Wikipedie

Chu-nan

provincie v Číně
(přesměrováno z Hunan)

Chu-nan (čínsky pchin-jinem Húnán, znaky 湖南) je vnitrozemská provincie Čínské lidové republiky ve středojižní Číně. Chu-nan má rozlohu 211 836 km² a populaci přesahující 66 milionů obyvatel, což z něj činí 10. největší a 7. nejlidnatější provincii v Číně.[1] Hlavním a zároveň největším městem provincie je Čchang-ša.

Provincie Chu-nan
湖南省
Skyline with Xiang River.png
Zhangjiajie National Forest Park.jpg
Fenghuang old town.JPG
Simalou on Liuye lake in Changde.jpg
Tian Menshan Mountain 10.jpg
Od shora dolů, zleva doprava: 1. Panorama města Čchang-ša 2. Wu-ling-jüan 3. Feng-chuang, staré město 4. S'-ma-lou u jezera Liou-jie 5. Hora Tchien-men
Geografie
Provincie Chu-nan na mapě Číny
Provincie Chu-nan na mapě Číny
Hlavní městoČchang-ša
StatusProvincie
Souřadnice27°24′ s. š., 111°48′ v. d.
Rozloha211 836 km²
Nejvyšší bodVrchol Šen-nung (2115,2 m n. m.)
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel66 444 864 (2021)
Hustota zalidnění313,7 obyv./km²
HDP/obyv.¥ 62 881
$ 9 117
$14 943 (PPP)
JazykStandardní čínština, dialekty Siang (chunanština), Kan, jihozápadní čínština aj.
Národnostní složeníChanové 90%
Tchuťiaové 4%
Hmongové 3%
Tungové 1%
Jaové 1%
Další národnosti 1%
Správa regionu
Nadřazený celekČínská lidová republika
Podřízené celky13 prefektur, 1 autonomní kraj
GuvernérMao Wej-ming
Tajemník KSČČang Čching-wej
MěnaRMB (čínský jüan)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2CN-HN
Oficiální webwww.hunan.gov.cn
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Oblasti Chu-nanu byly nejprve obývány předky současných národů Miao, Tchu-ťia, Tung a Jao. Součástí psané čínské historie se provincie stala roku 350 př. n. l., kdy se v období válčících států na sklonku dynastie Čou Chu-nan stal nejjižnější částí království Čchu. Následně se mezi lety 221 př. n. l. a 207 př. n. l. území provincie stalo součástí sjednocené Číny pod dynastií Čchin. V tomto období byl Chu-nan pouze řídce osídlen, většinu území zabíraly neprostupné pralesy. Obyvatelé se kromě lovu a rybolovu živili také kopaničářským cyklickým zemědělstvím, přičemž půda byla získávána žďářením. Probíhala těžba mědi a cínu.[2]

Následně za dynastie Chan byl Chu-nan vystaven několika vlnám migrace etnických Číňanů, Chanů, přičemž domorodé obyvatelstvo se uchýlilo do hornatých oblastí na jihu a jihozápadě provincie. Koncem dynastie Západní Ťin (počátek 4. století n. l.) již byly oblasti na severu provincie v okolí jezera Tung-tching a na východě kolem řeky Siang poměrně výrazně osídleny. Chanská migrace ze severu pokračovala i v dalších stoletích, zejména v dobách mongolské invaze ve 13. století (říše Jüan) a později také mandžuské invaze v 17. století (dynastie Čching).[2]

Během povstání Tchaj-pchingů na počátku druhé poloviny 19. století sehrál významnou roli chunanský rodák, generál a učenec Ceng Kuo-fan. Právě v Chu-nanu se v té době šířily protikřesťanské nálady a leckdy eskalovaly v násilí jak proti západním misionářům, tak proti křesťanským tchaj-pchingům. V těchto podmínkách Ceng Kuo-fan vybudoval tzv. chunanskou armádu, která výrazně přispěla k potlačení povstání.[3] Zahraničnímu obchodu byl Chu-nan zpřístupněn až v roce 1904. Zejména britské a japonské firmy působily ve městě Čchang-ša.

V roce 1910 v provincii vypuklo povstání proti čchingské vládě a Chu-nan se stal jedním z center revolučních aktivit. Po Sinchajské revoluci v roce 1911 v sousední Chu-peji, pádu císařství a následném vzniku Čínské republiky v roce 1912 zůstal Chu-nan dlouhodobě politicky nestabilní. V roce 1927 se provincie stala dějištěm tzv. Povstání podzimní sklizně, série neúspěšných rolnických povstání organizovaných Mao Ce-tungem a Komunistickou stranou Číny.[2] Na Chu-nan také v roce 1927 udeřilo nebývalé sucho a následně opět v roce 1929. Následnému hladomoru v roce 1929 v Chu-nanu podlehly až dva miliony lidí.[4]

Během druhé světové války, resp. druhé čínsko-japonské války, byl Chu-nan v letech 1939 až 1941 jedním z míst střetu japonských a čínských (kuomintangských) vojsk. I přes to, že byl poté Chu-nan dobyt japonskými jednotkami, město Čchang-ša pod velením generála Süe Jüe odolávalo až do dobytí v roce 1944. Po konci druhé světové války a následném znovuobnovení čínské občanské války utrpěl Chu-nan během bojů mezi komunisty a Kuomintangem relativně malé škody (poškozena byla zejména infrastruktura, mosty).[2]

GeografieEditovat

PolohaEditovat

Provincie Chu-nan se nachází v čínském vnitrozemí, na jižním břehu středního toku Jang-c’-ťiang. Regionálně spadá do středojižní Číny. Na západě hraniční s provincií Kuej-čou a přímo spravovaným městem Čchung-čching, na severu s provincií Chu-pej, na východě s provincií Ťiang-si a na jihu s provincií Kuang-tung a autonomní oblastí Kuang-si.

PovrchEditovat

Chu-nan je z východu, jihu a západu obklopen horami; terén provincie se od hornatého jihu postupně svažuje k nížinatému severu.[5] Na severozápadě Chu-nanu se rozkládá horské pásmo Wu-ling, v západní části provincie pohoří Süe-feng. Na jihu Chu-nanu se táhne pohoří Nan, tvořící přirozenou hranici s Kuang-tungem a Kuang-si. Východu provincie dominuje systém pohoří Luo-siao. Nejvyšším bodem Chu-nanu je vrchol Šen-nung (神农峰), dříve známý jako vrchol Ling (酃峰), dosahující výšky 2 115,2 m n. m.

PodnebíEditovat

Chu-nan má vlhké subtropické podnebí (dle Köppenovy klasifikace typ Cfa) ovlivněné sezónními monzuny. Střídají se čtyři roční období. Počasí je mírné, průměrná roční teplota je 16–18 °C. Na jaře bývá počasí proměnlivé a deštivé. Léta bývají horká a deštivá, průměrná teplota dosahuje 26–29 °C. Podzim bývá chladnější a charakteristická je nižší vlhkost. Zimy bývají mírnější než na severu Číny; sněží a mrzne pouze občasně. Nejchladnější bývá leden, nicméně i tehdy průměrná teplota přesahuje 4 °C. Většinou nemrzne více než 10 dní v roce. V horských oblastech na jihu a západě provincie je teplota relativně nižší v zavilosti na rostoucí nadmořské výšce.[6] Průměrný roční úhrn srážek je 1 215 mm.

VodstvoEditovat

Největší řekou Chu-nanu je Siang-ťiang, pramenící na jihu v pohoří Nan, tekoucí severně ve východní části Chu-nanu. Mezi nejvýznamnější řeky odvodňující západní část Chu-nanu patří Jüan-ťiang, C’-šuej a Li-šuej. Všechny tyto řeky a tedy téměř celý říční systém Chu-nanu se vlévá do jezera Tung-tching a z něj dále do řeky Jang-c’, s níž je spojen několika rameny. Jezero Tung-tching, nacházející se na samém severu provincie, je největší jezero v Chu-nanu a druhé největší sladkovodní jezero v celé Číně.[7] Jeho úroveň je závislá na toku Jang-c’-ťiang. V letních měsících se hladina jezera zvedá až o 15 metrů a zaplavená oblast může vzrůst až o 20 tisíc km².[8] Mezi další významná jezera v Chu-nanu patří například Wan-c'-chu, Ta-lien-chu, Ta-tchung-chu či Cheng-ling-chu, přičemž všechna se obdobně nachází na severu provincie v rovinaté oblasti mezi městy Čchang-ša, Čchang-te a Jüe-jang.

Administrativní členěníEditovat

Členění provincie Chu-nan
Mapa provincie Název (čínsky) Sídelní městský obvod
(Ťi-šou je městský okres)
český přepis znaky pchin-jin
Městské prefektury
Čchang-ša 长沙市 Chángshā shì Jüe-lu
Čchang-te 常德市 Chángdé shì Wu-ling
Čchen-čou 郴州市 Chénzhōu shì Pej-chu
Cheng-jang 衡阳市 Héngyáng shì Jen-feng
Chuaj-chua 怀化市 Huáihuà shì Che-čcheng
Lou-ti 娄底市 Lóudǐ shì Lou-sing
Šao-jang 邵阳市 Shàoyáng shì Šuang-čching
Siang-tchan 湘潭市 Xiāngtán shì Jüe-tchang
I-jang 益阳市 Yìyáng shì Che-šan
Jung-čou 永州市 Yǒngzhōu shì Leng-šuej-tchan
Jüe-jang 岳阳市 Yuèyáng shì Jüe-jang-lou
Čang-ťia-ťie 张家界市 Zhāngjiājiè shì Jung-ting
Ču-čou 株洲市 Zhūzhōu shì Tchien-jüan
Autonomní kraj
Tchuťiaský a miaoský autonomní kraj Siang-si 湘西土家族苗族自治州 Xiāngxī Tǔjiāzú Miáozú Zìzhìzhōu Ťi-šou

ObyvatelstvoEditovat

Podle Sedmého sčítání lidu Čínské lidové republiky v roce 2020 v Chu-nanu žilo 66 444 864 obyvatel, což představuje 4,71% celkové populace Číny a z Chu-nanu činí 7. nejlidnatější provincii (resp. administrativní celek na provinční úrovni).[9] 51,16% populace provincie tvořili muži, zatímco ženy představovaly pouze 48,14%. Poměrně tak připadá 104,77 mužů na 100 žen.[10] Lidé ve věku 0-14 let tvořili 19,52% obyvatelstva, lidé ve věku 15-59 let představovali 60,6% obyvatelstva a lidé nad 60 let 19,88% obyvatelstva provincie (z toho nad 65 let bylo 14,81% celkové populace Chu-nanu). Podíl dětí a mladistvých do 14 let a také lidí nad 60 let v Chu-nanu je tedy mírně vyšší než je průměrný podíl v celé Číně (tj. 17,95% celkové populace do 14 let věku a 18,70% celkové populace nad 60 let věku).[11]

Historický vývoj
Rok Populace
1912 27 617 000[12]
1928 31 501 000[13]
1936-1937 28 294 000[14]
1947 25 558 000[15]
1954 33 226 954[16]
1964 37 182 286[17]
1982 54 008 851[18]
1990 60 659 754[19]
2000 63 274 173[20]
2010 65 683 722[21]
2020 66 844 864[22]

Národnostní složeníEditovat

 
Oblasti Chu-nanu obývané národnostními menšinami. Tchuťiaové jsou znázorněni hnědou barvou, Miaové tmavě modrou, Tungové růžovou a Jaové světle modrou.

Chu-nan je multietnická provincie, kde kromě Chanů (tedy etnických Číňanů) žije také dalších 55 etnických skupin. V roce 2000 tvořili Chanové 89,9% populace Chu-nanu, přičemž necelých 6,5 milionů příslušníků národnostních menšin tvořilo 10,1% obyvatelstva.[22] K nejpočetnějším menšinám v Chu-nanu patří Tchuťiaové (2,64 miliony), Miaové (1,92 milionu), Tungové (842 100), Jaové (704 600), a dále Chuejové, Pajové, Čuangové a Ujgurové.[23]

V oblastech s vyšším podílem národnostních menšin jsou v Chu-nanu ustaveny zvláštní územně-správní celky, jeden na prefekturní úrovni, 7 na okresní úrovni a 100 na obecní úrovni. Na prefekturní úrovni se jedná o Tchuťiaský a miaoský autonomní kraj Siang-si, na okresní úrovni to jsou Miaoský autonomní okres Čcheng-pu, Miaoský autonomní okres Ma-jang, Tungský autonomní okres Sin-chuang, Tungský autonomní okres Č'-ťiang, Tungský autonomní okres Tchung-tao, Miaoský a tungský autonomní okres Ťing-čou a Jaoský autonomní okres Ťiang-chua.[22]

NáboženstvíEditovat

Přibližně 6,4 milionů obyvatel Chu-nanu se hlásí k víře, církvi či náboženskému učení. Z toho je přibližně 4,1 milionu budhistů, 1,75 milionu taoistů, 160 tisíc muslimů, 50 tisíc katolíků a 330 tisíc dalších nespecifikovaných křesťanů. V Chu-nanu působí v náboženských komunitách přibližně 11 000 kněží.[22]

EkonomikaEditovat

V roce 2020 dosáhl hrubý domácí produkt Chu-nanu 4,178 biliony jüanů (~14,7 bilionů CZK) a oproti roku 2019 zaznamenal růst 3,8 %. Podle sektorového hlediska se na tvorbě HDP Chu-nanu podílel primární sektor 10,2 %, sekundární sektor 38,1 % a terciární sektor 51,7 %. Přidaná hodnota průmyslu tvořila 29,6 % provinčního HDP, high-tech a new-tech odvětví tvořila 23,5 % HDP.[24] Co se týče podílů jednotlivých regionů, oblast Čchang-ša – Ču-čou – Siang-tchan tvořila 1,7 bilionu jüanů z celkového objemu HDP, jižní Chu-nan 811 mld. jüanů, západní Chu-nan 688 mld. jüanů a oblasti kolem jezera Tung-tching představovaly 960 mld. jüanů.[24]

Historický vývoj HDP Chu-nanu[24]
Rok Hrubý domácí produkt
(mld. RMB) 		Meziroční růst
(%)
2020 4 178 3,8
2019 3 989 7,6
2018 3 633 7,8
2017 3 383 8,0
2016 3 085 8,0
2015 2 854 8,5

DopravaEditovat

SilničníEditovat

K roku 2020 bylo v Chu-nanu postaveno celkem 6 802 km dálnic. Do půl hodiny je možné se napojit na dálniční systém ze všech 122 okresů (resp. administrativních celků okresní úrovně) v Chu-nanu.[25] V severojižním směru provincii protíná   Dálnice G4 Peking – Hongkong a Macao, táhnoucí se východními částmi Chu-nanu (Jüe-jang, Čchang-ša, Ču-čou, Čchen-čou), a   Dálnice G55 Eren chot – Kanton, která prochází centrálními oblastmi provincie (Čchang-te, Šao-jang a Jung-čou). Chu-nanem dále také prochází   Dálnice G56 Chang-čou – Žuej-li,   Dálnice G59 Chöch chot – Pej-chaj,   Dálnice G60 Šanghaj – Kchun-ming,   Dálnice G65 Pao-tchou – Mao-ming,   Dálnice G72 Čchüan-čou – Nan-ning,   Dálnice G76 Sia-men – Čcheng-tu,   Dálnice G0401 Okruh Čchang-ša,   Dálnice G0421 Sü-čchang – Kanton a   Dálnice G5513 Čchang-ša – Čang-ťia-ťie.

LeteckáEditovat

 
Mezinárodní letiště Čchang-ša Chuang-hua

Nejvytíženějším letištěm v Chu-nanu je Mezinárodní letiště Čchang-ša Chuang-chua, obsluhující zejména hlavní město provincie a také města Ču-čou a Siang-tchan. V roce 2016 odbavilo více než 20 milionů cestujících a bylo tak 13. nejvytíženější letiště v Číně.[26] dalšími významnými letišti jsou Mezinárodní letiště Čang-ťia-ťie Che-chua nacházející se na severozápadu Chu-nanu a Letiště Čchang-te Tchao-chua-jüan, které je od prosince 2019 třetím mezinárodním letištěm v Chu-nanu. Od roku 2014 je v provozu také Letiště Cheng-jang Nan-jüe, a dále od roku 2018 Letiště Jüe-jang San-che, páté nejvytíženější letiště v provincii.[25] Od roku 2004 je v provozu také Letiště Chuaj-chua Č'-ťiang, které původně sloužilo jako letecká základna.[27] Dále jsou v Chu-nanu v provozu Letiště Šao-jang Wu-kang a Letiště Jung-čou Ling-ling.

Ve výstavbě jsou také Letiště Čchen-čou Pej-chu na jihovýchodě Chu-nanu a Letiště Ťi-šou Siang-si, které bude obsluhovat autonomní kraj Siang-si na severozápadě provincie. Spuštění provozu obou letišť je plánováno v lednu 2022.[28][29]

V letech 1955 a 1988-1995 bylo v provozu také Letiště Cheng-jang Pa-ťia-ling, původně vojenské letiště, které sehrálo významnou roli za druhé světové války.[30] Oblast hlavního města v letech 1957-1989 obsluhovalo také Letiště Čchang-ša Ta-tchuo-pchu, které nadále výhradně slouží jako vojenská letecká základna.[31]

ŽelezničníEditovat

 
Železniční stanice Čchang-ša

Ke konci roku 2020 bylo v Chu-nanu postaveno 5 582 km železničních tratí, z čehož bylo 1 986 km tratí vysokorychlostních. Provincií prochází sedm hlavních železničních tratí, konkrétně železniční trať Peking–Kanton, procházející v severojižním směru městy Jüe-jang, Čchang-ša, Ču-čou a Cheng-jang, dále železniční trať Šanghaj – Kchun-ming, železniční trať Ču-čou – Kuej-jang, železniční trať Chang-čou – Ču-čou, železniční trať Chu-nan – Kuang-si, železniční trať Š'-men – Čchang-ša a železniční trať Ťiao-cuo – Liou-čou.[25]

Vysokorychlostní trať Wu-chan – Kanton, součást vysokorychlostní tratě Peking – Hongkong, prochází Chu-nanem v severojižním směru. Zprovozněna byla již v prosinci 2009 a zkrátila cestu z Čchang-ša do Wu-chanu na jednu hodinu, do Kantonu na dvě hodiny a do Pekingu na pět hodin.[25]

Vysokorychlostní trať Šanghaj – Kchun-ming protíná provincii v západovýchodním směru. Konkrétně její úsek Chang-čou – Čchang-ša, které byl zprovozněn v roce 2014, zkracuje cestu z města Čchang-ša do Chang-čou na přibližně tři a půl hodiny, do Šanghaje na necelé čtyři a půl hodiny. V letech 2015-2016 byl uveden do provozu úsek Čchang-ša – Kchun-ming, který Chu-nan spojuje s provincií Jün-nan na západě.[25]

Přes Chu-nan bude také procházet vysokorychlostní železnice Čchung-čching – Čchang-ša, konkrétně její tři sekce: sekce Čchien-ťiang (Čchung-čching) – Čang-ťia-ťie – Čchang-te, sekce Čchang-te – I-jang – Čchang-ša a sekce Čchang-ša – Kan-čou, pokračující dále na západ do provincie Ťiang-si. Na sekci Čchien-ťiang – Čang-ťia-ťie – Čchang-te byly v listopadu 2019 zahájen zkušební provoz.[25]

VodníEditovat

Provincie Chu-nan má vzhledem ke své poloze u řeky Jang-c’ přístup k vodní dopravě, především skrze jezero Tung-tching a splavné řeky Siang-ťiang, C’-ťiang, Jüan-ťiang a Li-šuej. Celková délka komplexní splavné říční sítě v provincii je 12 tisíc km, a jedná se tak o třetí nejdelší splavnou vodní síť v rámci jedné provincie v Číně. Délka řek a kanálů splavných pro plavidla o výtlaku nad tisíc tun je 1 139 km, přičemž je pro tato tisícitunová plavidla dostupných 112 kotvišť.[25]

Jediným hlubokovodním přístavem v Chu-nanu je přístav Čcheng-ling-ťi v městě Jüe-jang. Je schopný přijmout plavidla s kapacitou až 10 tisíc tun a na středním a horním toku Jang-c’-ťiang tak konkuruje přístavům ve Wu-chanu či Čchung-čchingu. Dalším významným přístavem je nový přístav v Čchang-ša.[25]

MetroEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Metro v Čchang-ša.

Systém metra je budován v Čchang-ša, hlavním městě Chu-nanu. V roce 2020 bylo v provozu 5 linek o celkové délce 142,5 km. Ve výstavbě je 6. linka a její zprovoznění je plánováno na rok 2021.[25][32][33]

