JAXA
Japan Aerospace Exploration Agency (JAXA) (japonsky 国立研究開発法人宇宙航空研究開発機構, Kokuricu-kenkjú-kaihacu-hódžin Učú Kókú Kenkjú Kaihacu Kikó; doslovně Národní agentura pro výzkum a vývoj v oblasti letectví a kosmonautiky) je japonská národní vesmírná agentura. JAXA byla založena 1. října 2003 spojením tří dosud nezávislých organizací. Agentura již úspěšně zvládla umístění družice na oběžnou dráhu a je zapojena do mnoha dalších projektů jako je průzkum asteroidů a případná pilotovaná cesta na Měsíc.
| JAXA | |
|---|---|
 logo Jaxa | |
 | |
| Vznik | 1. října 2003 |
| Právní forma | National Research and Development Agency |
| Sídlo | Čófu, Japonsko |
| Souřadnice | 35°40′43,3″ s. š., 139°33′31,4″ v. d. |
| Oficiální web | www |
 | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
HistorieEditovat
Japonská agentura JAXA vznikla v říjnu 2003 sloučením tří nezávislých agentur, ISAS (*1955), NAL (*1955) a NASDA (*1969).
Vědecké miseEditovat
ISSEditovat
Agentura JAXA přispěla Mezinárodní vesmírné stanici mimo jiné modulem Kibó. Jedná se o vůbec největší modul celé stanice. Jeho díly k ISS startovaly v roce 2008. Agentura se podílí také na zásobování stanice. V minulosti tuto funkci plnily lodě HTV, v budoucnu by jejich roli měly převzít lodě HTV-X.[1]
Výzkum planetEditovat
JAXA dodala jednu ze dvou sond, které jsou součástí mise BepiColombo. Jedná se o spolupráci s ESA. Cílem mise je výzkum Merkuru z jeho oběžné dráhy. Start úspěšně proběhl v roce 2018. Orbity Merkuru by mělo být dosaženo v roce 2025. Pokud bude mise úspěšná, půjde o druhou umělou družici této planety.[2]
Sonda Akacuki je momentálně jedinou aktivní družicí obíhající Venuši. Její start proběhl v roce 2010. V témže roce měla sonda dosáhnout oběžné dráhy Venuše, avšak pokus o navedení na orbitu dopadl neúspěšně. V roce 2015 tak byl proveden druhý, tentokrát již úspěšný pokus.[3]
Cílem sondy Nozomi měla být planeta Mars. Start proběhl již v roce 1998 a Japonsko se stalo třetí zemí, která vyslala sondu k Marsu (po Sovětském svazu/Rusku a Spojených státech). Sonda však během letu čelila několika problémům a nepodařilo se dosáhnout oběžné dráhy. Roku 2003 kolem planety pouze proletěla ve vzdálenosti 894 km.[4] K Marsu by se měla vypravit také chystaná mise Martian Moons eXploration (MMX). Jejím cílem by měl být průzkum obou měsíců Marsu, Phobosu a Deimosu. Kolem Deimosu by sonda měla provést několik průletů a na Phobosu by měla dokonce přistát, odebrat vzorky z povrchu a dopravit je na Zemi. Start je plánován na rok 2024.[5]
Výzkum MěsíceEditovat
Jeden z předchůdců JAXA, agentura ISAS, vypustila v roce 1990 k Měsíci sondu Hiten. Šlo o první misi k Měsíci od roku 1976 a o první sondu, která patřila jiné zemi, než Sovětskému svazu nebo Spojeným státům. V únoru roku 1993 byla sonda umístěna na oběžnou dráhu kolem Měsíce a v dubnu téhož roku cíleně narazila do jeho povrchu.[6]
Další uskutečněnou lunární misí byla sonda Kaguja. Šlo o nejkomplexnější misi na průzkum Měsíce od dob projektu Apollo. Primární mise byla plánována na jeden rok a během něj sonda velmi přesně zmapovala povrch Měsíce, získala podrobná topografická i gravitační měření a studovala podpovrchovou strukturu stejně tak jako možnou tenkou atmosféru našeho satelitu. Součástí sondy byly i dva malé subsatelity Okina a Óna, které s hlavní sondou prováděly výzkumy lunárního magnetického a gravitačního pole a působily jako retranslační stanice. Sonda byla vypuštěna v roce 2007 a svoji činnost ukončila o dva roky později dopadem na měsíční povrch.[7]
Po několika odkladech by se měl v roce 2022 konat start mise Smart Lander for Investigating Moon (SLIM), v rámci které se JAXA pokusí o své první přistání na Měsíci.[8]
Na Měsíci se pokusí přistát také OMOTENASHI, družice typu 6U CubeSat. Ten by měl být vynesen v roce 2022 jako sekundární náklad při misi Artemis I.[9]
Výzkum planetekEditovat
Ve výzkumu planetek dosáhla JAXA velkých úspěchů se svými sondami Hajabusa a Hajabusa 2. Hajabusa odstartovala v roce 2003. Jejím cílem byl výzkum planetky (25143) Itokawa z bezprostřední blízkosti. Sondě se podařilo na planetce úspěšně přistát a odebrat vzorky z jejího povrchu. Ty byly v roce 2010 dopraveny na Zemi a šlo o historicky první návrat vzorků z planetky.[10]
Na úspěšnou misi navázala sonda Hajabusa 2. Ta v roce 2014 odstartovala k planetce (162173) Ryugu. Sonda planetku úspěšně prozkoumala, přistála na ní a provedla odběr vzorků. Ty byly v roce 2020 dopraveny na Zemi. Samotná sonda pokračuje v sekundární misi.[10]
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ GEBHARDT, Chris. NASASpaceFlight.com [online]. 2019-06-20 [cit. 2021-06-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Mercury Exploration Mission "BepiColombo" [online]. JAXA, 2022-04-17 [cit. 2022-04-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ What is "Akatsuki"? [online]. JAXA, 2022-04-17 [cit. 2022-04-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ NOZOMI [online]. JAXA, 2022-04-17 [cit. 2022-04-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MAJER, Dušan. Japonská mise MMX dostala zelenou [online]. kosmonautix.cz, 2020-02-22 [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ HITEN [online]. JAXA [cit. 2022-04-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KAGUYA [online]. JAXA [cit. 2022-04-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ About Smart Lander for Investigating Moon (SLIM) [online]. JAXA [cit. 2022-04-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HOUŠKA, Lukáš. Stopaři na cestě k Měsíci #5: Omotenashi [online]. kosmonautix.cz, 2022-03-03 [cit. 2022-04-17]. Dostupné online.
- ↑ a b WAGNER, Vladimír. Materiál z potenciálně nebezpečné planetky míří k Zemi [online]. kosmonautix.cz, 2020-11-30 [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
Související článkyEditovat
- Akari
- IKAROS – první sluneční plachetnice
- H-IIA / H-IIB / H3 – nosná raketa
- H-II Transfer Vehicle / HTV-X – bezpilotní kosmická loď
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu JAXA na Wikimedia Commons - JAXA na Techblog.cz
- Jaxa na webu Observatory.cz
