Hoření
Hoření je redoxní exotermická chemická reakce produkující světlo a teplo. Plamenné hoření se nazývá oheň, dalšími formami je doutnání a chemická exploze. K hoření je potřeba tzv. ohňový trojúhelník: hořlavina, oxidační činidlo a aktivační energie. Počáteční dodaná např. tepelná energie iniciuje (spustí) řetězovou reakci hoření. Při hoření často vzniká voda, oxid uhličitý, popel a kouř. Pokud hoří uhlovodíky, tak vzniká více molekul vody (jako vodní pára) než molekul oxidu uhličitého.
Pojem hoření se příležitostně přeneseně používá i pro jiné exotermické děje – například termojaderné reakce na Slunci a v jaderných reaktorech, kde se mluví například o vyhoření paliva.
Teplota vzplanutí
editovatPlamenné hoření vzniká při dosažení teploty vzplanutí. Pro kapaliny je to teplota, při které za definovaných podmínek látka po přiblížení ohně vzplane a pak zase uhasne.
Podmínky pro hoření
editovat- hořlavá látka
- pevné: papír, dřevo, sláma aj.
- kapalné: benzín, olej, ethanol aj.
- plynné: zemní plyn, propan-butan aj.
- oxidační prostředek
- nejčastěji vzdušný kyslík
- zdroj iniciace
- dosažena teplota hoření – nejnižší teplota, při které látka po zapálení trvale hoří
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Slovníkové heslo hoření ve Wikislovníku
Obrázky, zvuky či videa k tématu hoření na Wikimedia Commons - Zdeněk Toman: Mechanismus a podmínky dokonalého spalování biomasy
