Otevřít hlavní menu

BepiColombo

mise Evropské vesmírné agentury

BepiColombo je společná mise Evropské vesmírné agentury (ESA) a Japonské vesmírné agentury (JAXA) k planetě Merkur. Součástí mise jsou dva orbitery, sonda na povrch Merkuru (The Mercury Surface Element, MSE) byla zrušena kvůli nedostatku peněz. Start proběhl 20. října 2018 z Kourou pomocí rakety Ariane 5.[1]

BepiColombo
Pojmenováno po Giuseppe Colombo
Start 20. října 2018
Kosmodrom Kourou
Nosná raketa Ariane 5
Stav objektu úspěšně vypuštěn
Přistání 2025
Provozovatel ESA, JAXA
Výrobce Evropská unie, Japonsko
Druh planetární sonda
Hmotnost 4 100 kg
Oficiální web Oficiální web
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

MiseEditovat

Mise je složena ze dvou sond: Mercury Planetary Orbiter (MPO) vyrobený ESA a Mercury Magnetospheric Orbiter (MMO) vyrobený JAXA.

Tyto dvě sondy byly společně vyslány k Merkuru raketou Ariane 5 v říjnu 2018. Společně absolvují šest meziplanetárních přeletů, než se dostanou k Merkuru. Využijí slunečního a elektrického pohonu a gravitačního praku Země, Venuše a Merkuru.

Přílet na oběžnou dráhu Merkuru je plánován na 5. prosince 2025, délka hlavní mise bude činit jeden rok s případným prodloužením o další rok. MPO je vybaven sadou jedenácti vědeckých přístrojů poskytnutých různými evropskými zeměmi (kamera ve viditelném spektru, laserový výškoměr a spektrometr v rentgenovém spektru). Rusko poskytne gamma a neutronový spektrometr. Sonda se pokusí zmapovat celý povrch v několika různých vlnových délkách a bude hledat vodní led v kráterech na pólech, které jsou trvale ve slunečním stínu.

KomponentyEditovat

Pohonná jednotka: Mercury Transfer Module (MTM)Editovat

 
pohonná jednotka před složením

MTM je umístěn v zadní části celku a slouží k pohonu při přeletu ze Země k Merkuru a k brzdění po příletu. Nenese žádný podstatný vědecký přístroj.

Modul je osazen dvěma pohonnými systémy: elektrický iontový a standardní chemický používající Monomethylhydrazin a oxid dusičitý. Chemický se využije při odletu z nízké oběžné dráhy Země a elektrický během přeletu k cíli. Dvojitý iontový motor QinetiQ T6 zvládne kombinovaný výkon až 290 mN. MTM zásobuje elektřinou obě hibernující družice stejně jako vlastní elektrický pohon.

Mercury Planetary Orbiter (MPO)Editovat

 
MPO před složením

Družice vybudovaná ESA má hmotnost 1 150 kg a jeho boky jsou pokryty solárními články poskytující až 150 W. Na další straně je připojen radiátor o ploše 1,5 m2 pro zajištění regulace teploty. Ten je vždy natočený směrem od Slunce a je chráněn před Infračerveným vyzařováním planety.

Vědecké vybaveníEditovat

  • BELA — BepiColombo Laser Altimeter, vyvinutý Švýcarskem a Německem
  • ISA — Italian Spring Accelerometer, vyvinutý Itálií
  • MERMAG — Mercury Magnetometer, vyvinutý Německem a Velkou Británií
  • MERTIS-TIS — Mercury Thermal Infrared Spectrometer, vyvinutý Německem
  • MGNS — Mercury Gamma ray and Neutron Spectrometer, vyvinutý v Rusku
  • MIXS — Mercury Imaging X-ray Spectrometer, vyvinutý Velkou Británií a Finskem
  • MORE — Mercury Orbiter Radio science Experiment, vyvinutý Itálií a USA
  • PHEBUS — Probing of Hermean Exosphere by Ultraviolet Spectroscopy, vyvinutý Francií a Ruskem
  • SERENA — Search for Exosphere Refilling and Emitted Neutral Abundances (analyzátor neutrálních a ionizovaných částic), vyvinutý Itálií, Švédskem, Rakouskem a USA
  • SIMBIO-SYS — Spectrometers and Imagers for MPO BepiColombo Integrated Observatory System (stereo kamery s vysokým rozlišením, spektrometr pro viditelné a blízké infračervené světlo), vyvinutý Itálií, Francií a Švýcarskem
  • SIXS — Solar Intensity X-ray Spectrometer, vyvinutý Finskem a Velkou Británií

Mercury Magnetospheric Orbiter (MMO)Editovat

 
MMO před složením

Japonská družice se bude zabývat především výzkumem magnetického pole.

Mercury Surface Element (MSE)Editovat

Přistávací pouzdro bylo v roce 2003 zrušeno z rozpočtových důvodů. Ještě před zrušením to byl 44 kg vážící modul s očekávanou výdrží jednoho týdne na povrchu planety.[2]

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku BepiColombo na anglické Wikipedii.

  1. ŽIVĚ A ČESKY: Evropa a Japonsko letí k Merkuru. Kosmonautix.cz [online]. 2018-10-19 [cit. 2018-10-20]. Dostupné online. 
  2. http://nssdc.gsfc.nasa.gov/nmc/spacecraftDisplay.do?id=BEPICLMBO