Gottfried Rieger

český skladatel

Gottfried Rieger, také Bohumír Rieger, (1. května 1764 Opavice[1]13. října 1855 Brno[2]) byl český skladatel německé národnosti.

Gottfried Rieger
Základní informace
Narození1. května 1764
Opavice
České SlezskoČeské Slezsko České Slezsko
Úmrtí13. října 1855 (ve věku 91 let)
Brno
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Žánryklasická hudba, opera a duchovní hudba
Povoláníhudební skladatel, hudební pedagog, dirigent a kapelník
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Byl synem hudebníka a již v dětském věku se naučil hrát na cimbál a záhy i na několik dalších nástrojů (klarinet, hoboj, violoncello a varhany). Svou hudební kariéru začal ve 13 letech v kapele hraběte Josefa Sedlnického z Choltic na zámku v Linhartovech ve Slezsku. Na doporučení skladatele Carla Ditterse z Dittersdorfu se stal žákem Antonína Damasuse Brosmanna v koleji piaristů v Bílé Vodě.

V roce 1787 odešel ze služeb hraběte Sedlnického do Brna. Získal si dobrou pověst jako učitel hudby a v roce 1792 se stal ředitelem a dirigentem městského divadla. Byl rovněž kapelníkem vojenské hudby v pluku generála Laudona. Pod jeho vedením se divadelní orchestr v Brně vypracoval na úroveň srovnatelnou s orchestrem Nosticova divadla v Praze. Pro divadlo komponoval singspiely, příležitostné kantáty a v salónech moravské šlechty si získal přízeň svými klavírními skladbami.

V roce 1804 se stal na čtyři roky kapelníkem u hraběte Jindřicha Viléma Haugwitze na zámku Náměšť nad Oslavou. Na zámku byly pro hudbu vynikající podmínky. V roce 1800 hrabě postavil pro provozování oper a oratorií vlastní divadlo. Orchestr čítal 30 až 40 hudebníků a 24 členů pěveckého sboru. Členové orchestru byli většinou kantoři a jejich pomocníci z okolních vesnic, ale účinkovali i zaměstnanci zámku. Na repertoáru byly opery Gluckovy, Salieriho i oratoria Georga Friedricha Händela.

V roce 1808 se vrátil do Brna. Působil jako dirigent symfonické a oratorní tvorby na koncertech pořádaných Hudební akademií. Uvedl např. i Beethovenovu Missu Solemnis. Podílel se na založení Společnosti přátel hudby (Gesellschaft der Musikfreunde) v roce 1814 a založil internátní školu pro mladé zpěváky. V roce 1828 otevřel soukromý hudební ústav, kterým prošlo na 200 studentů. Mezi jeho žáky byli např. Josef Chmelíček, Antonín Emil Titl, Hynek Vojáček a patrně i Pavel Křížkovský. Obzvláště byly ceněny jeho kurzy harmonie, pro které v roce 1833 vydal i učebnici: Theoretich-praktische Anleitung die Generalbass- und Harmonielehre in 6 Monatgen gründlich und leicht zu erlernen. Vyšla v několika dalších vydáních.

Jako skladatel komponoval v rámci vídeňského klasicismu. Nástup období romantismu se projevoval pouze v poněkud smělejší harmonii.

Singspiely

editovat
  • Schuster Flink
  • Die vier Savojarden
  • Die Herde von Bethlehem
  • Die Totenglocke
  • Das wütende Meer

Oratoria

editovat
  • Mährens Brüderbund (1797)
  • Svatopluk
  • Wonne des wiedersehens (1833)
  • Therza und ihre sieben Söhne

Chrámová hudba

editovat
  • 3 mše pro sóla, smíšený sbor a orchestr
  • 16 mší pro mužský sbor a orchestr
  • Requiem
  • Offertoria, Graduale, Asperges me, Salve Regina
  • 20 Pange lingua
  • Kostelní písně, hymny

Instrumentální skladby

editovat
  • Koncert pro klavír a orchestr
  • Klavírní sonáty
  • Bitva u Slavkova (klavír)
  • Variace pro klavír
  • Harmonie B-dur pro 2 hoboje, 2 klarinety, 2 lesní rohy, 2 fagoty, 2 trubky a kontrafagot
  • Kasace B-dur pro dva klarinety, dva lesní rohy a dva fagoty
  • Parthia F-dur pro dva klarinety, dva lesní rohy a dva fagoty
  • Parthia C-dur pro dva klarinety v C a 2 lesní rohy a 2 fagoty
  • Romance B-dur pro dva klarinety, dva lesní rohy a dva fagoty
  • Variace na téma z druhého jednání opery Kouzelná flétna pro dva klarinety, dva lesní rohy a dva fagoty
  • Pochod pro dva klarinety, dva lesní rohy a dva fagoty
  • Úpravy operních předeher a árií pro komorní soubory

Literatura

editovat
  • Gottfried Rieger : Autobiographie, Allgemeinische musikalische Zeitung, Wien 1844, Nr. 24.
  • Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha
  • Jitka Ludvová a kolektiv: Hudební divadlo v českých zemích - Osobnosti 19. století, Česká divadelní encyklopedie, Praha, Academia , 2006, ISBN 80-7008-188-0 a 80-200-1346-6
  • Christian Fridrich d’Elvert: Geschichte der Musik in Mähren und Schlesien, 1873
  • D'ELVERT, Christian. Geschichte des Theaters in Mähren und Oester. Schlesien. Brünn: [s.n.], 1852 (Gedruckt bei R. Rohrer's Erben). 167 s. (Schriften der historisch statistischen Sektion der k. k. m. s. Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde; sv. 4). Dostupné online. (ger) Aus dem 4. Hefte der Schriften der hist. stat. Sektion besonders abgedruckt. 
  • François-Joseph Fétis: Rieger (Godefrod). Biographie universelle des musiciens, Brussels, 1835-44, pp. 252-253
  • Jiří Sehnal: Hudba u jezuitů a piaristů, Dějiny hudby na Moravě, Brno, Muzejní a vlastivědná společnost, 2001
  • Jiří Sehnal: Hudebníci Jindřicha, Viléma Haugwitze, Haugwitzové a hudba, Sborník přednášek z muzikologického sympózia konaného na zámku v Náměšti nad Oslavou dne 22. září 2002, Národní Památkový ústav, Správa státního zámku v Náměšti nad Oslavou, 2003, pp. 53-69.
  • Karel Vetterl: Bohumír Rieger a jeho doba. Časopis Matice Moravské, 436, 1929/30, pp. 45-86 et 435-500.
  • Karel Vetterl: Händels und Glucks musikdramatische Werke audf dem Schlosse Namiescht in Märhen, Prague, Verlag deutsche musikpädagogischer Verband, Auftakt,-1931, pp. 54-57.
  • Rudolf Quoika: Rieger Gottfried. Die Musik der Deutschen in Böhmen und Mähren, Bln, 1956.

Reference

editovat

Externí odkazy

editovat