Otevřít hlavní menu

Hadačka

část obce Výrov v okrese Plzeň-sever

Hadačka je vesnice v severovýchodní části okresu Plzeň-sever, část obce Výrov. Žije zde 341[1] obyvatel a PSČ všech adres je 331 41.

Hadačka
Hostinec na Dyškánce
Hostinec na Dyškánce
Základní informace
Charakter sídla vesnice
Domů 114
Lokalita
PSČ 331 41
Obec Výrov
Okres Plzeň-sever
Katastrální území Výrov u Kralovic
Zeměpisné souřadnice
Hadačka
Hadačka
Další údaje
Kód části obce 187682
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PolohaEditovat

Ves leží v nadmořské výšce 460–480 m na obou březích Bučeckého potoka v jeho mělkém údolí, 2,5 km jihozápadně od Kralovic na hlavní silnici I/27 spojující Plzeň a Most. Zástavba je tvořena rodinnými domy, bytovými domy a několika rekreačními objekty.

HistorieEditovat

Za třicetileté války zarostla řada polí v okolí Výrova a Sechutic lesem. Nové polesí dostal do správy hajný Hadač, po kterém byl les zván na Hadačce. Toto jméno použil i Ondřej Trojer, opat kláštera v Plasích, když na samém konci 17. století po založení Trojan začal stavět chalupy mezi Výrovem a Sechuticemi. Po jeho smrti pokračoval nástupce Evžen Tyttl, který stavbu dokončil. V roce 1702 stálo na Hadačce prvních 7 chalup, které byly osazeny poddanými z různých vesnic klášterního panství. Za chalupu a část panských polí museli chalupníci odvádět úrok po jedné kopě a pracovat 2 dny v týdnu na dvoře Sechutice. V roce 1713 byly postaveny další dvě chalupy.

PamátkyEditovat

Podle projektu klášterního stavitele Matěje Ondřeje Kondela byl za opata Fortunáta Hartmanna postaven barokní zájezdní hostinec Na Dyškánce čp. 12. Název by mohl být zkomoleným názvem předchozí krčmy Na Toskánce, ve které mohli pobývat italští zedníci z Toskánska při stavbě renesanční podoby dvora Sechutice. Areál hostince je tvořen hlavní budovou s novější přístavbou, chlévy, kolnou a pozdější stodolou. Samotný hostinec je podélnou přízemní stavbou, která je tvořena dvěma bočnímu křídly o dvou okenních osách, a středním zvýšeným rizalitem o třech osách s tympanonem. Ve středu je průjezd do dvora s barokním portálem s půlkruhovou archivoltou a masivním klenákem, v tympanonu nad ním pak kamenný znak opata s monogramem F.H.A.P.P.L. a letopočtem dokončení 1756. Na sedlových a valbových střechách jsou pálené tašky.

Jihozápadně od Hadačky na kraji lesa u staré cesty spojující opatství v Plasích se Sechuticemi a dále s Mariánskou Týnicí na místě zvaném U Jána stojí socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1708. Esovitě prohnutá postava prostovlasého světce v obvyklém šatu a biretem u nohou stojí na dvojitém podstavci s nápisy ze všech stran, obklopena je kruhem starých lip.

Ve vsi je ještě socha sv. Judy Tadeáše z roku 1767. Z usedlostí zaslouží pozornost chalupy čp. 7, 37, 43 a 78.

OkolíEditovat

Hadačka je v současnosti srostlá s Výrovem, na severovýchodě sousedí s Kralovicemi, na jihozápadě za lesem s Babinou, na západě se dvorem Sechutice a vesnicemi Trojany a Bukovina. U silnice do Plas leží samota Sokolka.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat