Johannes Mathesius

evangelický kněz

Johannes Mathesius (24. června 1504 Rochlitz, Sasko7. října 1565 Jáchymov, Čechy) byl v Čechách naturalizovaný saský evangelický kněz, mineralog, teolog a rektor latinské školy.

Johannes Mathesius
Johannes-Mathesius.jpg
Narození24. června 1504
Rochlitz
Úmrtí7. října 1565 (ve věku 61 let)
Jáchymov
Povoláníkněz, teolog a mineralog
Alma materUniversität Ingolstadt (Bayern)
DětiJohan Mathesius
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Učení a studiaEditovat

Narodil se jako třetí ze čtyř synů bohatého důlního podnikatele Wolfganga Mathesia, člena městské rady v saském Rochlitz, a Kristiny Scheuerfussové. Matka brzy zemřela a Johanna vychovala babička. Čtyři roky navštěvoval obecnou školu v Rochlitz a pokračoval na triviální škole. Ve věku deseti let jej otec poslal do učení na horníka do nově založeného uhelného dolu Rochlitzer Junkerberg a Vogelsang. Tam získal vztah k přírodě a první mineralogické a botanické znalosti. Důl se již v roce 1517 propadl. Od roku 1521 Johannes putoval podle tehdejšího zvyku po školách jako cestující student: V Norimberku žil s příbuznými, navštěvoval latinskou školu a živil se jako sborový zpěvák. Poznal osobnosti jako byl Albrecht Dürer nebo Adam Kraft. O dva roky později odešel do Ingolstadtu studovat teologii na univerzitě. Již v roce 1523 se však kvůli nedostatku peněz studia vzdal.

PraxeEditovat

Nastoupil do zaměstnání v Mnichově do soukromé knihovny a poté jako učitel a vychovatel na zámku Odelzhausen (v okrese Dachau). Rozhodujícím okamžikem v Mathesiově životě bylo čtení kázání Martina Luthera. V roce 1529 odešel do Wittenbergu na univerzitu, kde se osobně seznámil s Lutherem a navštěvoval Lutherovy přednášky z teologie, ale studoval také fyziku a astronomii. S Lutherem odejel do Wormsu. Pak získal místo bakaláře v Altenburgu.

JáchymovEditovat

Roku 1532 poprvé přijel do Jáchymova a nastoupil jako rektor zdejší školy. V roce 1541 byl jáchymovskou radou povolán do duchovní služby jako evangelický kněz. Šířil zde Lutherovo učení. Téhož roku se oženil s měšťankou Sibyllou Richterovou, dcerou jáchymovského hutního úředníka. Na svatbě jim byli hosty i Jeroným a Jáchym Šlikové. Mezi jeho přátele zde patřili mineralog Georgius Agricola či kantor Nikolaus Herman. Hostil v Jáchymově wittenberského teologa Filipa Melanchthona.

Roku 1545 se stal pastorem a kázal v kostele sv. Jáchyma a sv. Anny, který se tehdy stal prvním luteránským kostelem v Čechách. Do svých kázání zařazoval mimořádné přírodovědecké a technické poznatky z mineralogie, hornictví, hutnictví a řemesel.

OdkazEditovat

Mathesiovo dílo se šířilo v podobě tisků i po autorově smrti v prostoru německojazyčných evangelických zemí. Jeho duchovní odkaz se stal symbolem náboženské nesnášenlivosti.[zdroj?] Během rekatolizace byl jeho hrob znesvěcen a ostatky rozházeny v Mlýnském údolí (pod městem směrem k Ostrovu). Ve své hornické postile propojoval biblické příběhy s hornickými reáliemi a tyto texty byly v krušnohorské oblasti velmi oblíbeny.[1] Vedl též městskou kroniku.

DíloEditovat

  • 30 svazků obsahujících 1 500 kázání
  • Sarepta oder Bergpostill – Sarepta nebo Hornická postila, ve dvaceti kázáních shrnul své poznatky o horninách, důlních dílech a těžbě ve spojení s biblickými příběhy; z let 1552–1562. Vyšlo tiskem v Norimberku, Lipsku. Do roku 1679 tato kniha vyšla 14x. Do češtiny přeložil Jan Urban roku 1981 (edice Národního technického muzea v Praze).
  • Kronika města Jáchymova – 1510–1565

GenealogieEditovat

Ze sňatku, který Johannes uzavřel 4. prosince 1542 se Sybillou († 23. února 1555), dcerou jáchymovského horního úředníka Paula Richtera, vzešlo 5 synů a 3 dcery:

  1. Hieronymus Matthesius, lékárník v Hirschbergu
  2. Johannes (1544–1607)
  3. Paul (1548–1584)
  4. Eutichius (17. ledna 1552 – 24. prosince 1565)
  5. Kasper (* konec roku 1553/začátek r. 1554–1570)
  6. Sybilla, vdaná za Felixe Zimmermanna
  7. Christine, vdaná za Johanna Francka, syna Kaspara Franka
  8. Margarethe

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. HLAVÁČEK, Petr. Johannes Mathesius. Opomíjený příběh wittenberské reformace. Praha: Lutherova společnost, 2019. ISBN 978-80-907557-0-3. 

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat