Alexandr Fridman

ruský matematik, geofyzik a kozmolog

Alexandr Alexandrovič Fridman (16. června 1888 Petrohrad16. září 1925 tamtéž) byl ruský matematik, geofyzik a meteorolog, jeden z tvůrců teorie rozpínání vesmíru.

Alexandr Fridman
Aleksandr Fridman cropped.png
Narození 16. června 1888
Petrohrad
Úmrtí 16. září 1925 (ve věku 37 let)
Petrohrad
Příčina úmrtí skvrnitý tyfus
Místo pohřbení Smolenský pravoslavný hřbitov (59°56′36″ s. š., 30°14′55″ v. d.)
Alma mater Fakulta fyziky a matematiky Petrohradské státní univerzity (1906–1910)
The Second Saint Petersburg Gymnasium
Zaměstnavatelé St. Petersburg State Transport University (1910–1913)
Petrohradská báňská univerzita (1910–1913)
Permská státní universita (1918–1920)
Vavilov State Optical Institute (Desetiletí od 1920)
Hlavní geofyzikální observatoř A. I. Voejkova (1920–1925)
Petrohradská státní univerzita (1920–1925)
Ocenění Řád sv. Jiří
Kříž sv. Jiří 4. třídy
Řád sv. Vladimíra 4. třídy s meči a stuhou
Řád sv. Vladimíra 4. třídy
zlatá zbraň Za chrabrost
Rodiče Alexandr Alexa Fridman
Funkce profesor (1918–1920)
prorektor (Permská státní universita; 1919–1920)
děkan (Permská státní universita; srpen 1919 – září 1919)
šéfredaktor (vědecký časopis; od 1923)
ředitel (Hlavní geofyzikální observatoř A. I. Voejkova; od 1925)
Podpis Alexandr Fridman – podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Narodil se a vyrostl v Petrohradě. Jeho otec byl židovského původu a jeho matka (roz. Ludmila Vojáčková) pocházela z Moravy. Vystudoval matematiku na petrohradské univerzitě. Poté působil na observatoři v Pavlovsku. Velký vliv na něj měla Einsteinova obecná teorie relativity, byl jedním z prvních jejích nadšených propagátorů, byť svou vlastní teorii založil na její kritice. Než však tato teorie došla všeobecného uznání, Fridman zemřel ve 37 letech na tyfus, kterým se nakazil na Krymu, kde se zotavoval z nachlazení při letu v aerostatu, kdy dosáhl s pilotem Fedosejenkem výšky 7,2 km (v roce 1925 to byl sovětský výškový rekord).

DíloEditovat

V roce 1917 se Albert Einstein pokusil aplikovat svou teorii relativity na matematický model vesmíru. Vyšlo mu, že tento model nemůže být statický, ale byl přesvědčen, že vesmír statický je. Přidal tedy do rovnic tzv. kosmologickou konstantu, která vyrovnává gravitační působení hmoty. Fridman však začal Einsteinovy rovnice propočítávat a zjistil, že ani model s kosmologickou konstantou nemůže být stacionární. Prohlásil, že vesmír se musí buď rozpínat, nebo smršťovat. Toto stanovisko Fridman zformuloval v článku O křivosti prostoru světa, který roku 1922 poslal do německého Časopisu pro fyziku (Zeitschrift für Physik). Einstein však Fridmanovo tvrzení odmítl a nereagoval ani na jeho vysvětlující dopis. Roku 1923 se s Einsteinem v Leidenu setkal Fridmanův kolega Krutkov a přesvědčil ho, aby Fridmanovy argumenty znovu promyslel. Einstein skutečně brzy napsal článek, kde Fridmanovy výpočty uznal (později o statickém modelu vesmíru hovořil jako o největším omylu svého života).

Fridmanovu rovnici z roku 1922 potvrdil roku 1929 astronom Edwin Hubble, když změřil rychlosti různě vzdálených galaxií. Zjistil, že se všechny okolní galaxie se od Mléčné dráhy vzdalují, a to tím rychleji, čím jsou dále – že vesmír se tedy rozpíná.

LiteraturaEditovat

  • HAŠKOVEC, Vít, MÜLLER, Ondřej: Galerie géniů aneb kdo byl kdo. Věda, filozofie, umění, Praha: Albatros 1999

Související článkyEditovat