Hynek Vojáček
Hynek Vojáček, v Rusku používal jméno Ignatij Kašparovič Vojáček, (4. prosince 1825 Zlín[1] – 9. února 1916 Petrohrad) byl český hudební skladatel, pedagog a publicista.
| Hynek Vojáček | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Narození | 4. prosince 1825 Zlín  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 9. února 1916 (ve věku 90 let) Petrohrad  Ruské impérium |
| Žánry | klasická hudba, duchovní hudba a opera |
| Povolání | hudební skladatel, pedagog a publicista |
| Nástroje | fagot a píšťalové varhany |
| Děti | Vladimir Voyachek Ludmila Ignatievna Friedmann |
| Rodiče | Kašpar Vojáček |
| Příbuzní | vnuk Alexandr Fridman |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Otec skladatele byl vesnický kantor. Sbíral lidové písně na Valašsku. Jeho zápisy použil i František Sušil ve své sbírce „Moravské národní písně s nápěvy do textů vřazenými“. Základní hudební vzdělání tak skladatel získal u svého otce. Dalším jeho učitelem vsetínský varhaník Daněk.
Od roku 1838 byl fundatistou v klášteře augustiniánů v Brně, kde pokračoval ve studiu hudby u Gottfrieda Riegra a filosofie u Františka Matouše Klácela. Již v době studia na gymnáziu komponoval písně a chrámové skladby.
V roce 1845 odešel do Vídně, aby pokračoval ve studiu filosofie. Ve Vídni se účastnil činnosti slovanského pěveckého spolku. Po roce studia zanechal a po tři roky byl domácím učitelem v rodině hraběte Bethlena v Sedmihradsku. V roce 1848 se vrátil do Vsetína a pořádal koncerty s orchestrem zámku Světlova. Od roku 1858 působil jako sbormistr brněnského mužského pěveckého sboru Männergesangsverein, v němž řídil koncerty českých skladatelů.
Nakrátko odešel opět do Vídně. Seznámil se ruským skladatelem Alexejem Fjodorovičem Lvovem (mj. autorem ruské carské hymny: „Bože, cara chraň“) a s ním odešel do Ruska. Nejprve byl učitelem hudby v rodině generála Samsonova v Brestu. Samsonov byl totiž manželem Lvovovy sestry. V roce 1853 se stal kapelníkem 1. gardového (Preobraženského) pluku v Petrohradě a o tři roky později fagotistou carské opery. V tomto divadle pak působil téměř 50 let. Vedle toho byl učitelem hudby v carském divadelním učilišti a od roku 1862 profesorem teoretických předmětů na petrohradské konzervatoři.
Skladatelsky se v Rusku příliš neprosadil. Každoročně se však vracel na Valašsko a pokračoval v tradici svého otce, zabýval se sběrem valašských lidových písní. Udržoval přátelské styky s Leošem Janáčkem, i když pro jeho dílo neměl příliš pochopení. Z Petrohradu dopisoval do pražského hudebního časopisu Dalibor. Jedním z jeho nejúspěšnějších děl byla Slavnostní ouvertura, kterou byl 18. listopadu 1862 zahájen provoz Prozatímního divadla v Praze.
Dílo editovat
Opery editovat
- Zajatá (1867)
- Tamara, carevna gruzínská
Kantáty editovat
- Maruška. Obrázek z Pobečví (1907)
- Na horách (1909)
Písně editovat
- Veselá jízda (František Ladislav Čelakovský, 1845)
- Píseň z Herlošova Žižky (1859)
- Žel (Gustav Pfleger Moravský, 1862)
- Sláva (Vincenc Furch, 1863)
- Písně na Adolfa Heyduka
- Ruské romance (na slova A. J. Pukarova)
- Prosti (Nikolaj Alexejevič Někrasov)
Sbory editovat
- Stesk (1899)
- 6 čtyřhlasých písní pro ženský nebo dětský sbor
- Národy nehasnou (1846)
- Hlas z Blaníka (František Matouš Klácel, 1849)
- Teď mocný vane světem duch (Aleš Balcárek)
- Desatero zpěvů (Adolf Heyduk, 1885)
- Hostýnské písně
- Udivení (Josef Václav Sládek, 1899)
- Čechoslovanské prostonárodní písně
Kromě toho komponoval chrámové skladby, ouvertury pro orchestr, drobné skladby pro klavír a instruktivní etudy pro fagot.
Literatura editovat
- Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha
- Jitka Ludvová a kolektiv: Hudební divadlo v českých zemích - osobnosti 19. století, Česká divadelní encyklopedie. Praha, 2006, Academia ISBN 80-7008-188-0, ISBN 80-200-1346-6
- Viktor Velek: Czech Vienna: the music culture of the Czech minority in Vienna 1840-1918. Czech Music, Apr 1, 2009
- M. Bidlas: Hynek Vojáček jako dopisovatel českých novin z Ruska. In: Příspěvky k dějinám česko – ruských kulturních styků, sv.l. Praha 1965, s. 136.
- BAJEROVÁ, Petra. Hynek Vojáček - život a dílo. Brno, 2016. Bakalářská práce. Janáčkova AMU, Hudební fakulta. Vedoucí práce Jana Michálková. Dostupné online.
Odkazy editovat
Reference editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hynek Vojáček na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Hynek Vojáček
- Hynek Vojáček v Encyklopedii dějin města Brna
- Co je co?
- Svatý Hostýn v hudbě
- Opery skladatele (de)
- Jan Trojan: Malá moravská mozartiana
