Gianluca Pagliuca

Gianluca Pagliuca (18. prosinec 1966, Bologna, Itálie) je bývalý italský fotbalový brankář. V letech 20142020 působil jako trenér mládeže v Boloni.

Gianluca Pagliuca
V dresu Sampdorie
V dresu Sampdorie
Osobní informace
Datum narození18. prosince 1966 (55 let)
Místo narozeníBologna, Itálie Itálie
Výška190 cm
Hmotnost87 kg
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
PoziceFotbalový brankář
Mládežnické kluby*
1984–1986
1986–1987
Flag of Italy.svg Bologna
Flag of Italy.svg Sampdoria
Profesionální kluby*
Roky Klub Záp. (góly)
1987–1994
1994–1999
1999–2006
2006–2007
Flag of Italy.svg Sampdoria
Flag of Italy.svg Inter
Flag of Italy.svg Bologna
Flag of Italy.svg Ascoli
1980(-183)
1650(-165)
2480(-310)
0230(-38)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly)
1989
1988–1996
1990–1998
Flag of Italy.svg Itálie U21
Flag of Italy.svg Itálie (olympijská)
Flag of Italy.svg Itálie
00100(-1)
00300(-5)
0390(-27)
Úspěchy
Mistrovství světa
Bronzová medaile 1990 Itálie
Stříbrná medaile 1994 Itálie
1. italská fotbalová liga
Zlatá medaile 1990/91 Sampdoria
Liga mistrů UEFA
Stříbrná medaile 1991/92 Sampdoria
Pohár UEFA
Stříbrná medaile 1996/97 Inter
Zlatá medaile 1997/98 Inter
Pohár PVP
Stříbrná medaile 1988/89 Sampdoria
Zlatá medaile 1989/90 Sampdoria
Superpohár UEFA
Stříbrná medaile 1990 Sampdoria
Další informace
DětiMattia Pagliuca
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nejdéle v klubové kariéře působil v Sampdorii, kde získal celkem šest trofejí. Také hrál v Interu, v Boloni a kariéru ukončil v Ascoli v roce 2007 ve věku 40 let. Vyhrál anketu o nejlepšího hráče sezony v italské lize (1996/97, 2004/05) a IFFHS jej zařadila na 16. místo o nejlepšího brankáře mezi lety 1987–2011.[1]

V letech 19891998 byl součástí reprezentace, za kterou odehrál 39 zápasů. Byl na třech šampionátech, ale jen na dvou startoval (1994 a 1998). Na MS 1990byl náhradníkem. Byl i na OH (1988, 1996).

Do roku 2016 měl nejvíc odehraných zápasu v nejvyšší lize. Když ukončil kariéru měl na kontě 592 utkání a byl na 2. místě za Maldinim.[2] Od roku 2021 je členem síně slávy v Interu.[3]

Klubová kariéraEditovat

SampdoriaEditovat

V roce 1986 přišel nejprve na hostování a později za 300 milionů lir z Boloně.[4] Do prvního utkání zasáhl v září 1987, ale stabilní místo v sestavě měl od sezony 1988/89. Byl podporován trenérem Boškovem.[5] Klubu pomohl dvakrát za sebou vyhrát Italský pohár (1987/88 a 1988/89) a také dvakrát za sebou dostat klub do finále poháru PVP (1988/89 a 1989/90). V prvním finále prohrál s Barcelonou (0:2), ale ve druhém vyhrál v prodl. nad Anderlechtem (2:0).

První titul pro hráče i pro Dorii byl v sezoně 1990/91. Také hrál finále v italském poháru, jenže prohrál s Římem. Vynikající výkony jej zařadilo na 21. místo v anketě o Zlatý míč. Také byl vyhlášen jako šestý nejlepší brankář světa.[6] V následující sezoně sice neohájil titul, ale vyhrál první italský superpohár a také si zahrál finále LM, ve kterém prohráli opět s Barcelonou (0:1), brankou v prodloužení. Poslední trofej pro Sampdorii získal v poslední sezoně v klubu a to Italský pohár v sezoně 1993/94. Za Dorii odchytal celkem 286 utkání, z toho 198 v lize, což je nejvíc v historii klubu[7] a inkasoval 257 (183 v serii A) branek.

InterEditovat

Do Nerazzurri odcházel v roce 1994 za 8 miliard lir + hráči Walter Zenga a Riccardo Ferri. Zde působil pět let a za tu dobu získal jen jednu trofej. V každe sezoně byl brankář číslo jedna, ale velkých klubových výsledků neměl. Nejlepšího umístění v lize měl v sezoně 1997/98. to obsadil 2. místo o 5 bodů za Juventusem. V evropských pohárech byl dvakrát za sebou ve finále v poháru UEFA (1996/97, 1997/98). V prvním finále nestačil na německý Schalke 04, ale ve druhém již vyhrál nad Laziem a slavil zisk jediné trofeje v dresu Nerazzurri. Po sezoně 1997/98 se změnil trenér. Přišel Marcello Lippi a ten koupil Peruzziho[8] a Gianluca raději odešel po celkem 234 (165 v Serii A) utkání pryč.[9]

Bologna a AscoliEditovat

Do svého mateřského klubu přišel v roce 1999.[4] S klubem hrál v první sezoně pohár UEFA a v lize udržel čisté konto dlouhých 559 minut v řadě[10] a pomohl klubu k 11. místu v tabulce. Nejlepší umístění v lize bylo 7. místo v sezoně 2001/02 a naopak nejhorší bylo sestupové 18. místo v sezoně 2004/05. Rok strávil ve druhé lize. Poslední dvě sezony dělal kapitána. Za Boloňu nastoupil do 226 utkání v řadě z 228 možných, čímž stanovil rekord v klubu.

V roce 2006, ve 39 letech odešel do Ascoli, která hrála v nejvyšší lize. Dne 17. září 2006, nastoupil do 571 utkání v nejvyšší lize, což byl nový rekord. Tím překonal Zoffa (později jej překonali další 4 hráči).[11] Do konce sezony ještě přidal další zápasy a zastavil se na čísle 592. Také prodloužil sérii po sobě jdoucích zápasů na 247 utkání. Konec byl ale sestupový. V lize skončil na 19. místě a klub s ním neprodloužil smlouvu. A tak se po celkem 814 (592 v Serii A) utkání, ve 40 letech[12] ukončil kariéru. V roce 2016 jeho brankářský rekord v utkání překonal Gianluigi Buffon.

Hráčská statistikaEditovat

Sezóna Klub Liga Ligové poháry Kontinentální poháry Celkem
Soutěž Zápasy Obdr. Góly Soutěž Zápasy Góly Soutěž Zápasy Góly Zápasy Góly
1987/88 Sampdoria Serie A 2 -1 IP 5 -4 - 0 -0 7 -5
1988/89 Serie A 33 -25 IP+IS 11+1 -7+ -3 PVP 9 -9 54 -44
1989/90 Serie A 34 -26 IP+IS 4+1 -3+ -2 PVP 9 -4 48 -35
1990/91 Serie A 32 -22 IP 10 -10 PVP+ES 6+2 -6+ -3 50 -41
1991/92 Serie A 34 -31 IP+IS 8+1 -7+ -0 LM 11 -10 54 -48
1992/93 Serie A 29 -39 IP 0 -0 - 0 -0 29 -39
1993/94 Serie A 34 -39 IP 10 -6 - 0 -0 44 -45
1994/95 Inter Serie A 34 -34 IP 7 -5 UEFA 2 -1 43 -40
1995/96 Serie A 34 -30 IP 6 -6 UEFA 2 -2 42 -38
1996/97 Serie A 34 -35 IP 7 -6 UEFA 12 -8 53 -49
1997/98 Serie A 34 -26 IP 4 -8 UEFA 11 -8 49 -42
1998/99 Serie A 29 -40 IP 6+2[13] -8+ -4[13] LM 10[14] -9[14] 47 -61
1999/00 Bologna Serie A 32 -39 IP 3 -5 UEFA 6 -7 41 -51
2000/01 Serie A 34 -53 IP 2 -3 - 0 -0 36 -56
2001/02 Serie A 34 -40 IP 0 -0 - 0 -0 34 -40
2002/03 Serie A 34 -47 IP 0 -0 Int. 6 -7 40 -54
2003/04 Serie A 34 -53 IP 0 -0 - 0 -0 34 -53
2004/05 Serie A 38+2[13] -36+ -2[13] IP 0 -0 - 0 -0 40 -38
2005/06 Serie B 42 -42 IP 2 -1 - 0 -0 44 -43
2006/07 Ascoli Serie A 23 -38 IP 2 -1 - 0 -0 25 -39
Celkem 636 -698 - 92 -89 - 86 -74 814 -861

Reprezentační kariéraEditovat

Za reprezentaci odehrál 39 utkání a inkasoval 27 branek. Byl již povolán na OH 1988. Byl i nominován na domácí šampionát v roce 1990, ale žádné utkání neodehrál.[15] První utkání za národní tým odehrál 16. června 1991 proti SSSR (3:2).[16] Až příchodem nového trenéra Sacchiho se dostával častěji do branky a pro trenéra byl brankářem číslo jedna. Zúčastnil se šampionátu v roce 1994,[17] kde ve druhém utkání ve skupině dostal v 21. minutě hry červenou kartu.[18] Po dvou zápasovém distanci chytal až do finále, kde prohrál v penaltovém rozstřelu.

Po šampionátu byl nadále jedničkou, ale od roku 1995 se jeho reprezentování změnilo. Dostávali možnost chytat jiní. Byl povolán na OH 1996, kde odchytal všechna utkání a také se dostal na šampionát v roce 1998.[19] Trenér Maldini na něj sázel a odchytal všechna utkání, ale více než na čtvrtfinále nedosáhl. Poté již za národní tým nenastoupil.

Statistika na velkých turnajíchEditovat

Reprezentace Rok Zápasy
Fáze turnaje Datum Soupeř Odehraných minut Vstřelené branky Výsledek
  Itálie OH 1988 Neodehrál žádné ze 4 utkání
MS 1990   Neodehrál žádné ze 7 utkání
MS 1994   1 zápas ve skupině 18. 6.   Irsko 90 0 0:1[20]
2 zápas ve skupině 23. 6.   Norsko 21 0 1:0[21]
Čtvrtfinále 9. 7.   Španělsko 90 0 2:1[22]
Semifinále 13. 7.   Bulharsko 90 0 2:1[23]
Finále 17. 7.   Brazílie 120 0 0:0 (2:3) na pen.[24]
OH 1996 1 zápas ve skupině 21. 7.   Mexiko 90 0 0:1[25]
2 zápas ve skupině 23. 7.   Ghana 90 0 2:3[26]
3 zápas ve skupině 25. 7.   Jižžní Korea 90 0 2:1[27]
MS 1998 1 zápas ve skupině 11. 6.   Chile 90 0 2:2[28]
2 zápas ve skupině 17. 6.   Kamerun 90 0 3:0[29]
3 zápas ve skupině 23. 6.   Rakousko 90 0 2:1[30]
Čtvrtfinále 27. 6.   Norsko 90 0 1:0[31]
Čtvrtfinále 3. 7.   Francie 120 0 0:0 (3:4) na pen.[32]

Hráčské úspěchyEditovat

KlubovéEditovat

ReprezentačníEditovat

IndividuálníEditovat

  • 2x vítěz ankety Guerin d'oro (1996/97, 2004/05)
  • člen síně slávy v Interu (2021)

VyznamenáníEditovat

  Řád zásluh o Italskou republiku (1991)[33]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. https://www.repubblica.it/sport/calcio/2012/01/25/news/buffon_miglio_portiere_25_anni-28741113/
  2. https://www.lastampa.it/sport/calcio/2012/04/11/news/570-in-serie-a-zanetti-aggiorna-il-libro-dei-record-1.36485222/
  3. https://www.inter.it/it/news/2021/12/05/gianluca-pagliuca-hall-of-fame-inter-2021.html
  4. a b http://archiviostorico.gazzetta.it/1999/luglio/06/Pagliuca_nella_sua_Bologna_Qui_ga_0_9907063485.shtml
  5. https://ricerca.repubblica.it/repubblica/archivio/repubblica/1988/08/27/la-nostra-partita-contro-la-noia.html
  6. http://www.rsssf.com/miscellaneous/iffhs-gkoy91.html
  7. https://ricerca.repubblica.it/repubblica/archivio/repubblica/2012/07/26/un-cinghialone-per-el-chiquito-in-porta.html
  8. http://archiviostorico.gazzetta.it/1999/maggio/29/Pagliuca_Peruzzi_incroci_pericolosi_ga_0_9905299837.shtml
  9. https://web.archive.org/web/20151106132644/http://archiviostorico.corriere.it/1999/maggio/27/Inter_Pagliuca_divorzio_con_scintille_co_0_9905275439.shtml
  10. https://www.tuttobolognaweb.it/news/463-minuti-di-imbattibilita-striscia-piu-lunga-in-a-dal-1999/
  11. http://news.bbc.co.uk/sport2/hi/football/europe/5354172.stm
  12. https://www.goal.com/it/liste/giocatori-piu-vecchi-nella-storia-della-serie-a/1ifsvj0cnadgp1f3oj5i5ego8r
  13. a b c d play off
  14. a b i s předkolem
  15. http://www.rsssf.com/tables/90full.html
  16. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/2371579
  17. http://www.rsssf.com/tables/94full.html
  18. https://ricerca.repubblica.it/repubblica/archivio/repubblica/2014/09/08/la-mia-italia-norvegia-baggio-inferocito-e-sacchi-che-strega-tutti34.html
  19. Archivovaná kopie. www.fifa.com [online]. [cit. 2013-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-02. 
  20. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/935970
  21. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/936058
  22. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/936187
  23. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/936191
  24. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/936193
  25. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/2688813
  26. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/2688815
  27. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/2688817
  28. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/936661
  29. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/936677
  30. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/936692
  31. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/936707
  32. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/936714
  33. https://www.quirinale.it/onorificenze/insigniti/211897

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gianluca Pagliuca na italské Wikipedii.

Externí odkazyEditovat

Související článkyEditovat