Wikipedie

Gustav Pallas

Narozen 21.7.1882 v Hořovicích, zemřel 12.4.1964 v Praze. PhDr., středoškolský profesor v Praze, literární historik a kritik. Práce v oboru, překladatel ze skandinávských jazyků a němčiny.

Gustav Pallas (21. července 1888, Víska u Hořovic, dnes součást Hořovic – 12. dubna 1964, Praha) byl český literární historik a kritik, překladatel ze severských jazyků,středoškolský profesor a nakladatelský redaktor.[1][2]

Gustav Pallas
Narození21. července 1882
Víska u Hořovic Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí12. dubna 1964 (ve věku 81 let)
Praha ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníVokovický hřbitov
Povoláníliterární historik a kritik, překladatel ze severských jazyků, středoškolský profesor a nakladatelský redaktor
Národnostčeská
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Témataliterární historie, literární kritika, překlad a editace
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život

editovat

Byl synem knížecího zahradníka. Obecnou školu začal navštěvovat v Berényi u Velké Kanyže (Nagykanizsa) v Uhrách, kde dočasně jeho otec pracoval, čtvrtou a pátou třídu již ale vychodil v Chrudimi. Od roku 1893 studoval na gymnáziu v Hradci Králové, a po maturitě v letech 1901 až 1905 slavistiku, germanistiku a literární komparatistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde také získal roku 1908 doktorát.[1][3]

Od roku 1905 působil jako středoškolský profesor češtiny a němčiny na gymnáziu na Královských Vinohradech, v letech 1906 až 1907 v Místku a v letech 1907 až 1909 v Benešově. Pak působil do roku 1919 na reálce v pražských Vršovicích a potom až do předčasného penzionování za okupace na dívčím gymnáziu Elišky Krásnohorské v Praze na Novém Městě.[1]

Při zaměstnání se věnoval literárněhistorické, kritické a překladatelské práci. O původní domácí i přeložené cizí literatuře pravidelně psal do různých časopisů a novin jako byl například Přehled (v letech 1912-1913), Zlatá Praha (1915-1919), kulturní rubrika Venkova (1916). V letech 1917-1929 byl redaktorem časopisu Zlatá Praha a od roku 1928 patřil k stálým spolupracovníkům Lidových novin, kam takřka výhradně přispíval články o severských literaturách. Redakčně spolupracoval také s Ottovým nakladatelstvím a s nakladatelstvím Sfinx. Vykonal četné cesty do zahraničí, především do zemí svých literárních zájmů: do Dánska, Finska, Norska, Švédska a na Island.[1]

Jeho odborná práce literárního historika a kritika byla přednostně zaměřena na popularizační činnost, a to jak v oblasti české literatury, tak v oblasti severských literatur, k jejichž propagátorům ve své době patřil. Své pčeklady, které pořizoval zásadně z originálů, stavěl na své odborné erudici, na citu pro autorskou jedinečnost a na její adekvátní vyjádření v češtině.[1] K jeho nejvýznamnějším převodům patří kompletní soubor pohádek a povídek Hanse Christiana Andersena.[4]. Překládal rovněž z němčiny a angličtiny.[1] Pedagogické povolání jej vedlo i k tomu, že napsal několik literárních příruček a čítanek pro střední školy.[2]

Výběrová bibliografie

editovat

Překlady ze švédštiny

editovat

Překlady z norštiny

editovat
  • 1912 - Knut Hamsun: Pan.
  • 1915 - Knut Hamsun: Královna ze Sáby, spolupřekladatel.
  • 1917 - Henrik Ibsen: Císař a Galilejský.
  • 1918 - Knut Hamsun: Poslední radost.
  • 1929 - Henrik Ibsen: Nápadnicí trůnu, úprava překladu Jaroslava Vrchlického podle norského originálu.

Překlady z němčiny

editovat

Překlady z dánštiny

editovat
  • 1914 - Johannes Vilhelm Jensen: Exotické novely .
  • 1914 - Hans Christian Andersen: Úplný soubor jeho pohádek a povídek I.
  • 1914 - Hans Christian Andersen: Úplný soubor jeho pohádek a povídek II.
  • 1915 - Hans Christian Andersen: Úplný soubor jeho pohádek a povídek III.
  • 1916 - Hans Christian Andersen: Úplný soubor jeho pohádek a povídek IV.

Překlady z angličtiny

editovat

Uspořádané antologie

editovat
  • Mistři novelistiky severské (1920), antologie.
  • Světem humoru: anthologie z humoru cizího i domácího (1921), čtyři svazky.
  • Nová legenda zlatá: obrazová antologie z legendární tvorby prostonárodní a umělé, domácí i cizí (1927), spolueditor.
  • Čarovná skřínka kouzelníka Merlína a jiné pohádky (1933), převyprávěmé pohádky.
  • Severské pohádky (1957), antologie převyprávěných pohádek.

Vlastní práce

editovat
  • Slovníček cizích slov v češtině (1916).
  • Dějiny literatury české pro školy obchodní (1919).
  • Populární dějiny literatury české a slovenské (1919).
  • Slovníček literární (1923).
  • Obrazové dějiny literatury české (1926), společně s Vojtěchem Zelinkou..
  • Henrik Ibsen. Studie životopisná a kritická (1927).
  • August Strindberg a naturalismus švédský (1933).
  • Selma Lagerlöfová a novoidealismus ve Švédsku (1933).
  • Knut Hamsun a soudobá norská beletrie (1933).
  • Severské literatury nové doby (1939).
  • Idey života. Essaye o životním optimismu i skepsi (1940).
  • Hvězdy severu. Kapitoly z kulturních dějin severských (1948).

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b c d e f OPELÍK, Jiří a kol. Lexikon české literatury 3/II P-Ř. Praha: Academia 2000. S. 770–772.
  2. ↑ a b Ottův slovník naučný nové doby, díl IV., sv. 2. Praha: Argo a Paseka 2001. S. 851.
  3. ↑ Gustav Pallas. Obec překladatelů. Dostupné online
  4. ↑ Před 140 lety se ve Vísce u Hořovic narodil Gustav Pallas, jako první přeložil Andersenovy pohádky z originálu. Berounský Region. Dostupné online

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Gustav_Pallas&oldid=24019374“