Otevřít hlavní menu

Grand Prix Švýcarska 1951 (XI.Großer Preis der Schweiz) byla úvodním závodem druhého ročníku mistrovství světa jezdců Formule 1, historicky osmá grand prix a zároveň osmým závodem vozů F1 v roce 1951. Závod se uskutečnil 27. května na okruhu Bremgarten. V předchozích sedmy závodech excelovalo Ferrari, jež vyhrálo zásluhou Villoresiho v Syrakusách a v Pau, Ascari přidal vítězství v San Remu a Parnell v BRDC International Trophy. V Bordeaux si pro prvenství dojel Louis Rosier na Talbotu, dvě vítězství získalo Maserati, nejprve v Richmond Trophy exceloval Princ Bira a posléze v Paříži o sobě nechal slyšet úřadující šampion Giuseppe Farina

Švýcarsko Grand Prix Švýcarska 1951
1.. závod v sezóně 1951
Bremgarten.png
Detaily závodu
Datum 27. květen 1951
Oficiální název XI Großer Preis der Schweiz
Místo Circuit Bremgarten, Bern, Švýcarsko
Charakter trati Závodní okruh
7,28 km
Délka závodu 42 kol, 305,76 km
Pole
Pilot Argentina Juan Manuel Fangio Alfa Romeo
Čas 2:35,9
Nejrychlejší kolo
Pilot Argentina Juan Manuel Fangio Alfa Romeo
Čas 2:51,1
Stupně vítězů
První Argentina Juan Manuel Fangio Alfa Romeo
Druhý Itálie Piero Taruffi Ferrari
Třetí Itálie Giuseppe Farina Alfa Romeo

Pruběh závoduEditovat

ÚčastníciEditovat

Startovní listina čítala 27 jmen, z nichž se před startem odpojila čtveřice pilotů s vozy Simca, Robert Manzon, Maurice Trintignant, André Simon, Francis Rochat, dále Peter Stæchelin jenž přivezl starší Ferrari 166 a Gianbattista Guidotti, jenž pro Alfu Romeo pouze testoval. Tým Alfa Romeo SpA nasadil modifikovaný vůz pro obhajce titulu Giuseppe Farinu, Juana Manuela Fangia, Consalva Sanesiho a Toulo de Graffenrieda. Výkon motoru vozu Alfa Romeo 159, byl navíšen na 400 koní, po zkušenostech z předešlého roku dostala Alfetta větší palivovou nádrž. Lepší stabilitu v zatáčkáu a tím i lepší ovládaní vozu, zajišťovala nová přední náprava, která zároveň zlepšoval přenos výkonu motoru na kola vozu.Na voze se objevila i nová zadní náprava De Dion.

Ferrari vstoupilo do sezóny s novým vozem, který nesl označení 375, jehož dvanactiválcový motor disponoval výkonem 380 koní, tedy o dobrých dvacet koní méně než Alfa Romeo. Technici Ferrari u svého vozu kalkulovali s mnohem menší spotřebou než měla konkurenční milánská automobilka. Scuderia Ferrari přivezla vozy pro ostřílenou dvojici Alberto Ascari a Luigi Villoresi, v týmu je doplnil ještě Piero Taruffi. Další Ferrari přivezli britský pilot Peter Whitehead, jednalo se model 125 a švýcarský jezdec Rudi Fischer představil vůz 212.

Talbot se po problémech v závěru předešlé sezóny prezentoval pouze u menších týmu nebo soukromých jezdců. Na trati Bremgarten bylo možno vidět všechny tři modifikace vozu Talbot-Lago T26C (T26C, T26C-DA, T26C-GS). Jediný britský tým byl HW Motors, připravil vůz HWM 51 pro debutanti George Abecassise a Stirlinga Mosse. Nečekaně malé zastoupení mělo Maserati, dva vozy přivezl tým Enrico Plate, za volantem byl Louis Chiron a Harry Schell. Zajímavý vůz, Veritas Meteor, představil domácí pilot Peter Hirt.

ZávodEditovat

V Bremgartenu byl Alfy v kvalifikaci znovu k neporažení a rozložily své sily do prvních dvou řad, tentokrát však s nimi sdílel první řadu i Luigi Villoresi na Ferrari. Třetí řadu obsadili Villoresiho stájoví kolegové Taruffi a Ascari, které doplnil Louis Rosier na Talbotu. Nedělní závod byl poznamenán hustým deštěm, který se snášel na již mokrou a kluzkou trať. Nejlépe odstartovaly Alfy, naopak Villoresi ztratil svou třetí pozici a nechal se předjet Sanesim. Pořadí v úvodních kolech se stabilizovalo na trojici Alfett Fangia, Farini a Sanesiho, které pronásledovala smečka vozů Ferrari. Na konci 23. kola musel Fangio k mechanikům doplnit palivo a přenechal vedení Farinovi, jenž se rozhodl k riskantní strategii. Rozhodl se vynechat jednu zastávku v boxech a snažil se dovézt svou Alfu do cíle, jenže v poslední části závodu jeho pneumatiky nevykazovaly takovou spolehlivost a především rychlost a tak se před něj dostal nejprve Fangio a dvě kola před cílem i Taruffi. Další bodovaná místa patřila dalším vozům Alfa Romeo, která tak v bodované pětce měla všechny čtyři vozy. Skvělý výsledek zajel Stirling Moss se slabým vozem Formule 2 HWM, ze 14. místa na startu dojel na 8. místě. Lepší posun startovním kolem zaznamenal jen Louis Chiron, který po startu z 19. příčky poskočil o rovných 12. míst a dojel na 7. místě.

VýsledkyEditovat

ZávodEditovat

  • 27. května 1951
  • Okruh Bremgarten
  • 42 kol x 7,280 km = 305,760 km
  • 8. Grand Prix
  • 4. vítězství pro « Juana Manuela Fangia » (nový rekord)
  • 7. vítězství pro « Alfu Romeo » (nový rekord)
  • 4. vítězství pro « Argentinu » (nový rekord)
  • 1. vítězství pro vůz se startovním číslem 24 »
  • 4. vítězství z « pole positions »


Legenda k tabulce
Barva Výsledek Zkratka
Zlatá Vítěz
Stříbrná 2. místo
Bronzová 3. místo
Zelená Bodované umístění
Modrá Nebodované umístění
Dokončil neklasifikován NC
Fialová Nedokončil DNF
Odstoupil Ret
Červená Nekvalifikoval se DNQ
Nepředkvalifikoval se DNPQ
Černá Diskvalifikován DSQ
Bílá Nestartoval DNS
Závod zrušen C
Světle modrá Pouze trénoval PO
Páteční testovací jezdec – od roku 2003 TD
Bez barvy Netrénoval DNP
Nepřijel DNA
Vyřazen EX
Zraněn nebo nemocen Inj
Technická závada TZ
Alternativní pilot AP
Odvolal účast WD

  2 (Postoupil o 2 pozice)
  2 (Propadl se o 2 pozice)
  2 (Odstoupil ze 2. pozice)

Pozice Č Jezdec Vůz Kolo Čas +/- Pole Body Nej. kolo
1 24.   Juan Manuel Fangio Alfa Romeo 159 42 2:07'53.64   0 1 8+1 2:51.1
2 44.   Piero Taruffi Ferrari 375 42 á 0:55.240s   4 6 6
3 22.   Giuseppe Farina Alfa Romeo 159 42 á 0:19.310s   1 2 4
4 28.   Consalvo Sanesi Alfa Romeo 159 41 á 1 kolo   0 4 3
5 26.   Toulo de Graffenried Alfa Romeo 159 40 á 2 kola   0 5 2
6 20.   Alberto Ascari Ferrari 375 40 á 2 kola   1 7 x
7 30.   Louis Chiron Maserati 4CLT/48 40 á 2 kola   12 19 x
8 14.   Stirling Moss HWM 40 á 2 kola   6 14 x
9 8.   Louis Rosier Talbot T26C-DA 39 á 3 kola   1 8 x 3:09.0 (13.)
10 4.   Phillipe Etancelin Talbot T26C-DA 39 á 3 kola   2 12 x 3:13.7 (14.)
11 38.   Rudi Fischer Ferrari 212 39 á 3 kola   1 10 x
12 32.   Harry Schell Maserati 4CLT/48 38 á 4 kola   5 17 x
Ret 16.   Peter Whitehead Ferrari 125 36 Havárie   6 9 x
13 2.   Johnny Claes Talbot T26C-DA 35 á 7 kol   5 18 x 3:24.9 (17.)
14 40.   Guy Mairesse Talbot T26C 31 á 11 kol   7 21 x 3:27.0 (19.)
Pozice Č Odstoupili Vůz Kolo Příčina +/- Pole Body Nej. kolo
Ret 10.   Henri Louveau Talbot T26C 30 Havárie   12 11 x 3:06.9 (11.)
Ret 12.   George Abecassis HWM 23 Magneto   15 20 x
Ret 6.   Yves Giraud Cabantous Talbot T26C 14 Vstřikování   18 15 x 3:29.5 (20.)
Ret 18.   Luigi Villoresi Ferrari 375 12 Havárie   3 3 x
Ret 42.   Jose Froilan Gonzalez Talbot T26C-GS 10 Olejová pumpa   17 13 x 3:25.8 (18.)
Ret 52.   Peter Hirt Veritas Meteor 1 Přívod paliva   21 16 x
Pozice Č Nestartoval Vůz Kolo Příčina +/- Pole Body Nej. kolo
DNS 46   Francis Rochat Simca Gordini T11
DNS 48   Maurice Trintignant Simca Gordini T15
DNS 48   Robert Manzon Simca Gordini T15
DNS 50   Andre Simon Simca Gordini T15
DNS 50   Peter Stæchelin Ferrari 166

Stupně vítězůEditovat

Jezdci (rekord Luigi Fagioli 5)

  • 4. podium pro «   Giuseppe Farinu »
  • 4. podium pro «   Juana Manuela Fangia »
  • 1. podium pro   Piera Taruffiho »

Vozy

  • 14. podium pro « Alfu Romeo » nový rekord
  • 4. podium pro « Ferrari »

Státy

  • 17. podium pro «   Itálii » nový rekord
  • 4. podium pro «   Argentinu »

Bodové umístěníEditovat

  • V závorce body získané v této Grand Prix.

Jezdci

  • 36 (9) bodů pro «   Juana Manuela Fangia » Nový rekord
  • 34 (4) bodů pro «   Giuseppe Farinu »
  • 6 (6) body pro   Piera Taruffiho »
  • 3 (3) body pro   Consalva Sanesiho jediné body v kariéře
  • 2 (2) bod pro   Toulo de Graffenried »

Vozy

  • 107 (18) bodů pro « Alfu Romeo » Nový rekord
  • 27 (6) bodů pro « Ferrari »

Státy

  • 87 (13) bodů pro «   Itálii » Nový rekord
  • 36 (9) bodů pro «   Argentinu »
  • 2 (2) body pro   Švýcarsko »

Nejrychlejší koloEditovat

  • Juan Manuel Fangio, Alfa Romeo, 2:51.1
  • 4. nejrychlejší kolo pro « Juana Manuela Fangia »
  • 7. nejrychlejší kolo pro « Alfu Romeo » Nový rekord
  • 4. nejrychlejší kolo pro « Argentinu » Nový rekord
  • 1. nejrychlejší kolo pro vůz se startovním číslem 24 » vyrovnaný rekord

Vedení v závoděEditovat

  • « Juan Manuel Fangio » byl ve vedeni 216 kol nový rekord
  • « Giuseppe Farina » byl ve vedeni 202 kol
  • « Alfa Romeo » byla ve vedení 426 kol nový rekord
  • « Argentina » byla ve vedení 216 kol. Nový rekord
  • « Itálie » byla ve vedení 212 kol.
Kola km Jezdec %
1-23 kolo 167,44 Km Juan Manuel Fangio 54,8 %
24-28 kolo 36,4 Km Giuseppe Farina 11,9 %
29-42 kolo 101,92 Km Juan Manuel Fangio 33,3 %
Fangio
Farina
Fangio

Postavení na startuEditovat

  • 5. Pole position pro « Juana Manuela Fangia » nový rekord
  • 7. Pole position pro « Alfu Romeo » (nový rekord)
  • 5. Pole position pro « Argentinu » (nový rekord)
  • 1. Pole position pro vůz se startovním číslem 24 »
  • 4x první řadu získali « Giuseppe Farina » a « Juan Manuel Fangio » (nový rekord)
  • 1x první řadu získali Luigi Villoresi »
  • 20x první řadu získala « Alfa Romeo » (nový rekord)
  • 2x první řadu získala « Ferrari »
  • 14x první řadu získala « Itálie » (nový rekord)
  • 8x první řadu získala « Argentina »


_______3_______
 
Luigi Villoresi
Ferrari
2'39.3

_______2_______
 
Giuseppe Farina
Alfa Romeo
2'37.8
_______1_______
 
Juan Manuel Fangio
Alfa Romeo
2'35.9

_______5_______
 
Toulo de Graffenried
Alfa Romeo
2'41.8
_______4_______
 
Consalvo Sanesi
Alfa Romeo
2'40.3


_______8_______
 
Louis Rosier
Talbot
2'52.7

_______7_______
 
Alberto Ascari
Ferrari
2'46.0
_______6_______
 
Piero Taruffi
Ferrari
2'45.2

_______10_______
 
Rudi Fischer
Ferrari
2'54.1
_______9_______
 
Peter Whitehead
Ferrari
2'52.9


_______13_______
 
José Froilan González
Talbot
2'57.3

_______12_______
 
Philippe Étançelin
Talbot
2'57.3
_______11_______
 
Henri Louveau
Talbot
2'56.2

_______15_______
 
Yves Giraud-Cabantous
Talbot
3'00.3
_______14_______
 
Stirling Moss
HWM
2'58.4


_______18_______
 
Johnny Claes
Talbot
3'02.5

_______17_______
 
Harry Schell
Maserati
3'02.4
_______16_______
 
Peter Hirt
Veritas
3'01.6

_______20_______
 
George Abecassis
HWM
3'03.8
_______19_______
 
Louis Chiron
Maserati
3'03.1
_______21_______
 
Guy Mairesse
Talbot
3'12.0

Startovní listinaEditovat

Č. Pilot (počet GP) Tým Šasi Motor Pneumatiky
2 Ecurie Belge Johnny Claes (7 GP) Talbot-Lago T26C-DA Talbot 4.5 L6 D
4 Privátní Philippe Étançelin (7 GP) Talbot-Lago T26C-DA Talbot 4.5 L6 D
6 Privátní Yves Giraud-Cabantous (5 GP) Talbot-Lago T26C Talbot 4.5 L6 D
8 Ecurie Rosier Louis Rosier (7 GP) Talbot-Lago T26C-DA Talbot 4.5 L6 D
10 Ecurie Rosier Henri Louveau (2 GP) Talbot-Lago T26C Talbot 4.5 L6 D
12 HW Motors George Abecassis (1 GP) HWM 51 Alta L4 D
14 HW Motors Stirling Moss (1 GP) HWM 51 Alta L4 D
16 Privátní Peter Whitehead (3 GP) Ferrari 125 Ferrari 1.5 V12C D
18 Scuderia Ferrari Luigi Villoresi (4 GP) Ferrari 375 Ferrari 4.5 V12 Pirelli
20 Scuderia Ferrari Alberto Ascari (5 GP) Ferrari 375 Ferrari 4.5 V12 Pirelli
22 Alfa Romeo SpA Giuseppe Farina (7 GP) Alfa Romeo 159A Alfa Romeo 1.5 L8C Pirelli
24 Alfa Romeo SpA Juan Manuel Fangio (7 GP) Alfa Romeo 159A Alfa Romeo 1.5 L8C Pirelli
26 Alfa Romeo SpA Toulo de Graffenried (5 GP) Alfa Romeo 159A Alfa Romeo 1.5 L8C Pirelli
28 Alfa Romeo SpA Consalvo Sanesi (2 GP) Alfa Romeo 159 Alfa Romeo 1.5 L8C Pirelli
28 Alfa Romeo SpA Gianbattista Guidotti Alfa Romeo 159 Alfa Romeo 1.5 L8C Pirelli
30 Enrico Plate Louis Chiron (6 GP) Maserati 4CLT-48 Maserati 1.5 L4C Pirelli
32 Enrico Plate Harry Schell (3 GP) Maserati 4CLT-48 Maserati 1.5 L4C Pirelli
38 Ecurie Espadon Rudi Fischer (1 GP) Ferrari 212 Ferrari Pirelli
40 Ecurie Belgique Guy Mairesse (2 GP) Talbot-Lago T26C Talbot 4.5 L6 D
42 Privátní José Froilan González (3 GP) Talbot-Lago T26C-GS Talbot 4.5 L6 D
44 Scuderia Ferrari Piero Taruffi (2 GP) Ferrari 375 Ferrari 4.5 V12 Pirelli
46 Privátní Francis Rochat (DNS) Simca Gordini T11 Gordini L4 E
48 Equipe Gordini Robert Manzon (DNS) Simca Gordini T15 Gordini L4s E
48 Equipe Gordini Maurice Trintignant (DNS) Simca Gordini T15 Gordini L4s E
50 Equipe Gordini André Simon (DNS) Simca Gordini T15 Gordini L4s E
50 Ecurie Espadon Peter Stæchelin (DNS) Ferrari 166 Ferrari V12 Pirelli
52 Privátní Peter Hirt (1 GP) Veritas Meteor Veritas 2.0 L6

ZajímavostiEditovat

  • V závodě debutovali Stirling Moss, Rudi Fischer, George Abecassis, Peter Hirt.
Pole position Vítězství Nej. kolo Hat trick Vedení Chelem
             
Juan Manuel Fangio Juan Manuel Fangio Juan Manuel Fangio   Juan Manuel Fangio Giuseppe Farina  
Alfa Romeo 159 Alfa Romeo 159 Alfa Romeo 159   Alfa Romeo 159 Alfa Romeo 159  
2'35.9 2:07'53.64 2'51.1 37 kol 5 kol
168.108 km/h 143.444 km/h 153.174 km/h 269,36 km 36,4 Km

Stav MSEditovat

  • GP - body získané v této Grand Prix
* Jezdec Body GP * Vůz Body GP * Stát Body GP
1   Juan Manuel Fangio 9 9 1 Alfa Romeo 18 18 1   Itálie 13 13
2   Piero Taruffi 6 6 2 Ferrari 6 6 2   Argentina 9 9
3   Giuseppe Farina 4 4 3   Švýcarsko 2 2
4   Consalvo Sanesi 3 3
5   Toulo de Graffenried 2 2

Externí odkazyEditovat

Předchozí GP:
Grand Prix Itálie 1950
Mistrovství světa Formule 1
1951
Následující GP:
500 mil v Indianapolis 1951
Předchozí ročník:
Grand Prix Švýcarska 1950
Grand Prix Švýcarska Následující ročník:
Grand Prix Švýcarska 1952