Harold Alexander
Harold Rupert Leofric George Alexander, první hrabě Alexandr z Tunisu (10. prosince 1891 – 16. června 1969) byl britský maršál.
| Harold Alexander | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Harold Rupert Leofric George Alexander |
| Narození | 10. prosince 1891 Londýn |
| Úmrtí | 16. června 1969 (ve věku 77 let) Slough |
| Místo pohřbení | Hertfordshire |
| Alma mater | Harrow School Královská vojenská vysoká škola, Sandhurst Hawtreys |
| Povolání | politik, důstojník a aristokrat |
| Ocenění | Řád za vynikající službu (1916) Vojenský kříž (1917) čestný doktor Lavalovy univerzity (1947) velkokříž Řádu čestné legie čestný doktor Ottawské univerzity … více na Wikidatech |
| Choť | Margaret Alexander, Countess Alexander of Tunis (od 1931)[1] |
| Děti | Shane Alexander, 2nd Earl Alexander of Tunis[2] Lady Rose Alexander[2] Brian Alexander[2] Susan Alexander[2] |
| Rodiče | James Alexander a Lady Elizabeth Graham-Toler[2] |
| Příbuzní | Eric Alexander (sourozenec) Lady Rose Alexander[2] a Lady Lucy Alexander[2] (vnoučata) |
| Funkce | člen Sněmovny lordů (1946–1969) Generální guvernér Kanady (1946–1952) ministr obrany Velké Británie (1952–1954) Lord Lieutenant of the County of London (1957–1965) Constable of the Tower (1960–1965) … více na Wikidatech |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis editovat
Harold Alexandr se narodil v rodině irských protestantů, kteří byli šlechtici. Studoval vojenskou akademii v Sandhurstu.[3] Po ukončení studia byl přidělen k Irské gardě. Během první světové války sloužil na západní frontě, kterou začínal v hodnosti poručíka a ukončil ji v hodnosti podplukovníka, byl nejmladší v britské armádě, byl třikrát zraněn a na konci války velel brigádě. Během války získal pověst odvážného a inteligentního důstojníka. Po skončení války se zúčastnil jako velitel bojů v bolševickém Rusku, kde velel baltským Němcům.[3] Následně velel pluku v domovské okrsku v Irské gardě.V letech 1934-1938 byl štábní důstojník na severním velitelství. Jeho dalším působištěm v letech 1934 až 1938 byla Indie, kde velel nowsherské brigádě. Poté se vrátil do Anglie a je povýšen na generálmajora a velel první divizi. Jeho divize je v roce 1939 nasazena ve Francii. Během druhé světové války po napadení, kdy napadlo Německo v roce 1940 Francii, zpomalil útok Němců k Dunkerku a následně v období od 28. května do 4. června 1940 velel evakuaci 330 000 britských, francouzských a belgických vojáku do Velké Británie. Sám odešel z pláže jako poslední. Poté velel jednotkám Commonwealthu v Barmě v prvních fázích války s Japonci. V srpnu 1942 byl převelen do Afriky, aby se zúčastnil bojů proti Afrikakorpsu v čele s Rommelem. Byl nadřízený Montgomeryho během bitev u El Alameinu. Po zničení sil Osy v Africe se stal zástupcem vrchního velitele spojeneckých vojsk v Itálii. Velel invazi na Sicílii. 4. července 1944 osvobodil Řím. Následně postupoval na sever. V posledních měsících války zajal více než 1 000 000 Němců ve vojenských operacích na řece Pád. 29. dubna 1945 přijal první bezpodmínečnou kapitulaci německých důstojníku.[3]
Po válce byl ještě nějakou dobu činný v politice, mimo jiné byl posledním generálním guvernérem Kanady (1946–1952) britského původu a ministrem obrany ve vládě Winstona Churchilla (1952–1954). Zemřel 16. června ve Slough.
Vojenská kariéra editovat
Hodnosti editovat
- 1915 Kapitán
- 1917 Major
- 1922 Podplukovník
- 1927 Plukovník
- 1934 Brigádní Generál
- 1937 Generálmajor
- 1940 Generálporučík
- 1942 Generál
- 1944 Polní maršál[4]
Vyznamenání: editovat
1916 Vojenský kříž
1916 Řád Za vynikající službu
1919 Britská válečná medaile stříbrná
1935 Medaile za všeobecnou službu v Indii (1909) stříbrná
1935 Medaile stříbrného výročí krále Jiřího V.
1936 Řád indické hvězdy, 3. třída - člen
1942 Řád lázně rytíř velkokříže (vojenský) 1. třída
1943 Záslužná legie vrchní komandér (1. třída)
1944 Řád Suvorova 1. stupeň /1943-1991/
1944 Královský řád Jiřího I. velkokříž (1. třída)
1944 Řád Virtuti Militari - Zlatý kříž
1945 Medaile za vynikající službu (armáda)
1945 Válečná medaile 1939–1945
1946 Maltézský řád – rytíř
1946 Řád Sv. Michala a Sv. Jiří rytíř velkokříž s řetězem (1. třída)
1953 Korunovační medaile Alžběty II.
Medaile vítězství
Hvězda 1914–1915
Hvězda 1939–1945
Italská hvězda
Africká hvězda
Barmská hvězda[4]
_ribbon.png){kind=small}
_ribbon_-vector.svg){kind=small}
Galerie editovat
_and_the_Supreme_Allied_Commander_Mediterranean,_General_Sir_Harold_Alexander,_TR2281.jpg)
Odkazy editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Harold Alexander na Wikimedia Commons
Reference editovat
- ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
- ↑ a b c d e f g Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ a b c LANNING, Michael Lee. 100 nejvlivnějších vojevůdců světa. první. vyd. [s.l.]: Euromedia Group,k.s., a Knižní klub, 1999. 312 s. ISBN 80-242-0127-5.
- ↑ a b Alexander, Harold Rupert Leofric : A. https://www.valka.cz [online]. [cit. 2020-02-13]. Dostupné online.
