Otevřít hlavní menu

Jan Arnošt z Thun-Hohenštejna

římskokatolický biskup, kníže-arcibiskup salcburský

Jan Arnošt hrabě z Thunu a Hohenštejna (německy Johann Ernst Graf von Thun und Hohenstein, 3. července 164320. dubna 1709) byl v letech 16791687 biskupem sekavským a od roku 1687 až do své smrti knížetem-arcibiskupem salcburským.

Jan Arnošt z Thun-Hohenštejna
Ernst von Thun und Hohenstein.jpg
Narození 6. července 1643
Praha
Úmrtí 20. dubna 1709 (ve věku 65 let)
Salzburg
Rodiče Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ44192206
Funkce Seznam salcburských biskupů a arcibiskupů
katolický arcibiskup
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

ŽivotEditovat

 
Osobní znak arcibiskupa Thun-Hohenštejna

Narodil se v Praze do rodiny Thun-Hohensteinů, šlechtického rodu původem z Jižního Tyrolska, roku 1629 povýšené do stavu říšských hrabat (Reichsgrafen). Jeho starší nevlastní bratr Guidobald byl v letech 1654 až 1668 salcburským arcibiskupem.

Jan Arnošt z Thunu byl vysvěcen na kněze v roce 1677. 29. prosince 1679 byl jmenován biskupem sekavský ve Štýrsku a následujícího roku konsekroval salzburského arcibiskupa Maxe Gandolfa z Kuenburgu. Jan Arnošt Thun převzal Kuenburgův úřad po svém zvolení 30. června 1687, kdy obdržel kníže-arcibiskupské důstojenství.

Arcibiskup byl znám především jako podporovatel architekta Johanna Bernharda Fischera z Erlachu, nejvýznamnějšího představitele rakouské barokní chrámové architektury. Thun nechal nákladně přestavět salcburskou rezidenci, kolegiátní kostel, kostel nejsvětější Trojice a zámek Klessheim. Během svého úřadování naopak projevoval otevřené antipatie vůči italským umělcům a trendům, tolik napodobovaných mnoha německými panovníky té doby. Po svém nástupu do úřadu např. zastavil práce na kostele prováděné italskými theatiny a odmítl zaplatit italským řemeslníkům, což mělo za následek vleklé soudní spory. Thun, podporován papežem Inocencem XII., nakonec vyšel vítězně ze sporu s kapitulou salcburské katedrály a sousedními biskupstvími Chiemsee a Pasovem.

V roce 1697 zavedl povinnost všech absolventů Salcburské univerzity složit přísahu při Neposkvrněném početí. Byl tvrdým pronásledovatelem krypto-protestantismu v Salcburském knížectví. Tato nařízení později ještě zpřísnil jeho nástupce a synovec Leopold Antonín z Firmianu. Na druhou stranu kníže Thun podporoval čelné představitele Braunauského parlamentu během Bavorského povstání proti okupačním silám habsburského císaře Josefa I.

Kníže-arcibiskup Jan Arnošt z Thunu a Hohenštejna byl pochován v salcburské katedrále. Podle jeho přání byl jeho mozek uložen v univerzitní kapli, jeho útroby (symbolizující slitování) byly uloženy ve špitálním kostele a jeho srdce pohřbeno ve jeho oblíbeném kostele svaté Trojice.[1]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Johann Ernst von Thun und Hohenstein na anglické Wikipedii.

  1. Blunt, Anthony, editor: "Baroque and Rococo Architecture and Decoration.", Grafton Books, 1978

Externí odkazyEditovat