Wikipedie

Gayerova kasárna (Hradec Králové)

historický vojenský areál, sídlo muzea

Gayerova kasárna, lidově „Gajerky“,[1] původně Nová kasárna,[2] a za druhé světové války Immelmannova kasárna,[3] je název areálu někdejších pěchotních kasáren, resp. původně vojensky využívaného prostoru v Hradci Králové mezi ulicemi Československé armády, Opletalova, Šimkova a Divišova.

Gayerova kasárna
Účel stavby

bývalá kasárna, obchodní a správní areál, budova Muzeum východních Čech

Základní informace
Slohnovorenesance
ArchitektiFrantišek Černý, Josef Falta
Výstavba1887 až 1889
Poloha
AdresaČeskoslovenské armády, Opletalova, Šimkova, Hradec Králové, ČeskoČesko Česko
UliceOpletalova
Souřadnice50°12′46,74″ s. š., 15°50′3,42″ v. d.
Map
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Areál je součástí městské památkové zóny Hradec Králové.[4]

Ve 20. letech 20. století v areálu sídlilo ředitelství státních drah.[1][2] V 90. letech 20. století byly provedeny stavební úpravy v souvislosti se změnou využití celého prostoru Gayerových kasáren jako městského střediska obchodu a služeb, tržnice a později parkoviště. Od roku 1992 jednu z budov v areálu využívá také Muzeum východních Čech.

Název editovat

Na dobových pohlednicích z přelomu 19. a 20. století je u areálu popisek „Neue Kaserne“, tedy Nová kasárna.[2] Tento název je však v současnosti (2022) používán pro jiná kasárna.[5]

Kasárna jsou pojmenována po Janu Gayerovi, který v bitvě u Lipjag 4. června 1918 jako zatímní velitel 4. československého střeleckého pluku vedl celý pluk do útoku. Za druhé světové války se jednalo o Immelmannova kasárna,[3] pojmenována po německém letci Maxi Immelmannovi.

Historie editovat

Areál Gayerových kasáren je výsledkem stavebního vývoje v 18. až 21. století.

 
Model bastionové pevnosti ze sbírek Muzea východních Čech

Bastion a kavalír královéhradecké pevnosti editovat

 
Gayerova kasárna vyrostla v prostoru bastionu a kavalíru 33 se zásobárnou

V roce 1776 začala rakouská armáda budovat v Hradci Králové bastionovou pevnost,[6] která měla na konci 18. století stejně jako nedaleký Josefov bránit vpádu Prusů ze Slezska.[7] Pevnost byla rekonstruována mezi léty 1780–1790 podle projektu Nicolase Kleindorfa, pozdějšího prvního velitele pevnosti Ples (později přejmenovaná na Josefov), a Václava Hirchenhahna z Hahnensteina.[8]

Na konci 18. století tak v prostoru pozdějších kasáren o pětiúhelníkovém půdorysu v rámci výstavby hradecké pevnosti vznikl pětiúhelníkový bastion (fortifikační číslo VIII), na jehož dvoře byl vystavěn rovněž pětiúhelníkový kavalír (fortifikační číslo XXXIII), tj. hradbová kasematní původně přízemní budova. Kavalír byl lokalizován do týlové partie bastionu VIII, a to na místě zahrady velitele pevnosti. Kavalír byl součástí opevnění hlavního valu pevnosti.[8]

V otevřené zadní části kavalíru byly umístěny zásobárna (skladiště, zejména mouky[8]) a v patrové budově byty pekařů (dnes čp. 216). V jižní části obou křídel při dnešní třídě Československé armády se nacházely pece na pečení chleba. Před špicí bastionu probíhal příkop – v trase dnešní Šimkovy ulice. V týlové části bastionu (tzv. kontreskarpa) byla připravena příruční muniční skladiště.[8]

Vznik kasáren editovat

 
Dochované části barokního opevnění v Hradci Králové, z areálu Gayerových kasáren pevnostní zásobárna

Hradecká pevnost byla zrušena císařským výnosem ze dne 18. dubna 1884 a v návaznosti na to došlo k zásadním úpravám prostoru. Hned v roce 1884 započala druhá stavební etapa prostoru tedy, kdy bylo opevnění rozebráno, příkop zasypán a bourány byly i dosavadních pevnostní objekty. Dochovaná smlouva města s vojenským erárem (1893) uvádí cíl pevnostní stavby zbourat do 20 let.[9] Z pevnostních staveb zůstala budova zásobárny a část kasematních budov, adaptovaných na kůlny a skladiště.

Prostor bastionu a kavalíru byl přestavěn na kasárna. Při bocích bývalého bastionu byly v letech 1897 až 1898 vybudovány zejména dvě nové velké a prakticky identické trojkřídlé novorenesanční kasárenské budovy, dnes čp. 333 a 334.[10][11]

Původně skladovací a zásobovací objekty byly mnohokrát přestavovány.[12] Líce byly při výstavbě nových kasáren srovnány se zemí. V pozdějším období byl odstraněn hliněný kryt, okna byla zvětšena, vznikla velká vrata, budova dostala omítko na místo původní režné fasády.[7] Budovy tak zcela ztratily pevnostní charakter. Původně ubytovací objekt začal sloužit jako velitelská budova.[13] Objekty se staly součástí kasáren.[14]

Kasárna jako sídlo pěšího pluku č. 18 editovat

 
Dobový záběr na areál kasáren

Kasárna sloužila jako sídlo pěšího pluku č. 18.[13]

 
Pohled na kasárna v době, kdy v nich sídlil pěší pluk č. 18

Pěší pluk byl založen císařem Leopoldem I. v roce 1682 před Velkou tureckou válkou. Číselné označení získal pluk v roce 1769, a to na základě významu majitelů v říšské hierarchii. O něco později došlo k přidělení stálého doplňovacího obvodu. Tomuto vojenskému útvaru nejprve přináležel Boleslavský kraj. Hradecký kraj byl spojen s pěším plukem č. 57 a sídlil v Rychnově nad Kněžnou. Pěší pluk č. 18 je spjat s Hradeckým krajem od roku 1830, kdy vzniklo i velitelství v Hradci Králové. Členové tohoto hradeckého vojenského tělesa se účastnili mnoha evropských bojů: revoluce v Uhrách a Itálii (1848 a 1849), války v Itálii s bitvou u Solferina (1859), prusko-rakouská válka na území vlastního okresu (1866) a první světová válka (1914 až 1918).[15]

Kasárna za první republiky a protektorátu editovat

Pro československé vojenské tradice I. odboje, meziválečné éry a II. odboje je z hlediska Gayerových kasáren klíčový 4. střelecký pluk „Prokopa Velikého“, jehož prozatímním velitelem byl bratr poručík Jan Gayer a v jehož velení také v bitvě u Lipjag padl. V rámci procesu unifikace s ním byl sloučen 18. pěší pluk Domácího vojska (ex-c.k. armády), který sídlil v Gayerových kasárnách. Nová jednotka se svým vznikem 30. 9. 1920 převzala číslování a čestný název střeleckého pluku – Pěší pluk 4 „Prokopa Velikého“ a dále sídlila v Gayerových kasárnách.

Velitelství pluku sídlilo ve Velitelské budově 4. pěší divize – bývalé jezuitské koleji na Velkém náměstí, posléze ve Starých kasárnách naproti Zimnímu stadionu. V Gayerových kasárnách sídlily vybrané útvary pluku:

  • I. pěší prapor (v září 1936 převelen do obecních budov v Dobrušce v souvislosti s přepracováním mechanismu zaujetí krytu hranic),
  • II. pěší prapor (do ledna 1921 v Berehovu, převelen po stabilizaci bezpečnostních poměrů na Podkarpatské Rusi a také z důvodu ubytovacích kapacit – v Berehovu byl pouze barákový tábor).

III. pěší prapor sídlil od ledna 1921 do listopadu téhož roku v barákovém táboře v Pardubicích, následně v Josefově a od října 1933 v Hradci Králové v tzv. Jezdeckých kasárnách (dnešní budova soudu u Zimního stadionu). Ve Starých kasárnách byla umístěna hospodářská správa pluku, technická správa pluku, pomocná rota pluku a plukovní hudba. V Gayerových kasárnách kromě I. a II. pěšího praporu sídlila od října 1935 v rámci pluku zřízená Rota doprovodných zbraní a od ledna 1938 Rota velkých kulometů proti letadlům.

V období Protektorátu Čechy a Morava sídlil v Gayerových kasárnách 6. prapor Vládního vojska.

V roce 1920 se díky tehdejšímu starostovi Ulrichovi do Hradce Králové přestěhovalo Ředitelství státních drah, které dostalo od města prozatímně k dispozici upravenou část kasáren. Prostory však nedostačovaly, a tak byla v letech 1928 až 1932 vybudovaná nová velká administrativní budova podle návrhu architekta Josefa Gočára.[16]

Areál v 2. polovině 20. století editovat

Ve 20. století došlo ke stavbě budov technického zázemí na st. p. č. 1766, 1767, 1947.

Na konci 60. let se v areálu kasáren v územních plánech počítalo s divadelní budovou. Nerealizovaný návrh v roce 1968 vytvořili Miroslav Řepa a František Rozhon. Nový komplex divadla, rozhlasového a nahrávacího studia zabíral většinu plochy pětiúhelníku (někdejšího bastionu), takže by nové výstavbě musela ustoupit veškerá zástavba v areálu kasáren. Se stavbou se počítalo ještě v polovině 80. let 20. století.[10]

Část vojenských budov kasáren byla v roce 1990 bezplatně převedeny do majetku města. Za následující tři roky do areálu nový majitel investoval přes 27 mil. Kč. Využívány byly podnikateli a trhovci dostali k dispozici přístřešky na centrálním prostranství.[17] Vznikla zde i anglická restaurace ve viktoriánském stylu.[18]

V roce 1994 se v areálu Gayerových kasáren konaly Pivní slavnosti ke 150. výročí založení místního pivovaru.

V druhé polovině 20. století vznikla v areálu mezi oběma historickými budovami kasáren stavba, která svého času sloužila mj. potřebám veterinární kliniky či místních technických služeb.

Areál na počátku 21. století editovat

 
Někdejší boční kasematové prostory kavalíru XXXIII, stav 2021

Celý areál obsahuje v základu pět historických budov. Nejstarší z nich je někdejší pevnostní budova fortny (č.p. 216), která vznikla v závěru 18. století v rámci tehdejší pevnosti. Po stranách obklopují dvůr dvě budovy vycházejících ze zbytků (boků) pevnostního kavalíru. Boční kasematové prostory kavalíru XXXIII, který posiloval obranu v bastionu VIII, jsou jedinými pozůstatky bastionu z celé královéhradecké pevnosti. Obdobné kavalíry jsou dochovány v terezínské pevnosti. Původní podobu dokumentují plány, které byly překreslené kvůli vyúčtování bouracích prací. Jsou v rámci hradecké pevnosti jediné.[8]

Areálu vévodí dvě mohutné budovy kasáren, které vznikly pro armádní účely v letech 1897–98. Pro odlišení bývají označovány jako Gayerova kasárna (č.p. 334) a Vrbenského kasárna (č.p. 333).[10][11] Otázka pojmenování objektů však není dokončena a stále se řeší.

Od roku 2006 sídlí v areálu Sportovní škola boxu.[10]

 
Západní část areálu s č.p. 333 (tzv. Vrbenského kasárna) a 332 (budova Boni pueri), stav 2022

V souvislosti s výstavbou parkovacího domu byl v letech 2017–2018 proveden první rozsáhlý archeologický výzkum, který zdokumentoval části špice bastionu a základová zdiva části kavalíru XXXIII. Druhý archeologický průzkum byl proveden v letech 2019–2020 v rámci rekonstrukce budovy Muzea východních Čech a jeho nové vstupní přístavby.

Oplocení kasáren je původní, skládá se z podezdívky a litinových tyčí.[19]

Památkově chráněny jsou původní zbytky areálu kavalíru 33 v podobě západního kasematu (restaurace, služby) a východního kasematu (dopravní odbor magistrátu, prodejna knih, obchody).[19]

Budoucnost editovat

Díky investici města Hradce Králové se plánuje úprava celého okolí budov a veřejného prostoru včetně centrálního náměstí.[20]

Na rekonstrukci budovy Gayerových kasáren Muzea východních Čech (č.p. 334) má navázat rekonstrukce budovy Vrbenského kasáren (č.p. 333).

Novorenesanční budova č.p. 334: budova Muzea východních Čech editovat

Novorenesanční původně armádní budova pochází z let 1897–1898. Staviteli byli František Černý, Josef Falta a J. Manych.[10]

Původně se jednalo o kasárna IR 18, tedy pěšího pluku č. 18.[15]

Budova je v majetku Královéhradeckého kraje a spravuje ji jeho příspěvková organizace Muzeum východních Čech, kterému slouží primárně pro vědecko-výzkumné potřeby.[21] Sídlí zde i přírodovědecká knihovna muzea.[22]

Budova jako součást Muzea východních Čech editovat

 
Před rekonstrukcí

Od roku 1992 budova slouží Muzeu východních Čech v Hradci Králové. Nejprve byly prostory částečně zrekonstruovány[23] a do poloviny 90. let 20. století[24] sem muzeum umístilo svá odborná pracoviště – přírodovědecké (v roce 1993 z budovy na Malém náměstí[10]), historické a archeologické. Kromě vlastních depozitářů a kanceláří odborných pracovníků tu fungovalo fotopracoviště, restaurátorské a konzervátorské dílny, i servisní pracoviště.[25]

Jednalo se o největší změnu v dějinách muzea, kdy se „neveřejné prostory“ přestěhovaly z kapacitně nedostačující historické muzejní Kotěrovy budovy a dalších provizorií do nových prostor. To umožnilo zásadně proměnit obsah expozic ve zmíněné secesní stavbě na Eliščině nábřeží i budovu zrekonstruovat.[24]

Na jaře 2019 se vystěhovali pracovníci muzea do provizorií v jiných budovách, aby se poměrně zchátralá stavba mohla opravit. Dočasně byly odvezeny i sbírkové fondy.[6] Od října 2019 do léta 2021 byla budova v rekonstrukci.[21]

Rekonstrukce budovy editovat

 
Budova a okolí během rekonstrukce, červenec 2020

Od podzimu 2019 probíhala rekonstrukce stavby, jejímž investorem byl Královéhradecký kraj, zřizovatel Muzea východních Čech. V rámci generální rekonstrukce byly obnoveny fasády a střechy tak, aby vizuálně odpovídaly stavu na konci 19. století. Muselo být opraveno či vyměněno 343 oken, 163 dveří a 32 656 kusů střešních tašek.[26] Dále byly upraveny vnitřní prostory včetně dispozice, díky čemuž se zvýší kapacita depozitářů pro vzrůstající počet předmětů přibližně o 30 %, aby zde mohly být uloženy asi dva miliony sbírkových předmětů.[27] Součástí akce je i depozitář určený do budoucna také pro veřejnost a restaurátorské a konzervárenské dílny, které mají sloužit i pro další muzea v kraji.[28]

 
Budova a okolí po rekonstrukci, 2021

V dvoupodlažní skleněné přístavbě mají být připraveny prostory pro veřejnost: badatelny, přednášková místnost a přírodovědecká knihovna.[25]

Při pracích se podařilo odhalit zbytky vojenského opevnění (bastionu). Do plánu se tak dostalo též zpřístupnění tohoto pevnostního valu odhaleného archeology.

Na podzim 2019 (v době začátku stavby) se počítalo s investicí ve výši 282 milionů Kč,[25] z toho 237 milionů připadá na stavební práce a zbytek na vybavení. Počítalo se s dotací v hodnotě 211 mil. Kč z IROP.[28] Po kolaudaci v létě 2021 bylo oznámeno, že na vybavení se počítá s investicí ve výši 57 milionů Kč.[29]

Na začátku léta 2021 došlo k dokončení rekonstrukce budovy a její kolaudaci. Od července 2021 začalo docházet ke stěhování sbírek i zaměstnanců muzea zpět do této centrální budovy z provizorních prostor v Čelákovicích (historická sbírka), Stěžerech (přírodovědná sbírka), Rychnově nad Kněžnou, Všestarech a Hradci Králové-Pouchově (archeologické sbírky).[28][30] Stěhování by mělo trvat až do července 2023.[31]

  •  
    Detail dříve chátrající budovy
  •  
    Před rekonstrukcí
  •  
    Před rekonstrukcí
  •  
    Během rekonstrukce, červenec 2020
  •  
    Po rekonstrukci, 2021
  •  
    Propojení historické budovy s moderní přístavbou
  •  
    Průčelí moderní přístavy s logem muzea
  •  
    Moderní vstupní přístavba
 
Archeologický výzkum před zahájením přístavby muzea

Archeologický výzkum editovat

 
Nálezy pod moderní přístavbou

V souvislosti s rekonstrukcí budovy Muzea východních Čech v Hradci Králové byl v září 2019 započat záchranný archeologický výzkum. Ten trval do počátku roku 2020.

