Wikipedie

HTV-X

japonská nákladní kosmická loď

HTV-X (japonsky 新型宇宙ステーション補給機; znaky Shingata Uchū Sutēshon Hokyūki; česky Nové zásobovací vozidlo pro vesmírnou stanici) je připravovaná nákladní kosmická loď Japonské kosmické agentury (JAXA) určená k bezpilotnímu zásobování Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Jde o nástupce lodí HTV, které byly ke stejnému účelu celkem devětkrát použity v letech 2009 – 2020 a na ISS dovezly bezmála 50 tun materiálu. Stejně jako HTV, americké nákladní lodi Cygnus a první generace Dragonů společnosti SpaceX, nebudou ani HTV-X k ISS připojovány automaticky, ale pomocí robotického manipulátoru ovládaného posádkou stanice nebo pozemním personálem.

HTV-X
Základní údaje
Země původuJaponskoJaponsko Japonsko
ProvozovatelJAXA
Použitízásobování ISS
Technické specifikace
Typnákladní kosmická loď
Nosná raketaH3
Startovní hmotnost16 000 kg
Prázdná hmotnost10 200 kg
Kapacita nákladu7 200 kg
Délka8 m
Průměr4,4 m
Oblast působenínízká oběžná dráha Země
Výrobní specifikace
Stavpřipravovaná
První startoficiálně dosud neohlášen
Související zařízení
Odvozeno zH-II Transfer Vehicle (HTV)

Historie programu editovat

V květnu 2015 – v době kdy se teprve připravoval let lodi HTV-5 – japonské Ministerstvo školství, kultury, sportu, vědy a technologií oznámilo návrh na nahrazení HTV vylepšenou, cenově výhodnější verzí, předběžně nazvanou HTV-X.[1] V červnu 2015 byly zveřejněny základní záměry návrhu:[2]

  • v co největší míře znovu použít konstrukci hermetizované sekce HTV,
  • nahradit nehermetizovanou sekci (UPL), modul avioniky a pohonný modul HTV novým servisním modulem,
  • neumisťovat náklad do nehermetizované sekce uvnitř kosmické lodi, ale na horní část servisního modulu.

Opětovné použití konstrukce hermetizované sekce mělo minimalizovat rizika a náklady na vývoj. Soustředění podpůrných systémů do servisního modulu mělo zjednodušit kabeláž a vedení potrubí, snížit hmotnost a výrobní náklady. Konečně umisťování nákladu, který nemusí být dopravován v hermetizované sekci, mimo kosmickou loď by umožnilo naložit objemnější náklad než do HTV, protože jeho rozměry budou omezeny pouze krytem na špičce nosné rakety, nikoli stěnami kosmické lodi.

V prosinci 2015 byl plán vývoje HTV-X schválen Strategickým ústředím pro vesmírnou politiku Úřadu vlády s tím, že v rozpočtovém roce 2021 se počítá se startem HTV-X1 (Technical Demonstration Vehicle) pomocí rakety H3.[3] Od června 2019 byl podle plánů provozu ISS od Integračního panelu pro plánování letů NASA start HTV-X1 stanoven na únor 2022,[4] což bylo v souladu s plánem (rozpočtový rok v Japonsku začíná dubnem a končí v březnu následujícího roku). V prosinci 2020 již vládní dokumenty obsahovaly plán vypuštění dvou lodí, HTV-X1 v japonském rozpočtovém roce 2022 (duben 2022 – březen 2023) a HTV-X2 v rozpočtovém roce 2023 (duben 2023 – březen 2024).[5]

V říjnu 2022 však byl oznámen posun očekávaného startu z ledna 2023 na leden 2024.[6] A další komplikaci v termínovém kalendáři pak způsobil nezdar hned při prvním testovacím startu nosiče H3 v březnu 2023.[7] Od té doby JAXA nevydala žádné oficiální stanovisko o plánovaném termínu dalšího testovacího startu, resp. startu letu HTV-X1.

Popis lodi editovat

Konečná podoba HTV-X se skládá ze tří částí:[2][8]

  • horní část lodi bude tvořit paleta univerzálního přepravního systému (Unpresurized Cargo Support System) pro upevnění nákladu, který nemusí být uložen v hermetizovaném modulu;
  • 2.7 m vysoký centrální servisní modul, který by mohl fungovat i samostatně, protože bude kompletně zajišťovat všechny činnosti potřebné pro splnění mise včetně výroby elektřinu, k čemuž bude vybaven dvěma poli vyklápěcích solárních panelů schopných generovat 1 kW elektrické energie (oproti 200 W generovaným HTV),
  • 3,5 metru vysoký hermetizovaný modul v dolní části sestavy (u HTV byl umístěn na vrchu sestavy a o 0,2 metru kratší) bude doplněn o přídavný boční přístupový poklop, který umožní pozdní nakládku na startovací rampě ještě 24 hodin před startem (oproti 80 hodinám u HTV).[8]

Loď bude měřit na výšku 8,0 metru, při maximálním využití prostoru v horní části až 10 metrů (HTV 9,8 metru), průměr bude 4,4 metru (stejně jako u HTV). K ISS se bude připojovat s využitím robotické ruky stanice, podobně jako HTV a některé další nákladní lodě (Cygnus nebo již nepoužívaná první verze Dragonů). Spojovací mechanismus bude umístěn ve spodní části hermetizovaného modulu.[8]

Na rozdíl od HTV budou z HTV-X odstraněny hlavní trysky a loď bude odkázána pouze na sadu menších motorů systému řízení umístěných v prstenci kolem servisního modulu. Palivové nádrže přitom pojmou o 30 % paliva více, než tomu bylo u HTV.[8]

