Otevřít hlavní menu

Háj Petra Bezruče

přírodní památka v Česku

Háj Petra Bezruče je přírodní památka ev. č. 106, která se nachází jižně od obce Petrohrad v okrese Louny. Správa AOPK Ústí nad Labem. Původně vyhlášená památka byla v červenci 2011 zrušena a rozhodnutím Rady Ústeckého kraje vyhlášena znovu. Důvodem ochrany jsou biotopy a druhy xylofágního hmyzu, zejména páchník hnědý (Osmoderma barnabita).

Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Háj Petra Bezruče
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Rozpad žuly
Rozpad žuly
Základní informace
Vyhlášení 20. července 2011
Nadm. výška 460 m n. m.
Rozloha 26,49 ha
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Okres Louny
Umístění Petrohrad, okres Louny
Souřadnice
Háj Petra Bezruče
Háj Petra Bezruče
Další informace
Kód 106
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Založení a historický vývojEditovat

Nejstarší písemná zmínka o oblasti pochází z roku 1358. V neupřesněném roce před tímto datem zde nechal Petr z Janovic, zvaný Pešek, založit hrad Petršpurk. Hrad stál na vyvýšenině (460 m n. m.) zvané dříve Zámecký vrch. Po založení zámku (o 600 metrů severněji) Jaroslavem Libštejnským z Kolovrat v letech 15591560 původní hrad zpustl. Od 17. století byla v jeho okolí budována tzv. divoká část zámeckého parku. Území bylo dotvářeno ale jen minimálními zásahy (schody, pěšiny, rybníček) a z valné části byl zachován původní ráz území. Roku 1650 nechal hrabě Heřman Černín na základech kruhové hradní věže vystavět kapli Všech svatých[1], jejíž jméno se přeneslo i na vrch, původně nazývaný Zámecký. Dnes je lokalita chráněná jako přírodní památka (vyhlášena k příležitosti 90. narozenin básníka Petra Bezruče), ale již v dřívějších letech byl park pod ochranou pánů Černínů a nikdy nebyl využíván k těžbě dřeva.[2][3]

Popis lokalityEditovat

Zalesněný kopec jihozápadně od zámeckého parku v Petrohradě. Zahrnuje Ovčí vrch (kóta 451 m) a vrch Všech Svatých (kóta 460 m). Důvodem ochrany tohoto území je uchování významných stromů. Chráněné území navazuje na zámecký park a přechází v řídce zalesněný svah kopce Všech Svatých, na jehož vrcholu je menší rotunda a zřícenina hradu Petrohrad. Na svazích chráněného území jsou velké žulové balvany a skaliska. Řídký porost stromů má charakter upraveného parkového lesa s vynikajícími solitérami dubů, buků a lip. Některé stromy jsou staré 500 až 600 let. Dále tu najdeme například habry, staré jilmy a na skalách porosty borovic. Součástí chráněného území je registrovaný památkový objekt – zřícenina hradu Petrohrad. Ze zdejší věže je nádherný pohled na část Jesenicka, Malměřický les, Doupovské hory a při dobrém počasí i na Krušné hory. Hrad pochází z roku 1360 a je jednou ze zastávek naučné stezky Jesenicko (zastávka č. 6). V zámeckém parku v Petrohradě se vyskytuje 122 druhů dřevin, převládají krytosemenné (92 taxonů). Na okraji chráněného území roste na levé straně u silnice z Petrohradu do Stebna památný strom – dub, který má obvod kmene v prsní výši 900 cm. Chráněné území je pro veřejnost přístupné po lesních cestách. Není dovoleno poškozovat nebo ničit přírodu ani její jednotlivé složky.

Charakter parkuEditovat

Z ekologického hlediska lze park charakterizovat jako hájová společenstva suchých acidofilních doubrav a dubohabřin. Vliv na celkový ráz území má žulové podloží (středně zrnitá a hrubozrnná biotitická žula), které vystupuje v podobě dvou skalních vrcholů a menších výchozů a rozvalů.

Na území je možné rozlišit tři formace, severní dubohabrový háj, jižní suchou acidofilní doubravu a zlomky subxerofilní a xerofilní travinobylinné vegetace na vrcholech. Živočišné zastoupení reflektuje častou přítomnost člověka: veverka obecná, kuna lesní, šplhavé a zpěvné ptactvo. Ceněná je populace páchníka hnědého, brouka vázaného na stromové dutiny a tlející dřevo, který je u nás vlivem velkoplošného kácení stromů ohrožen.[4]

V době budování parku byly pro doplňkovou výsadbu voleny původní dřeviny, takže jsou zde mezi nejstaršími stromy zastoupeny duby, buky, habry, lípy a babyky. V určité míře se zde vyskytuje i olše a nepůvodní akát. Na kraji chráněného území roste památný strom – dub letní zvaný Selský dub, který patří k původním stromům (900 let).[2][3]

Ekologická rizikaEditovat

Zajímavosti parkuEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. NĚMEC, Jan. Památné stromy v Čechách, na Moravě, ve Slezsku. Praha: Olympia, 2003. 224 s. ISBN 80-7033-781-8. Kapitola Severní Čechy, s. 108. 
  2. a b Háj Petra Bezruče v Petrohradě okpb.cz
  3. a b Plán péče o přírodní památku Háj Petra Bezruče: 2008-2017 kr-ustecky.cz
  4. páchník hnědý (Osmoderma eremita) biomonitoring.cz

LiteraturaEditovat

  • KLOUČEK, Zdeněk. Příroda okresu Louny. Louny: Okresní úřad Louny, 1995. 36 s. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat