Jan Ferdinand Porcia
Jan Ferdinand kníže Porcia, hrabě z Mitterburgu a Ortenburgu (též Portia nebo Porzia; Johann Ferdinand Reichsfürst Porcia, Graf zu Mitterburg und Ortenburg) (1605, Benátky – 19. února 1665, Vídeň) byl rakouský státník a dvořan ze starobylé šlechty ze severní Itálie. Na počátku vlády císaře Leopolda I. byl ve funkcích nejvyššího hofmistra a prvního ministra jednou z nejdůležitějších osobností habsburské monarchie. Byl povýšen do stavu říšských knížat a získal Řád zlatého rouna. Vlastnil majetek v Korutansku a díky sňatkům měl vazby na šlechtické rody v Čechách.
| Jan Ferdinand Porcia | |
|---|---|
 Erb Porciů | |
| Císařský nejvyšší hofmistr | |
| Ve funkci: 1657 – 1665 | |
| Panovník | Leopold I. |
| Předchůdce | Johann Weikhard z Auerspergu |
| Nástupce | Václav Eusebius Popel z Lobkovic |
| Tajný rada | |
| Ve funkci: 1655 – 1665 | |
| Panovník | Ferdinand III. Habsburský, Leopold I. |
| Hofmistr arcivévody Leopolda | |
| Ve funkci: 1652 – ? | |
| Císařský vyslanec v Benátkách | |
| Ve funkci: 1647 – 1652 | |
| Panovník | Ferdinand III. Habsburský |
| Císařský komorník | |
| Ve funkci: 1633 – ? | |
| Panovník | Ferdinand II. Štýrský |
| Narození | 1605 Benátky |
| Úmrtí | 19. února 1665 (ve věku 59–60 let) Vídeň  Habsburská monarchie |
| Choť | 1. Anna z Auerspergu 2. Beatrix Johanna Kavková z Říčan |
| Rodiče | Johann Sforza Porcia a Anna Maria, Freiin von Raunach |
| Děti | Františka Benigna Porciová Isabella Magdalena Porcia |
| Příbuzní | František Antonín Ungnad z Weissenwolffu[1] (vnuk) |
| Profese | diplomat |
| Ocenění | 1657 Řád zlatého rouna (č. 439) |
| Commons | Johann Ferdinand von Porcia |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kariéra
editovatPocházel ze starobylé rodiny ze severní Itálie připomínané od 12. století. Narodil se v Benátkách jako jediný syn hraběte Jana Sforzy Porcii (1576 – 1624), který působil jako diplomat ve službách Ferdinanda II. Jan Ferdinand se díky otci od dětství pohyboval u císařského dvora a v roce 1633 byl jmenován císařským komorníkem. V letech 1634–1647 působil v zemské správě v Dolním Rakousku a Kraňsku, poté byl pět let císařským vyslancem v Benátkách (1647–1652).[2]
Po návratu ke dvoru se stal hofmistrem arcivévody Leopolda (1652) a poté členem Tajné rady (1655). Jako vychovatel budoucího císaře získal postupně značný vliv a také důvěru svého svěřence. Po nástupu Leopolda I. na trůn se stal císařským nejvyšším hofmistrem (1657–1665), zároveň předsedal Tajné radě a byl prvním ministrem habsburské monarchie. Důležitou úlohu měl v době Leopoldovy císařské korunovace ve Frankfurtu (1657–1658) a během korunovační cesty obdržel v říjnu 1657 v Praze Řád zlatého rouna. V počátcích vlády Leopolda I. patřil k jeho nejvlivnějším důvěrníkům, což dokládá bohatá vzájemná korespondence uložená v rakouském státním archivu. Podle dobových svědectví zahraničních diplomatů ve Vídni měl tehdy moc, jaké nedosáhl žádný z jeho nástupců ve službách Leopolda I. (Lobkovic, Lamberg, Ditrichštejn). Větší vliv na zahraniční politiku nicméně získal až po smrti císařova strýce arcivévody Leopolda Viléma (1662). V roce 1662 dostal od císaře darem 200 000 zlatých a v témže roce koupil zámek Porcia v Korutansku, který patřil jeho potomkům až do roku 1918. V únoru 1662 byl povýšen do stavu říšských knížat.
Od konce padesátých let 17. století trpěl dnou, choroba se začala zhoršovat počátkem roku 1664 a u dvora se začalo spekulovat o přeobsazení funkcí ve správě monarchie.[3] Zemřel v únoru 1665 ve věku nedožitých šedesáti let.
Rodina
editovatByl dvakrát ženatý, jeho první manželkou byla Anna z Auerspergu (1612–1636), s níž měl tři děti. Syn Jan Karel Porcia (1630–1667) byl zemským hejtmanem v Korutansku, starší dcera Anna Margareta se provdala za Františka Antonína z Trauttmansdorffu († 1683), mladší Isabela Magdalena byla manželkou Jana Norberta ze Šternberka (1644–1678). Isabela později již jako vdova obohatila majetek Šternberků přikoupením panství Smiřice ve východních Čechách (1685).[4]
Podruhé se Jan Ferdinand Porcia oženil v roce 1656 s Beatrix Johannou Kavkovou z Říčan (1610–1682). Rod pánů z Říčan v té době již neměl takový význam, aby se jeho členka mohla stát nevěstou jednoho z nejmocnějších mužů habsburské monarchie, ale Beatrix Johanna byla mimo jiné sestřenicí knížete Václava Eusebia z Lobkovic, pozdějšího Porciova nástupce ve funkci nejvyššího hofmistra. Z tohoto druhého manželství pocházela dcera Františka Benigna, provdaná za hraběte Helmharda Christopha Ungnada z Weissenwolffu (1634–1702).
Sestra Johanna Ferdinanda Porcii Margareta Magdalena (1608–1654) byla manželkou hraběte Jana Oktaviána Kinského (1604–1679).
Reference
editovat- ↑ Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
- ↑ LACKNER, Christian: Johann Ferdinand Portia als kaiserlicher Botschafter in Venedig 1647–1652; Innsbruck, 1988
- ↑ HRBEK, Jiří: Barokní Valdštejnové v Čechách; Praha, 2013, s. 607–608, 637 ISBN 978-80-7422-233-7
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VI. Východní Čechy; Praha, 1989, s. 456
Literatura
editovat- KUBEŠ, Jiří: Trnitá cesta Leopolda I. za říšskou korunou (1657–1658). Volby a korunovace ve Svaté říši římské v raném novověku; České Budějovice, 2009 ISBN 978-80-86829-43-2
- PROBSZT, Günther von: Die Porcia; Klagenfurt, 1971
- SIENELL, Stephan: Die Ersten Minister Kaiser Leopolds I.: Johann Ferdinand von Portia und Wenzel Eusebius von Lobkowitz. Der zweite Mann im Staat. Oberste Amtsträger und Favoriten im Umkreis der Reichsfürsten in der Frühen Neuzeit; Berlín, 2003
- SMÍŠEK, Rostislav: Císařský dvůr a dvorská kariéra Ditrichštejnů a Schwarzenbergů za vlády Leopolda I.; České Budějovice, 2009 ISBN 978-80-7394-165-9
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Ferdinand Porcia na Wikimedia Commons - Profil Jana Ferdinanda Porcii na stránkách mnichovské univerzity