Výsledkem celkového zjednodušení konstrukce a modernizace lodi bude snížení startovní hmotnosti HTV-X na 16 000 kg (z 16 500 kg u HTV), zatímco maximální hmotnost nákladu – včetně vaků a podpůrných konstrukcí (tzv. racků) – se zvýší na 7 200 kg (oproti 6 000 kg u HTV). Čistá hmotnost nákladu (bez obalů) tak dosáhne 5 850 kg (u HTV 4 000 kg), z toho 4 070 kg v hermetizovaném modulu a 1750 kg na paletě univerzálního přepravního systému.[9] Navíc se podstatně zkrátí doba montáže nákladu na nosnou raketu ve vesmírném středisku Tanegašima – zatímco u HTV začínala 14 týdnů před startem, u HTV-X začne o 11 týdnů později. pouze (TNSC) byla u HTV-X ve srovnání s KOUNOTORI zkrácena. Mohou tak být pružněji uspokojovány potřeby jednotlivých majitelů nákladu.[10]

JAXA v únoru 2023 oznámila, že pro let HTV-X2 společně s NASA pracuje na návrhu předvedení technologie automatického dokování JDOCX.[11][12]

Životnost lodi je projektována na 6 měsíců při připojení k ISS, po nichž může následovat ještě dalších až 18 měsíců samostatného letu při plnění dalších úkolů.[13]

Varianta HTV-XG editovat

Od roku 2021 se uvažuje o další evoluční verzi HTV-X nazvané HTV-XG, která by po vynesení raketou varianty H3 Heavy převážela náklad na vesmírnou stanici Gateway v rámci programu Artemis.[14][13]

Seznam letů editovat

Lodi HTV-X k ISS budou vynášeny nosnou raketou H3 z japonského kosmodromu Tanegašima.

Kosmická loď Nosná raketa Náklad
(kg) 		Start
(UTC) 		Připojení k ISS
(UTC) 		Port ISS Odpojení od ISS
(UTC) 		Doba spojení s ISS Zánik
(UTC) 		Pozn.
1 HTV-X1 H3 dosud nebyl oficiálně ohlášen Unity nadir až 6 měsíců
2 HTV-X2 H3 dosud nebyl oficiálně ohlášen Unity nadir až 6 mesíců

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku H-II Transfer Vehicle#HTV-X na anglické Wikipedii.

  1. ↑ 2016年～2020年のISS共通システム運用経費（次期CSOC）の我が国の負担方法の在り方について (Jak by mělo Japonsko nést náklady na provoz společného systému ISS (CSOC) v letech 2016-2020). www.mext.go.jp [online]. Research and Development Division, Ministry of Education, Culture, Sports, Science and Technology (Japan), 20. května 2015 [cit. 2021-07-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-06-05. (japonsky) 
  2. ↑ a b ＨＴＶ－Ｘ（仮称）の開発（案）について (Vývoj HTV-X (předběžný název) (návrh) (PDF)) (in Japanese). July 2, 2015 [cit. 2015-07-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne July 20, 2015. (japonsky) 
  3. ↑ ＨＴＶ‐Ｘの開発状況について (Stav vývoje HTV-X). S. 9. www.jaxa.jp [online]. JAXA, 14. července 2016 [cit. 2021-07-15]. S. 9. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-07-15. (japonsky) 
  4. ↑ GEBHARDT, Chris. Station mission planning reveals new target Commercial Crew launch dates (Plánování misí na stanici odhaluje nové cílové termíny startu komerčních posádek) [online]. NASASpaceFlight.com, 2019-06-20 [cit. 2021-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ 宇宙基本計画工程表（令和２年度改訂）(Základní plán vesmírných aktivit. Dvouletá revize). S. 32. www8.cao.go.jp [online]. Strategic Headquarters for National Space Policy, Cabinet Office, Government of Japan, 15. prosince 2020 [cit. 2021-07-15]. S. 32. Dostupné online. 
  6. ↑ Eric Berger na platformě X. X (formerly Twitter) [online]. [cit. 2023-09-02]. Dostupné online. 
  7. ↑ 第２段着火せず破壊 次世代基幹ロケットＨ３、開発遅れの末 打ち上げ失敗：朝日新聞デジタル. 朝日新聞デジタル [online]. 2023-03-08 [cit. 2023-09-02]. Dostupné online. (japonsky) 
  8. ↑ a b c d JAXA. HTV-X - Specifications. humans-in-space.jaxa.jp [online]. [cit. 2021-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ JAXA. HTV-X. humans-in-space.jaxa.jp [online]. [cit. 2021-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ JAXA. HTV-X - Mission. humans-in-space.jaxa.jp [online]. [cit. 2021-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ JAXA na platformě X. X (formerly Twitter) [online]. [cit. 2023-09-02]. Dostupné online. 
  12. ↑ JAXA na platformě X. X (formerly Twitter) [online]. [cit. 2023-09-02]. Dostupné online. 
  13. ↑ a b Raketě H3 chybí už jen poslední certifikace motoru [online]. 2021-09-10 [cit. 2022-08-27]. Dostupné online. 
  14. ↑ アルテミス計画に関する各国の開発状況について (Projekt Artemis: Stav rozvoje v jednotlivých zemích). S. 8. www.mext.go.jp [online]. Ministry of Education, Cultura, Sports and Technology (Japonsko), 30. června 2021 [cit. 2021-07-15]. S. 8. Dostupné online. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=HTV-X&oldid=23118117“