Balkon

Balkon je vyvýšená předsazená konstrukce se zábradlím, obvykle vyčnívající z průčelí, přístupná z budovy dveřmi a otevřená do vnějšího prostoru. Balkon může být také krytý, zasklený a zčásti nebo úplně zapuštěný do stěny budovy, takže konstrukčně představuje kombinaci balkonové konzoly a lodžie. Název přišel do češtiny přes němčinu, francouzštinu a italštinu, původně pochází z germánského balke, trám.

Historie

Obliba balkonů začíná v italské renesanci, kde balkon sloužil jednak k pobytu na čerstvém vzduchu a slunci, ale zároveň byl ozdobou budovy. Balkony mohou sloužit i k ceremoniálním účelům, jako například prezidentský balkon na třetím nádvoří Pražského hradu nebo balkon baziliky svatého Petra v Římě, odkud dává požehnání nově zvolený papež. Vnitřní balkony a lóže patří od renesance k vybavení divadel, později koncertních a kongresových sálů i sportovních stadionů. Podobné konstrukce v kostelích a modlitebnách se nazývají empora (pro věřící, často po stranách) nebo kruchta (pro hudebníky a zpěváky, v zadní části lodi).

Kryté balkony začínají v barokní době a dominují v 19. století. Ve 20. století převládá civilní využití balkonů k pobytu na slunci, například v zahradních vilách, a v hromadné bytové výstavbě od poloviny 20. století bývají balkony navíc zčásti nebo úplně zapuštěné, v přízemí případně zamřížované.

Konstrukční rozdělení

konzolové
podepřené
zavěšené
kombinované

Použitý materiál

Galerie

Palác Kinských v Praze
Balkonek s mříží (Lipari, Sicílie)
Dům na Blvd Rotschild, Tel Aviv (Izrael)
Mrakodrap (Ipoh, Malajsie)
Ostrava, Poruba

Odkazy

Literatura

Václav Hájek a kol., Pozemní stavitelství, Sabotáles, Praha: 1999, ISBN 80-85920-81-6
Ottův slovník naučný, heslo Balkon. Sv. 3, str. 172

Externí odkazy

Slovníkové heslo balkón ve Wikislovníku
Obrázky, zvuky či videa k tématu balkon na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.