Horní Studenec
Horní Studenec (německy Ober Studenetz) je část města Ždírce nad Doubravou. Osadou protéká potok Cerhovka, který je pravostranným přítokem řeky Doubravy.
| Horní Studenec | |
|---|---|
 Pohled na Horní Studenec | |
| Lokalita | |
| Charakter | místní část |
| Obec | Ždírec nad Doubravou |
| Okres | Havlíčkův Brod |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°43′ s. š., 15°47′57″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 235 (2021)[1] |
| Katastrální území | Horní Studenec (6,0 km²) |
| Nadmořská výška | 515 m n. m. |
| PSČ | 582 64 |
| Počet domů | 102 (2011)[2] |
  Horní Studenec | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 44351 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatPrvní písemná zmínka o obci pochází z roku 1314. Horní Studenec, kolem roku 1405 nazývaný Freundental (Radostné údolí), byl významným společenským centrem oblasti. Renesanční zámek byl postaven na místě středověké tvrze v letech 1593 až 1597. Kaple v barokním slohu byla přistavěna v roce 1669. Na nádvoří visel starodávný zvon s nápisem ze 14. století.
Gotický jednolodní kostel sv. Václava v Horním Studenci má staré dějiny. Zmínka o něm je již ve 12. století, stavba sama je z konce 14. století. Renesanční křtitelnice je z poloviny 17. století. Na věži byly dva zvony, střední odlil v roce 1583 slavný Brykci z Cimperka, u menšího, staršího, není jméno mistra uvedeno.
Vedle kostela se nachází roubená zvonice krytá šindelem. Velmi bohatá je historie zdejší školy, jejíž počátky sahají do roku 1772. Bývaly zde dva hostince, sklad piva a výroba likérů, dva řezníci a uzenáři, dva pekaři, kovář, dva až tři obchody, kolář, dva až tři truhláři, sedlář, obuvník, krejčí, dvě švadleny a jeden kapelník. Na potoce k Novému Studenci býval mlýn, poháněný vodním kolem.
Územněsprávně byl Horní Studenec v letech 1869–1950 veden jako obec v okrese Chotěboř, v letech 1961–1985 jako obec v okrese Havlíčkův Brod. Částí města Ždírce nad Doubravou je od 1. července 1985.[3] V letech 1961–1985 byl Branišov částí obce Horní Studenec.[4] K 1. červnu 2007 zde žilo 267 obyvatel.
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 459 | 540 | 534 | 537 | 612 | 566 | 529 | 397 | 408 | 403 | 337 | 277 | 282 |
Osobnosti
editovat- Narodil se zde dřevorytec, grafik a podnikatel Jan Vilím (1856–1923).
- Dalším z rodáků je stíhací pilot a vojenský letecký instruktor Rudolf Němec (1897–1969).
- Jako soukomý učitel na zámku působil pražský historik umění Oskar Pollak (1883–1915).
Fotogalerie
editovat-
Kostel sv. Václava a šindelová zvonice v Horním Studenci -
Šindelová zvonice v Horním Studenci -
Bývalá škola v Horním Studenci
Reference
editovat- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 2. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (624 s.). ISBN 80-250-1310-3. S. 164.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 54.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 560–561.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Horní Studenec na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Studenec v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
