Wikipedie

İlkay Gündoğan

německý fotbalista
(přesměrováno z Ilkay Gündogan)

İlkay Gündoğan (* 24. října 1990 Gelsenkirchen) je německý profesionální fotbalista s tureckými kořeny,[1] který hraje na pozici středního záložníka za španělský klub FC Barcelona a za německý národní tým.

İlkay Gündoğan
İlkay Gündoğan (2018)
İlkay Gündoğan (2018)
Osobní informace
Datum narození24. října 1990 (33 let)
Místo narozeníGelsenkirchen, Německo Německo
Výška180 cm
Klubové informace
Současný klubŠpanělsko FC Barcelona
Číslo dresu22
Pozicestřední záložník
Mládežnické kluby*
1993–1998
1998–1999
1999–2004
2004–2005
2005–2009 		Německo SV Heßler 06
Německo Schalke 04
Německo SV Heßler 06
Německo SSV Buer
Německo VfL Bochum
Profesionální kluby*
Roky Klub Záp. (góly)
2009–2011
2011–2016
2016–2023
2023–		 Německo 1. FC Norimberk
Německo Borussia Dortmund
Anglie Manchester City
Španělsko FC Barcelona		 04800(6)
1050(10)
1880(44)
00000(0)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly)
2008
2008–2009
2009–2010
2010–2012
2011–		 Německo Německo U18
Německo Německo U19
Německo Německo U20
Německo Německo U21
Německo Německo		 00700(0)
00600(0)
00200(0)
00800(1)
0670(17)
Úspěchy
Mistrovství Evropy ve fotbale
Bronzová medaile ME 2012 Německo
Další informace
Manžel(ka)Sara Arfaoui
Partner(ka)Sıla Şahin (2013–2015)
Sara Arfaoui (od 2021)
PříbuzníNaz Aydemir (sestřenice)
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
* Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k 21. 6. 2023
** Starty a góly za reprezentaci aktuální k 21. 6. 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klubová kariéra editovat

Profesionální fotbalovou kariéru začal v Bochumi.

1. FC Norimberk editovat

V roce 2009 se přesunul z Bochumi do Norimberku, kde pobyl déle jak dva roky. V Norimberku debutoval 8. července 2009 v domácím zápase se Schalke 04, který Norimberk prohrál 1:2. Gündoğan hrál od začátku zápasu a byl vystřídán v 55. minutě Mikem Frantzem.[2] První gól v dresu Norimberku vstřelil 20. února 2010 v zápase proti Bayernu Mnichov. Norimberk doma prohrával 0:1 gólem Thomase Müllera. Pár minut po začátku druhého poločasu, konkrétně v 54. minutě, Gündoğan střelou z pravé nohy vyrovnal. Další branky nepadly, a tak zápas skončil remízou 1:1 a cenným bodem pro Norimberk.[3]

Borussia Dortmund editovat

V letním přestupovém období roku 2011 přestoupil z Norimberku do Dortmundu za částku 4 miliony eur.[4] S novým zaměstnavatelem podepsal kontrakt na čtyři roky, to jest do léta 2015.[5] Dortmund si Gündoğana vybral jakožto náhradu za Nuri Şahina, který v létě 2011 přestoupil do Realu Madrid. Protože role Şahina byla pro Dortmund klíčová, leží na mladém Gündoğanovi velká očekávání.[6] Odmítá však srovnávání se svým předchůdcem a dle svých slov nechce být Şahinovou kopií.[6][7]

V sezóně 2011/12 získal s Borussií bundesligový titul. V tomto ročníku navíc vyhrál i DFB Pokal, ve finále Borussia zvítězila 5:2 nad Bayernem Mnichov.[8][9] S Dortmundem se představil 25. května 2013 ve Wembley ve finále Ligy mistrů 2012/13 proti věčnému rivalovi Bayernu Mnichov, Borussia však nejprestižnější evropský pohár nezískala, podlehla Bayernu 1:2. Gündoğan proměnil ve druhém poločase nařízený pokutový kop a srovnal na průběžných 1:1.[10]

27. července 2013 na začátku nové sezóny 2013/14 v utkání DFL-Supercupu (německý fotbalový Superpohár) vstřelil jeden gól Bayernu Mnichov na domácím stadionu Signal Iduna Park, Borussia vyhrála 4:2 a získala trofej.[11]

Manchester City FC editovat

Po sezóně 2015/16 se stal hráčem anglického klubu Manchester City FC.[12]

Svůj debut si odbyl 14. září v utkání Ligy mistrů proti Borussii Mönchengladbach, neboť záložník a člen základní sestavy David Silva si přivodil zranění. Odehrál 81 minut, City německého soupeře porazilo 4:0.[13] O víkendu si poprvé zahrál v Premier League a dokonce vstřelil jeden gól, čímž pomohl k výhře 4:0 nad Bournemouthem.[14]

V průběhu zápasu s Watfordem 14. prosince 2016 si zranil pravé koleno, což jej vyřadilo z fotbalové praxe na několik měsíců.[15] Následně bylo potvrzeno, že pro Gündoğana sezóna skončila.[16]

K fotbalu se vrátil 16. září 2017 jako střídající hráč v zápase proti Watfordu, na jehož hřišti Citizens vyhráli 6:0.[17]

V srpnu 2019 podepsal s klubem smlouvu do roku 2023.[18]

Sezóna 2020/21 editovat

V září 2020 u něj byla potvrzena nákaza nemocí covid-19, kvůli níž musel v úvodu nové sezony vynechat ligové zápasy s Wolverhamptonem[19] a Leicesterem. Stejně tak se nemohl zúčastnit ani utkání Carabao Cupu proti AFC Bournemouth.[20]

Proti WBA 15. prosince 2020 se gólově prosadil po 22 zápasech, ovšem soupeř srovnal na konečných 1:1 na stadionu Etihad.[21] Navzdory pomalému začátku sezóny se Citizens vzchopili a na přelomu roku zvítězili v sedmi ligových zápasech v řadě. Gündoğan se v tomto období stal oporou, když dal gól sedmkrát v osmi zápasech Premier League, přestože v minulosti dal za tým z Manchesteru nanejvýš šest gólů za sezónu.[22] Jeho gólová role byla cenná také kvůli absencím útočníka Sergia Agüera a ofenzivního záložníka Kevina De Bruyneho. Gündoğan měl navíc od trenéra Guardioly svěřenu více vysunutou roli v záložní řadě.[23]

Poprvé od roku 2003 vyhráli Citizens na hřišti Liverpoolu, když 7. února 2021 přehráli domácí 4:1. Gündoğan se na tom podílel dalšími dvěma góly.[24] O pět dní později byl prohlášen hráčem za měsíc leden.[25]

V polovině března obdržel další ocenění pro hráče měsíce, tentokráte za únor. Manchester City vyhrál dalších šest ligových utkání, Gündoğan tuto řadu podpořil čtyřmi góly a asistencí a stal se prvním fotbalistou City, který toto ocenění získal dvakrát za sebou.[26]

První trofej v sezóně přišla s výhrou 1:0 proti Tottenhamu 25. dubna ve finále ligového poháru, EFL Cupu. Ač Gündoğan v tomto finále nevynikl, odehrál celý zápas.[27] Venku proti Newcastle United opět odehrál celých 90 minut, pomohl vyhrát 4:3 ve 36. kole, kdy byl již Manchester City znovu anglickým mistrem.[28] Byl hráčem základní sestavy 29. května ve finále Ligy mistrů, během něhož se Citizens pokusili získat nejcennější evropskou trofej ve svém prvním finále v této soutěži. Trenér mu svěřil roli defenzivního záložníka na místo Fernandinha, avšak Gündoğan se se soupeřem nepopasoval a byl u porážky 0:1 s Chelsea.[29]

Sezóna 2022/23 editovat

V Manchesteru City strávil Gündogan celkem sedm let. S klubem ve své poslední sezóně, tedy v ročníku 2022/23, ovládl anglickou nejvyšší soutěž, FA Cup a také Ligu mistrů. Celkem v dresu anglického šampiona získal 14 cenných trofejí, včetně těch z anglického ligového poháru a Anglického superpoháru.[30]

FC Barcelona editovat

Gündoğan se v létě 2023 stal novou posilou Barcelony. Německý záložník podepsal smlouvu do roku 2025.[30]

Reprezentační kariéra editovat

Prošel několika mládežnickými týmy Německa včetně reprezentace do 21 let.

A-mužstvo editovat

Gündoğan debutoval v A-mužstvu Německa 11. října 2011 v kvalifikačním utkání v Düsseldorfu proti reprezentaci Belgie (výhra 3:1). První gól vstřelil 26. března 2013 v kvalifikačním zápase na MS 2014 v Brazílii proti Kazachstánu. Prosadil se ve 31. minutě, když zvyšoval na průběžných 3:0, Německo nakonec zvítězilo na domácí půdě v Norimberku přesvědčivě 4:1.[31]

V květnu 2012 jej trenér Německa Joachim Löw nominoval do 23členné sestavy pro EURO 2012 v Polsku a na Ukrajině. Gündoğan dostal dres s číslem 2.

Statistiky editovat

Klubové editovat

K 19. únoru 2022

Klub Sezóna Liga Národní pohár Ligový pohár Evropské poháry Ostatní Celkem
Liga Zápasy Góly Zápasy Góly Zápasy Góly Zápasy Góly Zápasy Góly Zápasy Góly
1. FC Norimberk 2008/09 2. Bundesliga 1 0 0 0 — — — 1 0
2009/10 Bundesliga 22 1 2 1 — — 2 1 26 3
2010/11 25 5 1 0 — — — 26 5
Celkem 48 6 3 1 — — 2 1 53 8
Borussia Dortmund 2011/12 Bundesliga 28 3 5 1 — 2 0 1 0 36 4
2012/13 28 3 4 0 — 12 1 1 0 45 4
2013/14 1 0 1 0 — 0 0 1 1 3 1
2014/15 23 3 4 0 — 6 0 — 33 3
2015/16 25 1 5 1 — 10 1 — 40 3
Celkem 105 10 19 2 — 30 2 3 1 157 15
Manchester City 2016/17 Premier League 10 3 0 0 0 0 6 2 — 16 5
2017/18 30 4 3 0 6 0 9 2 — 48 6
2018/19 31 6 6 0 4 0 8 0 1 0 50 6
2019/20 31 2 4 1 5 0 9 2 1 0 50 5
2020/21 28 13 4 1 2 0 12 3 — 46 17
2021/22 18 5 2 2 1 0 6 0 1 0 28 7
Celkem 148 33 19 4 18 0 50 9 3 0 238 46
Celkem 301 49 41 7 18 0 80 11 8 2 448 69

Reprezentační editovat

K 14. listopadu 2021

Německo
Rok Zápasy Góly
2011 1 0
2012 3 0
2013 4 2
2015 8 2
2016 4 0
2017 2 0
2018 7 0
2019 8 3
2020 5 1
2021 12 6
Celkem 54 14

Reprezentační góly editovat

Skóre a výsledky Německa jsou vždy zapisovány jako první[32]
Seznam reprezentačních gólů İlkaye Gündoğana
Gól Datum Místo Soupeř Skóre Výsledek Soutěž
1. 26. března 2013 Grundig Stadion, Norimberk, Německo   Kazachstán 3:0 4:1 Kvalifikace na Mistrovství světa 2014
2. 14. srpna 2013 Fritz-Walter-Stadion, Kaiserslautern, Německo   Paraguay 1:2 3:3 Přátelský zápas
3. 13. června 2015 Estádio Algarve, Faro, Portugalsko   Gibraltar 3:0 7:0 Kvalifikace na Mistrovství Evropy 2016
4. 7. září 2015 Hampden Park, Glasgow, Skotsko   Skotsko 3:2 3:2
5. 11. června 2019 Mewa Arena, Mohuč, Německo   Estonsko 4:0 8:0 Kvalifikace na Mistrovství Evropy 2020
6. 13. října 2019 A. Le Coq Arena, Tallinn, Estonsko 1:0 3:0
7. 2:0
8. 6. září 2020 St. Jakob-Park, Basilej, Švýcarsko   Švýcarsko 1:0 1:1 Liga národů UEFA 2020/21
9. 25. března 2021 MSV-Arena, Duisburg, Německo   Island 3:0 3:0 Kvalifikace na Mistrovství světa 2022
10. 31. března 2021   Severní Makedonie 1:1 1:2
11. 7. června 2021 Merkur Spiel-Arena, Düsseldorf, Německo   Lotyšsko 2:0 7:1 Přátelský zápas
12. 11. listopadu 2021 Volkswagen Arena, Wolfsburg, Německo   Lichtenštejnsko 1:0 9:0 Kvalifikace na Mistrovství světa 2022
13. 14. listopadu 2021 Stadion republiky Vazgena Sargsjana, Jerevan, Arménie   Arménie 2:0 4:1
14. 3:0

Osobní život editovat

Narodil se tureckým rodičům v německém městě Gelsenkirchen. Na rozdíl od svého předchůdce v Borussii Dortmund – Nuri Şahina – se stejně jako další v Německu narozený fotbalista s tureckými předky – Mesut Özil – rozhodl reprezentovat rodné Německo.[6]

Úspěchy editovat

Zdroj:[33]

Klubové editovat

1. FC Norimberk
Borussia Dortmund
Manchester City

Individuální editovat

  • Nejlepší jedenáctka podle ESM – 2012/13,[34] 2020/21[35]
  • Hráč měsíce v anglické Premier League (2×) – leden 2021, únor 2021[25][26]
  • Tým roku Premier League podle PFA – 2020/21[36]
  • Sestava sezóny Ligy mistrů UEFA – 2020/21[37]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ Archivovaná kopie. www.schwatzgelb.de [online]. [cit. 2011-07-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-04-03. 
  2. ↑ Kuranyi bremst die Club-Euphorie. kicker [online]. [cit. 2020-09-21]. Dostupné online. (německy) 
  3. ↑ Gündogan bremst die Bayern aus. kicker [online]. [cit. 2020-09-21]. Dostupné online. (německy) 
  4. ↑ Archivovaná kopie. www.transfermarkt.de [online]. [cit. 2011-07-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-08-15. 
  5. ↑ Fußball-Transfers, Gerüchte, Marktwerte und News. _ [online]. [cit. 2020-09-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-02-09. (německy) 
  6. ↑ a b c Archivovaná kopie. www.espnstar.com [online]. [cit. 2011-07-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-06-25. 
  7. ↑ Gündogan: "Bin keine Sahin-Kopie". kicker [online]. [cit. 2020-09-21]. Dostupné online. (německy) 
  8. ↑ Dortmund complete double Bayern blown away by Bundesliga champs. Sky Sport [online]. 2012-05-12 [cit. 2013-04-24]. Dostupné online.  (anglicky)
  9. ↑ 5:2 - Dortmund bleibt Bayerns Albtraum. FAZ.net [online]. 2012-05-12 [cit. 2013-04-24]. Dostupné online.  (německy)
  10. ↑ Dortmund - Bayern 1:2, finále Ligy mistrů, iDNES.cz, cit. 25. 5. 2013
  11. ↑ a b Reus eröffnet und beendet den Torreigen, kicker.de, citováno 28. 7. 2013 (německy)
  12. ↑ Man City sign Gundogan from Dortmund. BBC Sport. Dostupné online [cit. 2020-09-21]. (anglicky) 
  13. ↑ DUTTON, James. Ilkay Gundogan revels in 'perfect' Manchester City debut against Borussia Monchengladbach. Daily Mail [online]. 2016-09-15 [cit. 2020-06-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ SANGHERA, Mandeep. Manchester City 4-0 Bournemouth. BBC [online]. 2016-09-17 [cit. 2020-06-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ Ilkay Gundogan: Manchester City midfielder facing injury lay-off. BBC [online]. 2016-12-14 [cit. 2021-02-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ JACKSON, Jamie. Manchester City’s Ilkay Gündogan set to miss rest of season with cruciate injury. The Guardian [online]. 2016-12-16 [cit. 2021-02-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ NETHERTON, Alexander. Manchester City hit six against Watford to go top. Eurosport.com [online]. 2017-09-16 [cit. 2021-02-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ ORNSTEIN, David. Ilkay Gundogan: Man City midfielder signs new contract to 2023. BBC [online]. 2019-08-09 [cit. 2021-02-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ SEZNAM.CZ. Gündogan se jako další hráč Manchesteru City nakazil koronavirem. www.sport.cz [online]. [cit. 2020-09-21]. Dostupné online. 
  20. ↑ ASSOCIATION, Press. Man City ace Gundogan ruled out of Foxes clash. LeicestershireLive [online]. 2020-09-21 [cit. 2020-09-21]. Dostupné online. 
  21. ↑ STONE, Simon. Man City held by struggling West Brom. BBC [online]. 2020-12-15 [cit. 2021-02-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ BEVAN, Chris. West Brom 0-5 Man City: From stop-gap to goal-machine - Ilkay Gundogan emerges as unlikely driving force. BBC [online]. 2021-01-26 [cit. 2021-02-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ BEZANTS, Jack. Labelled one of Manchester City's best signings IN HISTORY and in his finest form yet under Pep Guardiola, Ilkay Gundogan is spearheading their push to reclaim the Premier League title... and deny his old boss Jurgen Klopp another triumph. Daily Mail (dailymail.co.uk) [online]. 2021-01-23 [cit. 2021-02-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ MCNULTY, Phil. Liverpool 1–4 Manchester City. BBC [online]. 2021-02-07 [cit. 2021-02-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ a b Gundogan named January's EA SPORTS Player of the Month. premierleague.com [online]. 2021-02-12 [cit. 2021-02-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ a b Saul García. Ilkay Gundogan Wins Second Player of the Month Award. bitterandblue.sbnation.com [online]. 2021-03-12 [cit. 2021-03-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ BRAIDWOOD, Jamie. Manchester City vs Tottenham player ratings: Aymeric Laporte the hero with late Carabao Cup final winner. The Independent [online]. 2021-04-25 [cit. 2021-06-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ Manchester City zvládl přestřelku s Newcastlem, hattrickem rozhodl Torres. idnes.cz [online]. 2021-05-14 [cit. 2021-06-19]. Dostupné online. 
  29. ↑ STEINBERG, Jacob. Manchester City 0-1 Chelsea: player ratings from the Champions League final. The Guardian [online]. 2021-05-29 [cit. 2021-06-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. ↑ a b Gündogan je na odchodu z Manchesteru City, v Barceloně si vyzkouší LaLigu. EuroFotbal.cz [online]. [cit. 2023-06-21]. Dostupné online. 
  31. ↑ Španělé vyhráli ve Francii, Anglie opět Černou Horu neporazila. iDNES.cz [online]. 2013-03-26 [cit. 2013-03-27]. Dostupné online. 
  32. ↑ İlkay Gündoğan [online]. [cit. 2015-06-13]. Dostupné online. 
  33. ↑ Ilkay Gündogan – Achievements [online]. Transfermarkt.com [cit. 2020-06-05]. Dostupné online. 
  34. ↑ ESM-Top-11: Nur Torres und Ivanovic durchbrechen Bundesliga-Phalanx. kicker.de [online]. 2013-06-12 [cit. 2022-01-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-09-07. (německy) 
  35. ↑ ESM Team of the Season – 2020-21. WorldSoccer.com [online]. 2021-06-07 [cit. 2022-01-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  36. ↑ Manchester City dominate PFA Team of the Year with six players in the line-up. The Athletic [online]. 2021-06-05 [cit. 2021-12-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  37. ↑ UEFA Champions League Squad of the Season. UEFA.com [online]. UEFA, 2021-05-31 [cit. 2021-12-18]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy editovat

İlkay Gündoğan
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=İlkay_Gündoğan&oldid=23493237“