Jan Adam Svoboda

český římskokatolický duchovní

Jan Adam Svoboda (24. prosince 1691 Orlík nad Vltavou[1]10. srpna 1761 Zlonice[2]) byl dlouholetý zlonický děkan, vikář rakovnického kraje a proslulý barokní kazatel. Jeho zásluhou se Zlonice staly v 18. století duchovním a uměleckým střediskem severního Slánska.

Jan Adam Svoboda
Narození24. prosince 1691
Orlík nad Vltavou
České královstvíČeské království České království
Úmrtí10. srpna 1761
Zlonice
České královstvíČeské království České království
Místo pohřbenízlonický kostel
Nanebevzetí Panny Marie

při oltáři sv. Anny (50°10′32,94″ s. š., 14°31′59,1″ v. d.)
Národnostčeská
PovoláníCírkevní heraldikaŘímskokatolický duchovní

Církevní heraldikaOkrskový vikář rakovnického kraje
Nábož. vyznánířímskokatolické
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotopisEditovat

Jan Adam Svoboda se narodil r. 1691 v Orlíku nad Vltavou. Vzdělání získal v jezuitském konviktu sv. Bartoloměje v Praze s titulem bakalář teologie. Nejprve působil jako kaplan a administrátor v Chlumci nad Cidlinou. Poté, co získali r. 1721 Kinští panství Zlonice, přesídlil Svoboda do Chržína u Velvar, který v té době patřil zlonickému záduší. Ihned po úmrtí zlonického faráře Jana Jiřího Kikovského, byl na přání majitele panství Filipa Josefa Kinského dne 28. července 1723 prezentován na zlonické faře. Ve Zlonicích potom strávil zbytek svého plodného kněžského života, dohromady 38 let a 23 let zde zastával úřad arcibiskupského vikáře rakovnického kraje. Umírá 10. srpna 1761 a je pochován ve zlonickém kostele při oltáři sv. Anny.

DíloEditovat

 
Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Zlonicích
 
Pamětní deska na budově fary ve Zlonicích

V době Svobodova příchodu do Zlonic se místní farnost stejně jako farní budova nacházely v neutěšeném stavu. Prvním velkým projektem, který společně uskutečnili nový farář a majitel panství Filip Josef Kinský byla novostavba vrcholně barokního farního kostela Nanebevzetí Panny Marie, který nahradil starší středověkou svatyni. Plány novostavby vypracoval významný český architekt František Maxmilián Kaňka a samotnou výstavbu v letech 17271738, resp. 1744 vedl Ferdinand Hübner. Monumentální kostel se stal nejen dominantou obce, ale celého okolí a soustředil v sobě jak kvalitní vnitřní uměleckou výzdobu tak bohatý liturgický a kulturní život.

Po konsolidaci poměrů ve farnosti mohl Svoboda konečně přistoupit také k výstavbě nové farní budovy, která patří k nejpozoruhodnějším příkladům barokní fary na českém venkově. Plány nechal r.1747 vypracovat u nejznámějšího pražského architekta své doby Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Výstavba samotná proběhla potom v letech 17501753. Budova je vystavěna jako podélný trojtakt se salla terrenou obrácenou do zahrady a kaplí sv. Jana Evangelisty, Svobodova patrona. Naopak nerealizován zůstal záměr na novostavbu filiálního kostela v Malém Pálči, který realizovali až jeho nástupci v letech 17761778.

Jan Adam Svoboda byl energickým knězem velkého rozhledu a také proslulým kazatelem. Některá jeho kázání byla vydána i tiskem. Dodnes se dochoval také jeho portrét v galerii zlonických děkanů od neznámého autora.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

LiteraturaEditovat

  • Jan Adam Svoboda: Svatý Jan Nepomucký. Barokní kázání zlonického děkana z roku 1736, Kladno 1995
  • Přibyl Vladimír: Umění baroka a 19. století na Zlonicku, kat. výstavy, Slaný 1992

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat