Hexokináza (EC 2.7.1.1) je enzym ze skupiny kináz, který zajišťuje nevratné navázání fosfátových skupin (fosforylace) na hexózové monosacharidy, jako je glukóza, manóza, fruktóza a další.[1]

Lidská hexokináza I, dimer.

Ve většině organismů je nejdůležitějším substrátem hexokinázy právě glukóza, a to zejména v glykolýze, ve které katalyzuje první krok. Konkrétně provádí fosforylaci glukózy na glukóza-6-fosfát, a to za současné spotřeby ATP na ADP. Jedná se o víceméně nevratnou reakci, která tedy musí být kontrolována. Enzym je proto inhibován (alostericky) samotným produktem, glukózou-6-fosfátem.[2]

Reakce probíhá tzv. náhodným bi-bi mechanismem. Nejprve se na enzym do příslušného aktivního místa naváže glukóza a do jiného komplex ATP s iontem Mg2+. Glukóza způsobuje značné konformační změny, které přispívají k aktivaci enzymu. Hořčík zase snižuje záporný náboj ATP, což usnadňuje nukleofilní ataku hydroxylů glukózy na příslušné místo ATP.[1]

Funkčně podobná glukokináza katalyzuje pouze fosforylaci glukózy, nikoliv ostatních monosacharidů, oproti hexokináze je tedy specifičtější a neměla by být zaměňována.[1]Hexokinázy existuje několik typů, v savcích rozlišujeme typy I až IV, přičemž právě čtvrtý je mylně nazýván glukokináza.

Výskyt a variace

editovat

Geny, které kódují hexokinázu, byly objeveny ve všech doménách života a vyskytují se mezi různými druhy, od bakterií, kvasinek a rostlin až po člověka a jiné obratlovce. Enzymy z kvasinek, rostlin a obratlovců vykazují jasné sekvenční důkazy o homologii (společném původu), naopak ty z bakterií nemusí být příbuzné[3].

Jsou kategorizovány jako proteiny s aktinovým záhybem, sdílející společné vazebné místo vázající ATP, které je obklopeno variabilnějšími sekvencemi, jež určují afinity k substrátům a další vlastnosti.

V jednom druhu může existovat několik izoenzymů hexokinázy, které poskytují různé funkce.

Obecně se reakce katalyzované hexokinázou dají shrnout jako:

 ,

kde jakožto hexóza může být reprezentována kterákoliv z výše zmíněných, jestliže obsahuje volné -CH2OH.

Glykolýza

editovat

Glukóza je jedinečná tím, že může být využita k produkci ATP všemi buňkami i za nepřítomnosti molekulárního kyslíku (O2). A právě prvním krokem glykolýzy je fosforylace glukózy hexokinázou.

 
Metabolická dráha glykolýzy přeměňuje glukózu na pyruvát prostřednictvím série mezistupňových metabolitů.       Každá chemická modifikace je provedena jiným enzymem.       Kroky 1 a 3 spotřebovávají ATP a       kroky 7 a 10 produkují ATP. Protože kroky 6 až 10 probíhají dvakrát na jednu molekulu glukózy, výroba ATP je větší než spotřeba a ATP se generuje.

Tím, že katalyzují fosforylaci glukózy za vzniku glukóza-6-fosfátu, hexokinázy udržují klesající koncentrační gradient, který podporuje usnadněný transport glukózy do buněk. Tato reakce také zahajuje všechny fyziologicky relevantní cesty využití glukózy, včetně glykolýzy a pentózofosfátové dráhy.

Přidání nabité fosfátové skupiny na 6. pozici hexóz také zajišťuje 'uvěznění' glukózy a 2-deoxyhexózových analogů glukózy (např. 2-deoxyglukóza a 2-fluoro-2-deoxyglukóza) uvnitř buněk, protože nabité hexózofosfáty nemohou snadno překonat buněčnou membránu.

Reference

editovat
  1. a b c VOET, Donald; VOET, Judith. Biochemie. 1.. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1995. ISBN 80-85605-44-9. 
  2. Robert K. Murray; Daryl K. Granner; Joe C. Davis; Peter A. Mayes; Victor W. Rodwell. Harper’s Illustrated Biochemistry; twenty-sixth edition. [s.l.]: [s.n.], 2003. ISBN 0-07-138901-6. 
  3. CÁRDENAS, Marı́a Luz; CORNISH-BOWDEN, Athel; URETA, Tito. Evolution and regulatory role of the hexokinases. Biochimica et Biophysica Acta (BBA) - Molecular Cell Research. 1998-03, roč. 1401, čís. 3, s. 242–264. Dostupné online [cit. 2024-06-03]. DOI 10.1016/S0167-4889(97)00150-X. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat