Jan Arnošt z Thun-Hohenštejna

římskokatolický biskup, kníže-arcibiskup salcburský

Jan Arnošt hrabě z Thunu a Hohenštejna (německy Johann Ernst Graf von Thun und Hohenstein, 3. července 164320. dubna 1709) byl v letech 16791687 biskupem sekavským a od roku 1687 až do své smrti knížetem-arcibiskupem salcburským.

Jan Arnošt z Thun-Hohenštejna
Ernst von Thun und Hohenstein.jpg
Narození 6. července 1643 nebo 3. července 1643
Praha
Úmrtí 20. dubna 1709 (ve věku 65 let)
Salzburg
Nábož. vyznání katolická církev
Rodiče Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ44192206
Funkce diecézní biskup (od 1679)
katolický biskup (od 1680)
katolický arcibiskup (od 1687)
Seznam salcburských biskupů a arcibiskupů
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

 
Osobní znak arcibiskupa Thun-Hohenštejna

Narodil se v Praze do rodiny Thun-Hohensteinů, šlechtického rodu původem z Jižního Tyrolska, roku 1629 povýšené do stavu říšských hrabat (Reichsgrafen). Jeho starší nevlastní bratr Guidobald byl v letech 1654 až 1668 salcburským arcibiskupem.

Jan Arnošt z Thunu byl vysvěcen na kněze v roce 1677. 29. prosince 1679 byl jmenován biskupem sekavský ve Štýrsku a následujícího roku konsekroval salzburského arcibiskupa Maxe Gandolfa z Kuenburgu. Jan Arnošt Thun převzal Kuenburgův úřad po svém zvolení 30. června 1687, kdy obdržel kníže-arcibiskupské důstojenství.

Arcibiskup byl znám především jako podporovatel architekta Johanna Bernharda Fischera z Erlachu, nejvýznamnějšího představitele rakouské barokní chrámové architektury. Thun nechal nákladně přestavět salcburskou rezidenci, kolegiátní kostel, kostel nejsvětější Trojice a zámek Klessheim. Během svého úřadování naopak projevoval otevřené antipatie vůči italským umělcům a trendům, tolik napodobovaných mnoha německými panovníky té doby. Po svém nástupu do úřadu např. zastavil práce na kostele prováděné italskými theatiny a odmítl zaplatit italským řemeslníkům, což mělo za následek vleklé soudní spory. Thun, podporován papežem Inocencem XII., nakonec vyšel vítězně ze sporu s kapitulou salcburské katedrály a sousedními biskupstvími Chiemsee a Pasovem.

V roce 1697 zavedl povinnost všech absolventů Salcburské univerzity složit přísahu při Neposkvrněném početí. Byl tvrdým pronásledovatelem krypto-protestantismu v Salcburském knížectví. Tato nařízení později ještě zpřísnil jeho nástupce a synovec Leopold Antonín z Firmianu. Na druhou stranu kníže Thun podporoval čelné představitele Braunauského parlamentu během Bavorského povstání proti okupačním silám habsburského císaře Josefa I.

Kníže-arcibiskup Jan Arnošt z Thunu a Hohenštejna byl pochován v salcburské katedrále. Podle jeho přání byl jeho mozek uložen v univerzitní kapli, jeho útroby (symbolizující slitování) byly uloženy ve špitálním kostele a jeho srdce pohřbeno ve jeho oblíbeném kostele svaté Trojice.[1]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Johann Ernst von Thun und Hohenstein na anglické Wikipedii.

  1. Blunt, Anthony, editor: "Baroque and Rococo Architecture and Decoration.", Grafton Books, 1978

Externí odkazyEditovat