Horka (zámek)
Horka je zámek ve vsi Horka II jihovýchodně od Zruče nad Sázavou v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji. Jeho předchůdcem byla tvrz založené Oldřichem Malovcem z Malovic ve druhé polovině šestnáctého století jako centrum malého šlechtického statku. Tvrz po roce 1642 ztratila svou sídelní funkci a vrchnostenským sídlem se znovu stala po roce 1748. V letech 1765–1770 byla přestavěna na barokní zámek, jehož dochovaná podoba je výsledkem klasicistních úprav. Zámek slouží jako sídlo obecního úřadu[1] a je chráněn jako kulturní památka.[2]
| Horka | |
|---|---|
 Rizalit v hlavním průčelí | |
| Základní informace | |
| Sloh | barokní klasicistní |
| Výstavba | 1578 |
| Přestavba | 1765–1770, po roce 1845 |
| Stavebník | Oldřich Malovec z Malovic |
| Další majitelé | Malovcové z Malovic Trauttmansdorffové |
| Poloha | |
| Adresa | Horka II,  Česko |
| Souřadnice | 49°43′58,4″ s. š., 15°8′7,22″ v. d. |
  Horka | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 34826/2-991 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Na místě vesnice Horka II stávala vesnice Sloupná, kterou roku 1553 koupil Pavel Malovec z Malovic. Když v roce 1557 zemřel, rozdělilo se jeho pět synů o majetek, přičemž Sloupná připadla nejstaršímu synovi Oldřichu Malovcovi. Ten přestavěl starý selský dvůr na poplužní a nechal u něj postavit tvrz.[3] První písemná zmínka o ní pochází z roku 1578. Vzhledem k její poloze na okraji svahu údolí Sázavy bývala označována,[4] po dobu více než sta let,[3] jako Horka nad Sloupnou.[4]
Oldřich Malovec zemřel nejpozději roku 1583. Ačkoliv po něm zůstala vdova Maruše z Lastvic, poručníkem jejích nezletilých dětí se stal Jan z Malovic a na Štěpánově. Po dosažení dospělosti dostal Mstidruh Václav Malovec vesnici Chabeřice, zatímco o Horku vlastnil Pavel, který zemřel v roce 1595 na zranění utržené při roztržce na hostině na libodřické tvrzi. Oldřichův synovec Věnek poté vyplatil jeho děti, a Horku držel sám až do své smrti v květnu roku 1616. Zemřel bezdětný a statku se ujala jeho příbuzná Anna Mírkova z Malovic, která tvrz Horku s poplužním dvorem, vsí Sloupnou a částí Sázavy prodala 30. června 1616 za 2 950 kop míšeňských grošů Janovi mladšímu Řísnickému z Řísnice. Nový majitel zemřel v roce 1618 a statek po něm převzal Mikuláš Řísnický, který jej 10. září 1629 prodal Marii Anně Lukavecké, rozené Pešíkové z Komárova († 1642) za 2 775 kop míšeňských grošů. Majetek po ní zdědila, snad její dcera, Bohunka Slavníkovcová, která Horku s vesnicí Čejtice hned v roce 1642 prodala za pět tisíc zlatých Limíru Vidunovi Obyteckému z Obytec. Ten ji připojil k soutickému panství.[3] Tvrz Horka tak ztratila funkci vrchnostenského sídla a začala pustnout.[4]
Centrem panství tvořeného třemi vesnicemi se Horka znovu stala v roce 1748, kdy ji koupil František Antonín Ragersdorf. Od něj ji roku 1759 koupil Václav František Obytecký z Obytec a v roce 1765 ji prodal Janu Adolfu Trauttmansdorffovi. Za něj byla stará tvrz v letech 1765–1770 přestavěna na barokní zámek s kaplí svatého Josefa. V roce 1782 zámek po otci zdědil Jan Adolf Šebestián Trauttmansdorff a roku 1807 celý statek prodal Václavu Šporkovi. Od Václavova syna Jana Josefa Šporka Horku a tři vesnice roku 1845 koupil Josef Štangler, jehož potomkům zámek patřil do roku 1949.[4]
V letech 1971–1974 prošla zámecká budova rozsáhlou opravou a poté sloužila jako sídlo místního národního výboru, knihovny a nacházelo se v ní pohostinství a byty.[4]
Stavební podoba editovat
Podle popisu z roku 1759 tvořila původní tvrz obdélná budova se zděným přízemím, dřevěným patrem a šindelovou střechou.[4] Při barokní přestavbě byla roku 1769 k východní straně budovy přistavěna kaple s rokokově zařízeným interiérem zdobeným nástěnnými malbami. Uvnitř se nachází rámový hlavní oltář svatého Josefa a boční oltář zasvěcený svatému Janovi Nepomuckému.[5]
Jednopatrová zámecká budova má sedm okenních os. Hlavní průčelí zdůrazňuje středový rizalit s balkonem.[5] Rizalit je zakončen tympanonem.[4] Na opačné straně se nachází sloupy podepřená terasa.[5] Podoba fasád vychází z neoklasicistních úprav provedených za Josefa Štanglera po roce 1845. Erb jeho rodiny je umístěn nad hlavním vstupem. Prostory v interiéru mají klenuté stropy, zatímco v prvním patře jsou stropy ploché.[4]
K památkově chráněným objektům dvora patří zámek s kaplí a ohradní zeď se dvěma branami. Budovy přilehlého hospodářského dvora jsou ve špatném stavu.[6]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2022-04-02]. Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2022-02-04]. Identifikátor záznamu 146563 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XII. Čáslavsko. Praha: František Šimáček, 1900. 378 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze v okolí Kralovic, s. 206.
- ↑ a b c d e f g h Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Tomáš Šimek. Svazek VI. Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1989. 726 s. Kapitola Horka II – zámek, s. 121–122.
- ↑ a b c Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. A/J. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Horka, s. 400.
- ↑ Zámek [online]. Národní památkový ústav [cit. 2022-02-04]. Dostupné online.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
- Ottův slovník naučný. Svazek 16. Praha: Jan Otto, 1900.Heslo Malovec (autor August Sedláček), s. 723–727.
Obrázky, zvuky či videa k tématu Horka na Wikimedia Commons