MaglevEditovat

 
Stanice maglevu Čchang-ša jih

Ve městě Čchang-ša je v provozu také linka vlaků maglev spojující železniční stanici Čchang-ša jih a Mezinárodní letiště Čchang-ša Chuang-chua ve vzdálenosti 18,55 km. Linka byla otevřena v roce 2016 jako první linka maglevu navrženého a vyrobeného v Číně. Zatímco první verze tohoto maglevu měla nejvyšší provozní rychlost 100 km/h, v roce 2020 druhá verze úspěšně dokončila zkušební provoz na 160 km/h.[25][34]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. ↑ Communiqué of the Seventh National Population Census (No. 3). www.stats.gov.cn [online]. National Bureau of Statistics of China, Office of the Leading Group of the State Council for the Seventh National Population Census, 2021-05-11 [cit. 2021-09-03]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d Hunan - History. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2021-09-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ FAIRBANK, John King. Dějiny Číny. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny 656 s. Dostupné online. ISBN 80-7106-249-9, ISBN 978-80-7106-249-3. OCLC 42028904 S. 357–358, 374. 
  4. ↑ DIANDA, Bas. Political routes to starvation: Why does famine kill?. Wilmington, Delaware: [s.n.] 1 online resource (432 pages) s. Dostupné online. ISBN 978-1-62273-309-5, ISBN 1-62273-309-6. OCLC 1107752772 S. 134–135. 
  5. ↑ Hunan Map, Map of Hunan, China: China Travel Map. www.chinamaps.org [online]. [cit. 2021-09-03]. Dostupné online. 
  6. ↑ Hunan Weather: Climate, Best Time to Visit, What to Wear. www.travelchinaguide.com [online]. [cit. 2021-09-03]. Dostupné online. 
  7. ↑ Hunan | province, China: Drainage. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2021-09-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ Dongting Lake | lake, China. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2021-09-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ Communiqué of the Seventh National Population Census (No. 3). www.stats.gov.cn [online]. 2021-05-11 [cit. 2021-09-07]. Dostupné online. 
  10. ↑ Communiqué of the Seventh National Population Census (No. 4). www.stats.gov.cn [online]. 2021-05-11 [cit. 2021-09-07]. Dostupné online. 
  11. ↑ Communiqué of the Seventh National Population Census (No. 5). www.stats.gov.cn [online]. 2021-05-11 [cit. 2021-09-07]. Dostupné online. 
  12. ↑ 付表２　1912年中国人口. www.ier.hit-u.ac.jp [online]. [cit. 2021-09-07]. Dostupné online. 
  13. ↑ 付表３　1928年中国人口. www.ier.hit-u.ac.jp [online]. [cit. 2021-09-07]. Dostupné online. 
  14. ↑ 付表４　1936-37年の中国人口. www.ier.hit-u.ac.jp [online]. [cit. 2021-09-07]. Dostupné online. 
  15. ↑ 付表５　1947年全国人口. www.ier.hit-u.ac.jp [online]. [cit. 2021-09-07]. Dostupné online. 
  16. ↑ 第一次全国人口普查公报. web.archive.org [online]. 2009-08-05 [cit. 2021-09-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-08-05. 
  17. ↑ 第二次全国人口普查数据. web.archive.org [online]. 2012-09-14 [cit. 2021-09-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-09-14. 
  18. ↑ 第三次全国人口普查公报. web.archive.org [online]. 2012-05-10 [cit. 2021-09-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-05-10. 
  19. ↑ 第四次全国人口普查公报（第2号）. web.archive.org [online]. 2012-06-19 [cit. 2021-09-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-06-19. 
  20. ↑ 第五次全国人口普查公报（第2号）. web.archive.org [online]. 2012-08-29 [cit. 2021-09-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-08-29. 
  21. ↑ Communiqué of the National Bureau of Statistics of People's Republic of China on Major Figures of the 2010 Population Census[1] (No. 2). web.archive.org [online]. 2013-07-27 [cit. 2021-09-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-07-27. 
  22. ↑ a b c d Hunan Government Website International-enghunan.gov.cn Population, Nationalities and Religions. www.enghunan.gov.cn [online]. [cit. 2021-09-07]. Dostupné online. 
  23. ↑ Hunan Government Website International-enghunan.gov.cn Ethnic Groups. www.enghunan.gov.cn [online]. [cit. 2021-09-07]. Dostupné online. 
  24. ↑ a b c Hunan Province Statistical Communiqué for the 2020 National Economic and Social Development [online]. Hunan Bureau of Statistics, Hunan Survey Office of the National Bureau of Statistics, 2021-03-16 [cit. 2022-04-29]. Dostupné online. 
  25. ↑ a b c d e f g h i j Hunan Government Website International-enghunan.gov.cn Transportation. www.enghunan.gov.cn [online]. [cit. 2021-09-05]. Dostupné online. 
  26. ↑ Changsha Airport reaches 20 million passengers in 2016. anna.aero [online]. 2017-05-09 [cit. 2021-09-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ Huaihua Zhijiang Airport Profile | CAPA. centreforaviation.com [online]. [cit. 2021-09-05]. Dostupné online. 
  28. ↑ Chenzhou Beihu Airport New Airport Profile | CAPA. centreforaviation.com [online]. [cit. 2021-09-05]. Dostupné online. 
  29. ↑ Jishou Xiangxi Airport New Airport Profile | CAPA. centreforaviation.com [online]. [cit. 2021-09-05]. Dostupné online. 
  30. ↑ 豫湘桂战役中的衡阳机场争夺战_日军. www.sohu.com [online]. [cit. 2021-09-05]. Dostupné online. 
  31. ↑ 1989年：长沙黄花机场建成通航-----湖南日报数字报刊. hnrb.voc.com.cn [online]. [cit. 2021-09-05]. Dostupné online. 
  32. ↑ BURROUGHS, David. Changsha opens metro lines 3 and 5 [online]. International Railway Journal, 2020-06-29 [cit. 2021-09-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. ↑ Changsha Metro Line 6: Route, To be Open in 2021. www.travelchinaguide.com [online]. [cit. 2021-09-05]. Dostupné online. 
  34. ↑ BRIGINSHAW, David. New Chinese inter-urban maglev train reaches 160km/h [online]. International Railway Journal, 2020-04-29 [cit. 2021-09-05]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Chu-nan&oldid=21607087“