Hrubá Vrbka

obec v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji

Hrubá Vrbka (německy Gross Wrbka) je obec v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji, 11 km jihovýchodně od Veselí nad Moravou. Leží v horňácké oblasti Moravského Slovácka na úpatí Bílých Karpat v nadmořské výšce 257 m n. m. na katastrální ploše 1318 ha. Žije zde 629[1] obyvatel.

Hrubá Vrbka
náves se zvonicí a obecním úřadem
náves se zvonicí a obecním úřadem
Znak obce Hrubá VrbkaVlajka obce Hrubá Vrbka
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0645 586196
Pověřená obecVelká nad Veličkou
Obec s rozšířenou působnostíVeselí nad Moravou
(správní obvod)
Okres (LAU 1)Hodonín (CZ0645)
Kraj (NUTS 3)Jihomoravský (CZ064)
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel629 (2022)[1]
Rozloha13,18 km²
Katastrální územíHrubá Vrbka
Nadmořská výška257 m n. m.
PSČ696 73
Počet domů247 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduHrubá Vrbka 133
696 73 Hrubá Vrbka
hruba.vrbka@iol.cz
StarostaMgr. Pavel Gráf
Oficiální web: www.hrubavrbka.cz
Hrubá Vrbka
Hrubá Vrbka
Další údaje
Kód obce586196
Kód části obce48607
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Stopy osídlení na území obce a v jejím bezprostředním okolí sahají až do 4. století př. n. l. V posledních letech zde probíhá zjišťovací archeologický průzkum, který přinesl velmi zajímavé nálezy trvalého germánského a keltského osídlení.

Obec Hrubá Vrbka patří k nejstarším na Horňácku. V písemných pramenech se prvně objevuje v roce 1360, kdy se v zemských deskách připomíná vladyka Hertlín z Vrbky, syn Lubomírův (Hertlo de Wirbka filius Lubomiri), který ji prodal panu Peškovi z Veletin. Tehdy se ovšem obec nazývala ještě Velká Vrbka nebo prostě jen Vrbka. Nedlouho poté přešla do majetku strážnické větve rodu pánů z Kravař, kteří ji záhy začlenili do strážnického panství. Sousední obce Kuželov a Malá (původně zvaná Zedraná) Vrbka naopak příslušely k panství veselskému, později k panství ostrožskému. V majetku Kravařů Strážnice a přilehlé panství zůstaly až do roku 1486, kdy je od Alžběty z Kravař koupil Jan ze Žerotína a Fulneka. Alžběta byla nejmladší dcerou Jiřího z Kravař, posledního mužského zástupce strážnické větve pánů z Kravař.

Žerotínové se poté na Strážnici udrželi až do doby třicetileté války. Patřili mezi velké příznivce Jednoty bratrské, jejímž střediskem se obec stala. Po bitvě na Bílé hoře se poslední držitel Strážnice z rodu pánů ze Žerotína Jan Jetřich spolu s ostatními nekatolíky ocitl na „černé listině“. Na základě rekatolizačních dekretů a Obnoveného zřízení zemského vydaných císařem Ferdinandem II. Habsburským byl přinucen Strážnici opustit. Strážnické panství v roce 1628 za 200 000 zlatých rýnských koupil svobodný pán (od roku 1637 hrabě) František z Magni. Magnisové strážnické panství spravovali až do roku 1945, kdy na základě tzv. Benešových dekretů přešlo do rukou státu.

V roce 1663 byla obec zničena Turky, v roce 1704 vydrancovaná Kuruci.

Ke konci kuruckých válek Martin Polčák z Hrubé Vrbky zběhl od zemských husarů a utvořil zbojnickou skupinu, jejímž byl hejtmanem. Proslul na jihovýchodní Moravě podobně jako Ondráš a Juráš v Beskydech a Jánošík na Slovensku. Chudina se zbojníky sympatizovala, úřady je však pronásledovaly. 21. května 1710 na zbojníky v horách udeřili husaři, Martin Polčák byl sestřelen z koně a jeho mrtvola byla dovezena do Strážnice, kde byla vystavena na pranýř, potom rozčtvrcena a každý kus na jiné straně města vyvěšen na postrach.

V době nacistické okupace docházelo k aktivnímu protifašistickému boji horňáckých obyvatel, spočívající především v tajném převádění bývalých vojáků a politiků přes hranice do „Slovenského státu“, odkud tito putovali dále na západ či východ, aby se aktivně účastnili boje proti nacistickému Německu. Z Hrubé Vrbky pochází biskup Gorazd (vl. jménem Matěj Pavlík, 1879–1942), biskup pravoslavné církve, národní mučedník, který byl pravoslavnou církví prohlášen za svatého. Biskup Gorazd byl popraven během heydrichiády za ukrývání atentátníků v pravoslavném kostele sv. Cyrila a Metoděje v Praze. Na uctění jeho památky byla 22. září 1946 na jeho rodném domku (čp. 49) odhalena pamětní deska.

Obecní správa a politikaEditovat

Znak a vlajkaEditovat

V roce 2005 byl obci rozhodnutím předsedy Parlamentu ČR udělen obecní znak a vlajka.

  • Znak tvoří polcený štít, pravé pole červeno-modře dělené, nahoře stříbrná zavinutá střela (z erbu pánů z Kravař, kterým Hrubá Vrbka patřívala po roce 1385), dole stříbrný doleva obrácený vinařský nůž - kosíř s rukojetí přirozené barvy a vztyčené stříbrné krojidlo, v levém zlatém poli vrba přirozené barvy.
  • Vlajku tvoří dva vodorovné pruhy, žlutý a modrý, v poměru 2:1. Ve žlutém pruhu zelená vrba s hnědým kmenem.

PamětihodnostiEditovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Hrubé Vrbce.

V obci se nachází památková zóna lidové architektury v zachovalém půdorysu typické horňácké dědiny z 18. a 19. století. Ve středu obce se nachází obecní budovy (obecní úřad, pošta, kulturní dům), obchod a typická zvonička - kamenná nabílená zvonice čtvercového půdorysu a jehlancovité střechy, která pochází z konce 17. století. V obci se dochovaly památky lidových hospodářských staveb z 18. a 19. století - několik návesních komor a dlouhé řady stodol z kamene a nepálených cihel (tzv. kotovic), které stojí z obou stran za obcí. Tato oblast je vyhlášena jako památkově chráněná zóna.

OsobnostiEditovat

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat