Horský hotel Klínovec

kulturní památka České republiky na území obce Jáchymov

Horský hotel Klínovec tvoří dominantu nejvyššího vrcholu Krušných horKlínovce. Hora Klínovec je správně rozdělena mezi Karlovarský a Ústecký kraj, přičemž její vrchol leží v Karlovarském kraji v katastrálním území Jáchymova. První písemná zmínka o tomto vrcholu pochází z pera kronikáře a kněze Johanna Mathesia v jeho knize Sarepta.

Horský hotel Klínovec
Klinovec zwei Türme.jpg
Poloha
AdresaJáchymov, ČeskoČesko Česko
UliceKlínovec
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky29322/4-4765 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Předchozí stavbyEditovat

První stavbou na vrcholku byla dřevěná pyramida z roku 1817. Ta byla po požáru v roce 1837 nahrazena glorietem postaveným jáchymovským poštmistrem Floriánem Makasym a hostinským Pavlem Weiglem o rok později. K těmto stavbám jezdili dokonce i lázeňští hosté z Karlových Varů, které na vrchol dopravovaly kočáry.

Krušnohorský spolek Jáchymov pod vedením ředitele jáchymovské měšťanské dívčí školy a autora Pověstí z Jáchymovského kraje Eduarda Wenische, vzniklý v roce 1880, postavil na jeho místě nejprve provizorní dřevěnou a v roce 1884 podle projektu kadaňského stavitele Josefa Petera kamennou rozhlednu.

HotelEditovat

V roce 1893 bylo z popudu starosty Krušnohorského spolku MUDr. Langhanse u rozhledny postaveno malé pohostinství a také byt pro hlídače rozhledny. Stavbu provedl jáchymovský stavitel Karel Schöter za 2100 zlatých. Již v roce 1897 byla na vrcholu Klínovce otevřena poštovní stanice a v roce 1906 byl do ní přiveden telefon.

Stavba hotelu byla započata v roce 1900, kdy byl u pohostinství přistavěn Dotzauerův sál, kuchyň a pokoje pro devět hostů. V roce 1908 se zde konala Jubilejní výstava řemeslných a průmyslových výrobků krušnohorských měst a obcí. Kvůli výstavě byla vybudována nová hala s nezvyklým kazetovým stropem. Kazety jsou vytvořeny z napnuté jelení kůže a na nich jsou namalovány znaky krušnohorských měst, které se výstavy zúčastnily. Výzdobu provedl malíř Gustav Zindel z Radenova u Blatna. Výstavu zahájil osobně císař František Josef I. a navštívilo ji přes 40 tis. návštěvníků. Při této příležitosti byla také rozhledna pojmenována jménem císaře. Po ukončení výstavy byl sál upraven na restaurační jídelnu a ta byla nazvána Jubilejní halou. Po roce 1918 byla hala přejmenována na Sobitschkův sál. Sobitschka byl jedním z iniciátorů Jubilejní výstavy. V roce 1927 byl přistavěn Müllerův sál, nazvaný podle starosty Krušnohorského spolku, který se nejvíce zasloužil o výstavbu hotelu na Klínovci. Po požáru v roce 1929 byl hotel jáchymovským stavitelem Rehnem přestavěn do dnešní podoby.

RozhlednaEditovat

Stavba definitivní kamenné rozhledny začala 17. 6. 1883 a rozpočtová cena byla 3000 zlatých, přičemž byl rozpočet o 1000 zlatých překročen. Dvacet čtyři metrů vysoká „Kaiser-Franz-Josephs-Turm“ (Věž císaře Františka Josefa) byla slavnostně otevřena dne 3. 8. 1884. Na její vyhlídkový ochoz vede sedmdesát sedm kamenných schodů a je z něj vidět do dalekého okolí. Rozhledna byla původně otevřena pouze v létě, ale krátce po otevření byla vyhlídková plošina zastřešena a od roku 1888 byly zaskleny i původní vyhlídkové otvory mezi schodištěm a vnějším ochozem. Původní vstupné bylo deset krejcarů.

Dohled z rozhlednyEditovat

Zahlédnout se dá nejen celé pásmo Krušných hor, ale i Český les, Slavkovský les, Doupovské hory, České středohoří a Podkrušnohorská hnědouhelná pánev. Za vynikající viditelnosti je potom vidět například Sněžka (200 km), Děčínský Sněžník, Lužické hory, Říp, Ještěd, Bílá Hora (Praha), Petřínská rozhledna a Žižkovský vysílač v Praze nebo hřeben Šumavy.

Další stavbyEditovat

Na vrcholu se kromě hostince s rozhlednou nachází i další stavby. Stanice lanových drah, chata Horské služby a osmdesát metrů vysoký televizní vysílač.

Externí odkazyEditovat