Otevřít hlavní menu

Hubert Salvátor Rakousko-Toskánský

arcivévoda rakouský a princ toskánský

Hubert Salvátor Toskánský (německy: Hubert Salvator Rainer Maria Joseph Ignatius, Erzherzog von Österreich, Prinz von Toskana; 30. dubna 1894, zámek Lichtenegg u Welsu24. března 1971, zámek Persenbeug, Dolní Rakousy) byl rakouský arcivévoda a princ toskánský z vedlejší toskánské linie Habsbursko-Lotrinské dynastie.

Hubert Salvátor Toskánský
Arcivévoda Hubert Salvátor v roce 1914
Arcivévoda Hubert Salvátor v roce 1914
Rodné jméno Hubert Salvátor Rainer Maria Josef Ignác Habsbursko-Lotrinský
Narození 30. dubna 1894
zámek Lichtenegg u Welsu, Rakousko-Uhersko
Úmrtí 24. března 1971
(ve věku 76 let)
zámek Persenbeug, Dolní Rakousy, Rakousko
Alma mater Univerzita Innsbruck
Manžel(ka) Rosemary Salm-Salm
Děti Fridrich Salvátor
Anežka Kristýna
Marie Markéta
Marie Ludovika
Marie Adelheid
Alžběta Matylda
Ondřej Salvátor
Josefa Hedvika
Valerie Isabela
Marie Alberta
Marek Emanuel Salvátor
Jan Maxmilián
Michael Salvátor
Rodiče František Salvátor Toskánský
Marie Valerie Habsbursko-Lotrinská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

PůvodEditovat

Byl třetím potomkem a druhým synem arcivévody Františka Salvátora a Marie Valerie Habsbursko-Lotrinské, dcery císaře Františka Josefa I.. Studoval ve Feldkirchu, na střední škole „Stella Matutina“.

První světová válkaEditovat

Na počátku první světové války byl zadržen v Anglii. Poté bojoval jako poručík a rytmistr u 4. dragounského pluku na Bugu, u Dubna a u Gorvchova. Později zastával funkci ordonančního důstojníka v Dolomitech u velitelství 9. horské brigády. Na podzim roku 1917 vedl spolu s orientalistou Aloisem Musilem rakouskou misi do Osmanské říše, Sýrie a Palestiny, kterou ho pověřil císař Karel I. Mise spočívala v upevnění zájmů proti vlivu Německa. Mimo to se starali o křesťany a zakládali dobročinná zařízení.

Konec monarchieEditovat

V roce 1919 se Hubert Salvátor v prohlášení zřekl privilegií Habsburků, aby mohl dál žít v Rakousku. V Innsbrucku studoval práva na tamní universitě, která roku 1920 ukončil promocí a doktorátem. Později byl jeho majetek vyvlastněn a Hubert Salvátor persekuován. I přesto pracoval jako lesník v jednom významném lesním hospodářství.

V roce 1946, v době ruské okupace, byl předsedou obecního výboru v obci Persenbeug. Byl pohřben ve zdejší rodinné hrobce.

Manželství a potomciEditovat

V roce 1926 se oženil s princeznou ze Salm-Salmu, Rosemary. Svatba se konala na zámku Anholt ve Vestfálsku. Manželům se během pětačtyřicetiletého manželství narodilo třináct dětí:

  • Fridrich Salvátor (1927 – 1999)
  • Anežka Kristýna (1928 – 2007) ∞ 1949 Karel Alfréd Lichtensteinský
  • Marie Markéta (* 1930)
  • Marie Ludovika (1931 – 1999)
  • Marie Adelheid (* 1933)
  • Alžběta Matylda (1935 – 1998) ∞ 1959 Jindřich z Auersperg-Breunneru
  • Andreas Salvátor (* 1936)[1]
  • Josefa Hedvika (* 1937) ∞ 1969 hrabě Klemens z Waldstein-Wartenbergu
  • Valerie Isabela (* 1941) ∞ 1966 Maxmilián Badenský
  • Marie Alberta (* 1944)
  • Markus Emanuel Salvátor (* 1946)
  • Jan Maxmilián (* 1947)
  • Michael Salvátor (* 1949)

Vývod z předkůEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. http://thepeerage.com/p11182.htm#i111813

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat