Jaguarundi

kočkovitá šelma

Jaguarundi (Herpailurus yagouaroundi, původně Puma yagouaroundi), dříve též yaguarundi, je malá kočka žijící v Jižní a Střední Americe. Dříve byla zařazována do rodu Felis (kočka), později považována za nejblíže příbuznou pumě, tudíž byla řazena do rodu Puma,[2][3][4][5][6] ale od roku 2017 spadá do monotypického rodu Herpailurus.[7]

Jak číst taxoboxJaguarundi
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
(jako Herpailurus yagouaroundi)
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádšelmy (Carnivora)
Čeleďkočkovití (Felidae)
Podčeleďmalé kočky (Felinae)
RodHerpailurus (Jaguarundi)
Binomické jméno
Herpailurus yagouaroundi
(Geoffroy, 1803)
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Výskyt jaguarundiho k roku 2015 (oranžově)
Poddruhy
  • P. y. armeghinol
  • P. y. cacomitli
  • P. y. cacomitli
  • P. y. fossata
  • P. y. melantho
  • P. y. panamensis
  • P. y. tolteca
  • P. y. yagouaroundi
Sesterský druh
puma americká (Puma concolor)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vzhled editovat

  • Hmotnost: 3–7,6 kg[8]
  • Délka těla: 43–83 cm[8]
  • Délka ocasu: 27–57 cm[8]
  • Výška: 34 cm

Jaguarundi se podobá kočce domácí, ale ve srovnání s ní má kratší silnější končetiny, dlouhý ocas a kratší uši. Celkové proporce těla mu vysloužily anglické pojmenování „otter cat“, neboli vydří kočka, nebo také „weasel cat“, kočka-lasice.

Přestože patří mezi malé kočky, má kulaté zornice.

Srst je u dospělých jedinců jednobarevná, tmavě hnědá až černá, šedá, ale také červená. Tmavší formy žijí v zalesněných oblastech, v sušších biotopech převládají světlejší formy jaguarundiho. Mláďata jsou skvrnitá.

Rozšíření, stanoviště editovat

Jaguarundi obývá Jižní a Střední Ameriku od Argentiny po Mexiko, vzácně se vyskytuje i v Texasu, malá, uměle vysazená populace žije na Floridě.

Žijí v širokém spektru otevřené i uzavřené krajiny, především zalesněných oblastech, na okraji lesů, v křovinatém terénu, savanách, polopouštích, bažinách.[4][9] Často se pohybuje v blízkosti vod.

Biologie editovat

Kromě doby páření žije samotářsky. Rozloha teritoria se pohybuje od cca 6 km2 po asi 100 km2.[4][9] Populace v tropických oblastech se mohou pářit celoročně, jinak je doba páření obvykle v březnu a v srpnu. Po 63 až 75 dnech se rodí 1 až 4 koťata (průměrně 1,9).[4][8] Matka je kojí dva měsíce, mláďata se osamostatňují v 10 měsících věku.

Pohlavně dospívá v 1,4 až 3 letech věku,[4] dožívá se až 15 let.

Jaguarundi loví kdykoliv během dne, výraznější noční aktivita nebyla potvrzena. Přestože dobře šplhá, kořist loví především na zemi. Hlavní potravou jsou drobní živočichové, především savci (zvláště malí hlodavci, v menší míře i králíci, pásovci, vačice), rád loví ptáky (včetně drůbeže), nepohrdne ještěrkami, žábami ani hmyzem. Někdy se živí i rybami. Nezřídka pojídá i trávu a ovoce.[4][8]

Jaguarundi se dá ochočit a v minulosti byli chováni domorodci k hubení hlodavců. V současnosti je chován v některých zoologických zahradách.

Ohrožení editovat

Jeho způsob života znemožňuje přesné zjištění stavu populace, jaguarundi ale není považován za ohrožený druh, tudíž ho Mezinárodní svaz ochrany přírody vede jako taxon málo dotčený. Nicméně jeho přirozené prostředí je ničeno člověkem, což je pro něj největší hrozba. Další hrozbou je lov jako pomsta za zabíjení drůbeže a chytání (vesměs omylem) do pastí určených pro jinou zvěř.[9]

Chov v ZOO editovat

V Česku je chován v následujících Zoo

Galerie editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
  2. RICK, Jessica. Puma yagouaroundi (jaguarundi). Animal Diversity Web [online]. 2004 [cit. 2019-09-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. GIORDANO, Anthony J. Ecology and status of the jaguarundi Puma yagouaroundi : a synthesis of existing knowledge. Mammal Review. October 2015, roč. 46, čís. 1, s. 30–43. Dostupné online [cit. 2019-09-15]. DOI 10.1111/mam.12051. (anglicky) 
  4. a b c d e f SUNQUIST, Mel; SUNQUIST, Fiona. Wild Cats of the World. Chicago and London: The University of Chicago Press, 2002. Dostupné online. S. 113-119. 
  5. HUNTER, Luke; BARRETT, Priscilla. A Field Guide to the Carnivores of the World. London etc.: New Holland Publishers, Panthera, 2011. S. 36. 
  6. NOWELL, Kristin; JACKSON, Peter. Wild Cats: Status Survey and Conservation Action Plan. Gland, Švýcarsko: IUCN/SSC Cat Specialist Group, 1996. 406 s. Dostupné online. ISBN 9782831700458. S. 146–148. (anglicky) 
  7. KITCHENER, A. C., a kol. A revised taxonomy of the Felidae. The final report of the Cat Classification Task Force of the IUCN/ SSC Cat Specialist Group. Cat News Special Issue 11 [online]. IUCN/SSC Cat Specialist Group, Winter 2017 [cit. 2023-01-24]. Dostupné online. (anglicky)
  8. a b c d e DE OLIVEIRA, Tadeu G. Herpailurus yagouaroundi. Mammalian Species. 1998-06-01, čís. 578, s. 1. Dostupné online [cit. 2020-07-20]. DOI 10.2307/3504500. 
  9. a b c CASO, A., a kol. Herpailurus yagouaroundi. IUCN Red List of Threatened Species [online]. IUCN, 2015 [cit. 2020-07-20]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat