Oskar Pollak
Oskar Pollak (5. září 1883, Praha[1] – 11. června 1915 padl na řece Soči, Itálie[2]) byl historik umění.
Oskar Pollak | |
---|---|
Oskar Pollak | |
Narození | 5. září 1883 Praha Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 11. června 1915 (ve věku 31 let) padl na řece Soči Italské království |
Povolání | historik umění, spisovatel a učitel |
Alma mater | Filozofická fakulta Německé univerzity v Praze |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatOskar Pollak se narodil v Praze V. - Josefově, v chudé německé židovské rodině kupce Adolfa Pollaka (1855 – před 1912) jako druhé ze tří dětí. Matka Hermína Pollaková se narodila 22. ledna 1864 ve Mcelech u Nymburka jako Hermine Fluss, vdala se roku 1882 a brzy ovdověla.[3] Oskar absolvoval staroměstské Německé státní gymnázium v zadním traktu paláce Golz-Kinských na Staroměstském náměstí čp. 606/12, kde se spřátelil s několika spolužáky – osobnostmi, z nichž je především znám Franz Kafka, protože se dochoval jeho dopis z roku 1904 a Pollakovo jméno je také uvedeno v Kafkově deníku. Přátelil se také například s Maxem Brodem či s Josefem Opitzem.
Dále krátce studoval chemii na přírodovědecké fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity, přestoupil na filozofickou fakultu, kde studoval filozofii, archeologii a dějiny umění. Z finančních důvodů nastoupil na podzim roku 1903 na místo domácího učitele na zámku Horní Studenec, (dnes místní část obce Ždírec nad Doubravou), na Havlíčkobrodsku.
Doktorát z dějin umění obhájil roku 1907 na téma Pražští sochaři vrcholného baroka Jan Brokoff a Ferdinand Maxmilián Brokoff. Téhož roku se oženil s Hedvikou Eisnerovou, sestrou známého filologa Pavla Eisnera a odejel na stipendijní pobyt v Římě. V letech 1910–1913 pracoval jako asistent v semináři dějin umění německé Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, roku 1913 odešel dělat asistenta Maxe Dvořáka na univerzitu ve Vídni, kde se roku 1914 habilitoval a jeden rok přednášel jako soukromý docent dějin umění. Vzápětí získal místo sekretáře pro dějiny umění na Rakouském institutu pro výzkum dějin v Římě, kam se s manželkou přestěhoval.
Pollak byl vlastenecky založen, v 1. světové válce se počátkem roku 1915 sám přihlásil do rakouské armády. Padl 11. června 1915 na rakousko-italské frontě na Soči.
Dílo
editovatPollak patřil k nejpilnějším badatelům, napsal několik studií, především z dějin renesančního a barokního umění v Čechách a v Římě. Většina jeho prací vyšla až posmrtně.
Bibliografie
editovat- Johann und Ferdinand Maxmilián Brokoff. Ein Beitrag zur Geschichte österreichischen Barockplastik, Prag 1910
- Filippo Baldinuccis Vita des Gio. Lorenzo Bernini, Wien 1912 (ed. s A. Burdou)
- Die Kunsttätigkeit unter Urban VIII. 1. Kirchlichen Bauten und Paläste, Wien 1928
- Le guide di Roma. Materialien zu einer Geschichte der römischen Topographie, Wien 1930 (s l. Schudtem)
- Die Kunsttätigkeit unter Urban VIII. 2. Die Peterskirche in Rom, Wien 1931
Reference
editovat- ↑ Matriční záznam o narození a obřízce. www.badatelna.eu [online]. [cit. 2017-06-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-14.
- ↑ Různé zprávy. Národní listy. 24. 6. 1915, s. 6. Dostupné online.
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Policejní přihlášky pražského obyvatelstva z let 1830–1914, č.244
Literatura
editovat- Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. 2, s. 1151, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9
- Tomáš Vlček, Praha 1900 (Studie k dějinám kultury a umění Prahy v letech 1890 - 1914), Panorama, Praha 1986
- Disertace pražské university 1882–1945, II., sestavila Milena Výborná, uspořádali Jan Havránek a Karel Kučera. UK Praha 1965.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Oskar Pollak
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Oskar Pollak na Wikimedia Commons
- Oskar Pollak v informačním systému abART