Hugo von Hofmannsthal

rakouský básník, dramatik, esejista a libretista

Hugo Laurenz August Hofmann šlechtic von Hofmannsthal, známý spíše pod zkrácenou podobou svého jména Hugo von Hofmannsthal (1. února 1874, Vídeň, Rakousko15. července 1929, Rodaun, Rakousko), byl rakouský romanopisec, libretista, básník, dramatik a esejista.

Hugo von Hofmannsthal
Hofmannsthal 1893.jpg
Narození 1. února 1874
Vídeň
Úmrtí 15. července 1929 (ve věku 55 let)
Rodaun
Místo pohřbení Kalksburger Friedhof (48°8′24″ s. š., 16°15′22″ v. d.)
Povolání romanopisec, libretista, básník, dramatik, spisovatel, scenárista a autor
Alma mater Vídeňská univerzita
Významná díla Kdokoli
Růžový kavalír
Manžel(ka) Gertrud Schlesinger
Děti Raimund von Hofmannsthal[1][2]
Christiane Zimmer[2]
Franz von Hofmannsthal[2]
Příbuzní Isaak Löw Hofmann, Edler von Hofmannsthal (praděd)
Romana von Hofmannsthal[1][2], Sarah Arabella Marjorie von Hofmannsthal[1] a Octavian Charles Hugo von Hofmannsthal[1][2] (vnuci)
Podpis Podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svá díla nejprve vydával také pod pseudonymem Loris a Theophil Morreu.

Původ, soukromý život a rodinaEditovat

Hofmannsthal se narodil ve Vídni v roce 1874. Měl židovskéitalské předky. Šlechtický titul udělil císař Ferdinand I. Dobrotivý v roce 1835 již jeho židovskému pradědečkovi Isaaku Löwu Hofmannovi (1759-1849), pocházejícímu z jižních Čech, který se stal průkopníkem hedvábnického průmyslu v Rakousku. Syn a dědic Isaaka Hofmanna, Augustin Emil von Hofmannsthal, přestoupil na římsko-katolickou víru a oženil se s Italkou Petronillou Ordioni. Otec spisovatele Huga von Hofmannsthala, Hugo August Peter šlechtic von Hofmannstahl (1841-1915), byl zprvu nemanželského původu a byl legitimován až po sňatku svého otce s Rakušankou z velmi zámožné rodiny, Annou Fohleutner (1849-1904). Vystudoval práva na Vídeňské univerzitě a stal se ředitelem hypotéční banky Oesterreichische Central-Boden-Credit-Bank. V důsledku hospodářské krize v roce 1873 (ještě před Hugovým narozením) ztratila rodina veškerý majetek a byla pak odkázána na příjmy otce z jeho bankovní činnosti.

V roce 1901 se Hofmannsthal oženil s Gertrudou Schlesinger, dcerou vídeňského bankéře. Gertruda byla židovského původu, ale před vstupem do manželství konvertovala ke křesťanství. Po sňatku se usadili ve městě Rodaun a měli spolu tři děti. Hofmannsthalův syn Franz spáchal v roce 1929 sebevraždu, sám Hugo zemřel dva dny po této smutné události na mrtvici. Byl pochován na vídeňském hřbitově Kalksburg (Kalksburger Friedhof).

 
Hugo von Hofmannsthal ve vojenské uniformě

Dcera Christiane von Hofmannsthal se začátkem roku 1929 provdala za německého indologa Heinricha Zimmera, který učil postupně na univerzitě v Greifswaldu a na Heidelberské univerzitě, posléze se stal členem (fellow) Balliol College na Oxfordské univerzitě (1939-1940). Poté se rodina přestěhovala do New Rochelle ve státě New York (USA) a Heinrich Zimmer pak byl hostujícím profesorem na Columbia University.

Syn Raimund von Hofmannsthal se v roce 1933 oženil s Avou Alice Muriel Astor, dcerou amerického magnáta Johna Jacoba Astora IV., který byl před svou smrtí při potopení lodě Titanic považován za nejbohatšího muže světa. S Avou Astor se rozvedl v roce 1939 a později se znovu oženil s Angličankou Elizabeth Paget, dcerou Charlese Pageta, 6. markýze z Anglesey.

DíloEditovat

Hugo von Hofmannsthal začal psát básně již v útlém věku. Ve věku sedmnácti let se setkal s básníkem Stefanem Georgem, v jehož časopisu Blätter für die Kunst (Listy pro umění) bylo vydáno několik Hofmannsthalových básní. Hugo studoval nejprve právo, později filologii ve Vídni, po promoci v roce 1901 se však rozhodl, že se bude naplno věnovat spisovatelství. Spolu s Peterem Altenbergem a Arthurem Schnitzlerem se poté stal členem skupiny Mladá Vídeň (Jung Wien).

V roce 1900 se Hofmannsthal poprvé setkal s německým hudebním skladatelem Richardem Straussem (* 1864 – † 1949). Hofmannsthal později napsal libreta pro Straussovy stěžejní opery Elektra (1909), Růžový kavalír (Der Rosenkavalier, 1911), Ariadna na Naxu (1913), Žena beze stínu (Die Frau ohne Schatten, 1919), Egyptská Helena (Die ägyptische Helena, 1927) a Arabella (uvedena až po jeho smrti, 1933).

