Horusice

část města Veselí nad Lužnicí v okrese Tábor

Horusice (německy Horusitz) je vesnice, část města Veselí nad Lužnicíokrese Tábor. Nachází se asi 3 km na jihozápad od Veselí nad Lužnicí. Prochází tudy železniční trať Praha – České Budějovice a v blízkosti vesnice také prochází dálnice D3. Je zde evidováno 92 adres.[3] V roce 2011 zde trvale žilo 162 obyvatel.[4]

Horusice
Horusice, usedlost č.p. 21
Horusice, usedlost č.p. 21
Lokalita
Charaktervesnice
ObecVeselí nad Lužnicí
OkresTábor
KrajJihočeský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel187 (2021)[1]
Katastrální územíHorusice (12,91 km²)
PSČ391 81
Počet domů91 (2011)[2]
Horusice
Horusice
Další údaje
Kód části obce44971
Kód k. ú.644978
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Horusice je také název katastrálního území o rozloze 12,91 km².[5]

Historie editovat

Okolí Horusic bylo osídleno již v pravěku. Při stavbě dálnice D3 zde bylo objeveno neolitické sídliště ze 6. tisíciletí před naším letopočtem.[6] První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1294.[7]

Přírodní poměry editovat

Jihozápadně od vesnice leží Horusický rybník, na jehož břehu se nachází přírodní rezervace Horusická blata a národní přírodní památka Ruda.

Pamětihodnosti editovat

  • Kaple s křížem na návsi
  • Výklenková kaplička se nachází východně od obce u silnice na Třeboň
  • Silniční most č. 24-002 překlenuje Zlatou stoku u Horusického rybníka.
  • Venkovské usedlosti čp. 7, 11–13, 16, 18, 19, 21 a 22 stojí u rybníka, jsou postaveny ve stylu selského baroku typického pro oblast Pšeničných blat.[8]
  • Hasičská zbrojnice – jihozápadní část usedlosti čp. 37[9]

Galerie editovat

Reference editovat

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  4. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 219. 
  5. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-12. 
  6. Výstavba D3 odkryla na jihu Čech poklady pravěku i středověku. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2021-06-04]. Dostupné online. 
  7. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 268. 
  8. JANÁČ, Marek; TUMLÍŘ, Pavel; HARVALÍK, Milan. Divnopis 2. Praha: Radioservis, 2008. 310 s. ISBN 978-80-86212-61-6. Kapitola Horusice, s. 25. 
  9. Horusice – Záznam v databázi monumnet [online]. Národní památkový ústav, 2003–2011 [cit. 2012-05-30]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat