27. ledna 1949[2]
- Pamětní medaile svatby prince Jeana a princezny Joséphine Charlotte – Lucembursko, 9. dubna 1953
- rytíř Řádu slona – Dánsko, 21. března 1955[3]
- Zlatá růže – Vatikán, 1956
- velkokříž Řádu Mahá Čakrí – Thajsko, 17. října 1965[4]
- velkokříž Řádu Leopolda – Belgie
- dáma Nassavského domácího řádu zlatého lva – Lucembursko
- velkokříž Řádu Adolfa Nasavského – Lucembursko
- velkokříž Řádu dubové koruny – Lucembursko
- velkokříž Řádu za zásluhy Lucemburského velkovévodství – Lucembursko
- Válečný kříž – Lucembursko
- Řád za péči o německý lid I. třídy – Německá říše
- velkokříž Řádu nizozemského lva – Nizozemsko
- velkokříž Řádu svatého Olafa – Norsko
- velkohvězda Čestného odznaku Za zásluhy o Rakouskou republiku – Rakousko
- dáma Řádu hvězdového kříže – Rakousko-Uhersko
- velkokříž Řádu Karla III. – Španělsko
- velkokříž Řádu Pia IX. – Vatikán
- čestný kříž Pro Ecclesia et Pontifice – Vatikán
- dáma velkokříže Konstantinova řádu svatého Jiří
Vývod z předkůEditovat
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Charlotte, Grand Duchess of Luxembourg na anglické Wikipedii a Charlotte (Luxemburg) na německé Wikipedii.
- ↑ Kawalerowie i statuty Orderu Orła Białego 1705-2008. Varšava: [s.n.], 2008. ISBN 978-83-7022-178-2. S. 303.
- ↑ a b ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-09-08]. Dostupné online.
- ↑ PEDERSEN, Jørgen. Riddere af Elefantordenen, 1559-2009. Odense: Syddansk Universitetsforlag, 2009. 472 s. ISBN 9788776744342, ISBN 8776744345. OCLC 462788152 S. 466.
- ↑ Royal Thai Government Gazette (28 December 1964). "แจ้งความสำนักนายกรัฐมนตรี พระราชทานเครื่องขัตติยราชอิสริยาภรณ์มหาจักรีบรมราชวงศ์" (thajsky) Dostupné online
Externí odkazyEditovat
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Šarlota Lucemburská na Wikimedia Commons
- Osoba Šarlota Lucemburská ve Wikicitátech
Předchůdce: Marie-Adléta Lucemburská |
Lucemburský velkovévoda 1919–1964 |
Nástupce: Jan, velkovévoda Lucemburský |