V roce 1912 přepracoval Hofmannsthal anglickou poučnou hru z 15. století s názvem Everyman na hru Jedermann, pro kterou poté napsal Jean Sibelius scénickou hudbu. V této podobě se hra stala hlavním představením Salzburského festivalu, který Hofmannsthal založil spolu s Maxem Reinhardtem v roce 1920. Jeho pozdější hry vzbudily rostoucí zájem o náboženská, obzvláště římskokatolická, témata.

Hofmannsthal si dopisoval s Otakarem Březinou, znal se s F. X. Šaldou, měl hluboký vliv na Karla Tomana. Pavel Eisner ho charakterizoval v Československé vlastivědě, ve svazku Písemnictví, následujícími slovy: „poslední korunní princ rakouského genia, lyrik, dramatik a prosaik Hugo von Hofmannsthal, jehož předkem byl jihočeský Žid."[3]

Vybrané díloEditovat

DramataEditovat

  • 1892Der Tod des Tizian
  • 1893Idylle
  • 1894Der Tor und der Tod
  • 1900Das Bergwerk zu Falun
  • 1904Elektra
  • 1906Ödipus und die Sphinx
  • 1910Kristinčin návrat (Cristinas Heimreise)
  • 1911Kdokoli (Jedermann)
    • někdy též překládáno jako Člověk a smrt
  • 1921Der Schwierige
  • 1922Das Salzburger Große Welttheater
  • 1923/25Der Turm
  • 1923Der Unbestechliche
  • 1927Der Turm
 
Hofmannsthal v Hinterhöru v Rakousku

LibretaEditovat

Napsal libreta pro opery Richarda Strausse:

 
Jeho rodný dům (Salesianergasse 12; 3. okrsek; Vídeň)

Povídky a vymyšlené rozhovoryEditovat

  • 1895Das Märchen der 672. Nacht
  • 1899Reitergeschichte
  • 1900Erlebnis des Marschalls von Bassompierre
  • 1902Ein Brief
  • 1903Das Gespräch über Gedichte
  • 1907Die Wege und die Begegnungen
  • 190708Die Briefe des Zurückgekehrten
  • 1910Lucidor. Figuren zu einer ungeschriebenen Komödie
  • 1911Das fremde Mädchen
  • 1919Die Frau ohne Schatten
  • 1925Reise im nördlichen Afrika

NovelyEditovat

  • 19071927Andreas oder Die Vereinigten (fragment)

Eseje a prózyEditovat

  • 1891Zur Physiologie der modernen Liebe
  • 1896Poesie und Leben
  • 1914Appell an die oberen Stände
  • 1915Krieg und Kultur
  • 1915Wir Österreicher und Deutschland
  • 1917Preuße und Österreicher
  • 192227Neue Deutsche Beiträge
  • 1907Der Dichter und diese Zeit
  • 1916Österreich im Spiegel seiner Dichtung
  • 1917Die Idee Europa
  • 1922Gedichte
  • 1926Früheste Prosastücke
  • 1927Wert und Ehre deutscher Sprache
  • 1927Das Schrifttum als geistiger Raum der Nation
 
Pamětní deska na jeho rodném domě (viz obrázek výše)

Ukázka z dílaEditovat

Německý originál:

Reiselied
Wasser stürzt uns zu verschlingen,
rollt der Fels uns zu erschlagen,
kommen schon auf starken Schwinger,
Vögel her uns fortzutragen!
Aber unten liegt ein Land
spiegelnd Früchte ohne Ende
in der alterslosen See
Marmorstirn und Brunnenrand,
Steight aus blumigen Gelände,
Und die leichten Winde wehn!
 
Jeho hrob ve Vídni

Český překlad:

Píseň na cestu
Vody pohltit nás mohou,
rozdrtit nás hrozí skály,
obří ptáci pod oblohou
jak by s námi ulétali!
Ale dole leží zem,
zrcadlící svoje plody
v bezvěkých jezerech,
studna květům kolkolem
podá vůni čisté vody
ve vánku lehkém jak dech.

CitátEditovat

  • Pro zamilovaného je žena, kterou miluje, vždy nevypočitatelnou bytostí.[4]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Hugo von Hofmannsthal na anglické Wikipedii a Hugo von Hofmannsthal na polské Wikipedii.

  1. a b c d Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. a b c d e Kindred Britain.
  3. http://www.kohoutikriz.org/data/w_hofma.php
  4. Archivovaná kopie. citaty.kukulich.net [online]. [cit. 2007-09-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-09. 

LiteraturaEditovat

  • ŠKODOVÁ, Petra. Dílo Hugo von Hofmannsthala v českých překladech. Praha, 2006. Magisterská práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce doc. PhDr. Gabriela Veselá, CSc..
  • Junk, Anke: Andreas oder Die Vereinigten von Hugo von Hofmannsthal : eine kulturpsychoanalytische Untersuchung. Hannover, Impr. Henner Junk, 2015 (Praha: www.nkp.cz).

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat