Otevřít hlavní menu

Josef rytíř Stangler (1811[2]1893[2]) byl rakouský a český šlechtic a politik, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Josef Stangler

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1871 – 1872[1]
Ve funkci:
1879 – 1891

Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1861 – 1867
Ve funkci:
1870 – 1872
Ve funkci:
1883 – 1893
Stranická příslušnost
Členství Český klub
(Str. konzervativního velkostatku)

Narození 1811
Úmrtí 1893
Ocenění Řád železné koruny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

BiografieEditovat

Působil jako velkostatkář. Roku 1882 získal Řád železné koruny a byl povýšen do rytířského stavu.[3] Od roku 1845 mu patřilo panství Horka u Zruče nad Sázavou. Roku 1848 získal i statek Košetice u Humpolce. Vlastnil také statek Maříž u Dačic, který pak zdědil jeho syn Leo.[2] Syn Kamil Stangler byl rovněž zemským poslancem.

Již v zemských volbách v roce 1861 byl zvolen na Český zemský sněm za kurii velkostatkářskou, nesvěřenecké velkostatky.[4] Mandát obhájil v zemských volbách v lednu 1867.[5] Do sněmu se vrátil v zemských volbách roku 1870.[6] Opětovně na sněm usedl po zemských volbách roku 1883[7] Mandát obhájil i v zemských volbách roku 1889. Zastupoval Stranu konzervativního velkostatku, která podporovala český národní a federalistický program.[8]

Zemský sněm ho roku 1871 zvolil i do Říšské rady (celostátní parlament, volený nepřímo zemskými sněmy). Na práci parlamentu se ovšem nepodílel a jeho mandát byl 23. února 1872 prohlášen pro absenci za zaniklý. Uspěl pak v přímých volbách do Říšské rady roku 1879 za velkostatkářskou kurii v Čechách. Mandát obhájil i v řádných volbách do Říšské rady roku 1885.[9]

Po volbách v roce 1879 se na Říšské radě připojil k Českému klubu (jednotné parlamentní zastoupení, do kterého se sdružili staročeši, mladočeši, česká konzervativní šlechta a moravští národní poslanci).[10] Jako člen parlamentního Českého klubu se uvádí i po volbách v roce 1885.[11]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Fakticky se na práci Říšské rady nepodílel.
  2. a b c Stangler, rytíř, 1811-1893 [online]. opac.nm.cz [cit. 2015-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Osobní. České noviny. Květen 1882, čís. 121, s. 2. Dostupné online. 
  4. Národní listy 27. 3. 1861, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=6086937&picp=&it=&s=djvu
  5. http://www.psp.cz/eknih/1867skc/1/stenprot/001schuz/s001001.htm
  6. http://www.psp.cz/eknih/1870skc/1/stenprot/001schuz/s001002.htm
  7. http://www.psp.cz/eknih/1883skc/1/stenprot/002schuz/s002003.htm
  8. NAVRÁTIL, Michal. Almanach sněmu království Českého 1895–1901. Praha: [s.n.], 1896. Dostupné online. (česky) 
  9. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  10. Salzburger Volksblatt, 21. 10. 1879, č. 126, s. 2.
  11. Našinec, 14. 6. 1885, s. 1-2.