Geno Senečić

chorvatský prozaik, dramatik, dramaturg, novinář, redaktor a překladatel

Geno Senečić (7. listopadu 1907 Záhřeb21. června 1982 tamtéž) byl chorvatský prozaik, dramatik, dramaturg, novinář, redaktor a překladatel z češtiny a slovenštiny.[1]

Geno Senečić
Narození7. listopadu 1907
Záhřeb
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí21. června 1992 (ve věku 84 let)
Záhřeb
JugoslávieJugoslávie Jugoslávie
Povoláníprozaik, dramatik, dramaturg, novinář, redaktor, překladatel
Národnostchorvatská
StátJugoslávie
Alma materSlovenská univerzita v Bratislavě
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život editovat

Do roku 1941 působil jako prozaik a dramatik v Záhřebu, kde také začal studovat slavistiku. Pak se stal kulturním atašé na velvyslanectví Nezávislého státu Chorvatsko v Bratislavě. Zde také roku 1942 dokončil svá studia na Filozofické fakultě Slovenské univerzity. Po roce 1945 byl dramaturgem Jadran-filmu a novinářem, v letech 19511963 redaktorem v Lexikografickém ústavu v Záhřebu a pak se věnoval překladatelské činnosti.[1].[2]

Dílo editovat

Je autorem povídek, satirického románu a především komediálních a tragikomických divadelních her, kterými vytvořil jakousi kroniku života v Záhřebu a jeho okolí. Ve třicátých letech byl jedním z nejoblíbenějších chorvatských dramatiků, tuto popularitu se mu však po roce 1945 nepodařilo již obnovit. Překládal i české autory, ale hlavní doménou jeho překladatelské činnosti byla slovenská literatura, jejímž byl v Chorvatsku nejvýznamnějším propagátorem.[1][2]

Bibliografie editovat

Próza editovat

  • Pokusy (1930, Pokušaji), sbírka deseti povídek
  • Film našich dnů (1933, Film naših dana), satirický román.

Divadelní hry editovat

  • A.G.M. (1934), hra ze života básníka Antuna Gustava Matoše.
  • Ferdinand 1936, komedie o třech jedníních ze záhřebského espresa.
  • Případ z ulice (1936, Slučaj s ulice), sociálně kritická hta.
  • Dělnické údolí 1938, Radnički dol), drama zachycující revoltu i optimismus chudých dělníků.
  • Neobyčejný člověk (1939, Neobičan čovjek), tragikomedie o šesti obrazech.
  • Spis číslo 516 (1940, Spis broj 516), hra o třech dějstvích o lidských vášních a o střetu mladých a starých. česky též jako Škola lidskosti.
  • Herecký dům (1952, Glumački dom), bohémská komedie o třech dějstvích inspirovaná životem v Bratislavě.
  • Chci žít (1952, Želim živjeti), rozhlasová hra ze života lékaře I. F. Semmelweise.
  • Logaritmy a láska (1953, Logaritmi i ljubav), komedie o třech dějstvích.

České překlady a vydání editovat

Strojopisy editovat

Následující překlady Gabriela Harta jsou uložené v knihovně Divadelního ústavu v Praze jako strojopisy na průklepovém papíře, bez nakladatelských údajů.[3]

  • Dáma v zeleném,
  • Herecký dům,
  • Neobyčejný člověk,
  • Spis číslo 516,

Vydání editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

Externí odkazy editovat