Výzkum začal sondáží a plošnou skrývkou travnaté plochy mezi muzejní budovou (č.p. 334) a domem hudební školy Jitro (č.p. 335). Přibližně 30 cm pod zemí byly objeveny žlábky z kamene a cihel, které sváděly do kanalizace dešťovou vodu z okapů okolních budov. Odvodňovací systém vznikl pravděpodobně na počátku 20. století a původně se nacházel na povrchu, postupně však byl překryt novějšími navážkami.[32]

Součástí rekonstrukce budovy byla i moderní přístavba. O tomto prostoru bylo dle dostupných informací včetně sond z roku 2017 jasné, že zasahuje do míst, kde se dříve nacházely zdi bastionu hradecké pevnosti. Při zemních pracích došlo k odhalení zdiv boku bastionu a navazující části kurtiny. V místě moderní vstupní přístavby byl odkryt přibližně 6 m široký úsek pevnostní hradby, který souvisí s hlavním pevnostním valem. Konstrukce se skládala z čelní stěny směřující do příkopu a na ní kolmých pilířů zpevňujících rubovou stěnu zdiva. Pilíře byly spojeny valenou klenbou. Zděné konstrukce o šířce od 4 do 5 m byly vybudovány z cihel a částečně (hlavně uvnitř hradby) z lámaného pískovce.[32] Obnažení boku bastionu proběhlo v rámci projektu Smart Muzeum.[33]

Novorenesanční budova č.p. 333: Vrbenského kasárna editovat

 
Vrbenského kasárna

Vrbenského kasárna jsou pojmenována po Bohuslavu Vrbenském, prvním československém ministru výživy lidu. Kasárna dlouhodobě sloužila armádě. Armáda ČR budovu uvolnila až v roce 2018, a to v dezolátním stavu.[34] V plánu je vytvoření expozic Muzea východních Čech (přírody severovýchodních Čech, archeologická expozice dějin východních Čech, krajský depozitář, podzemní expozice Kavalíru č. XXXIII).[34]

V 60. letech 20. století v budově sídlila knihovna Vojenského lékařského informačního střediska v Hradci Králové.[35] Jednalo se o součást tehdejšího Vojenského lékařského výzkumného a doškolovacího ústavu (VLVDÚ) Jana Evangelisty Purkyně. Jeho nástupnickou organizací je Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany (FVZ UO) v Hradci Králové.[36]

Vrbenského kasárna jsou zmíněna v knize Jiřího Kučery „Bílí baroni, aneb, Zlatá klec“.[37]

Úpravy a rekonstrukce editovat

Na rekonstrukci budovy Gayerových kasáren ve správě Muzea východních Čech má v budoucnu navázat rozsáhlá oprava Vrbenského kasáren za 350 až 450 milionů Kč. Ta jsou v majetku města Hradec Králové, nicméně i v tomto případě má být investorem Královéhradecký kraj. V plánu jsou totiž nové expozice Muzea východních Čech, které by tímto získalo prostory pro archeologickou a přírodovědeckou expozici.[21] Cílem je z tohoto prostředí vytvořit muzejní kampus. Tam, kde jsou nyní obchodníci, by v budoucnu mohla být pobočka Národního technického muzea.[38]

Budova č.p. 335 s parčíkem editovat

 
Budova č.p. 335

Jedná se o jednu ze dvou původních generálských vil.[19]

V budově v ulici Československé armády sídlí základní umělecká škola Jitro zaměřující se na hudbu.[39]

Část se vzrostlými stromy u hudební školy byla upravena na malý park s relaxační zónou pro děti i dospělé. V rámci úprav v roce 2008 vznikly tři výrazné barvené sochy tanečníků od Alexandry Koláčkové.[40]

  •  
    Jedna ze skulptur, v pozadí budova č.p. 335
  •  
    Jedna ze skulptur v parčíku

Budova č.p. 332 editovat

 
Budova č.p. 332

Jedná se o jednu ze dvou původních generálských vil.[19]

Od roku 2013 sídli v této budově v ulici Československé armády základní umělecká škola s chlapeckým pěveckým sborem Boni pueri.[41][42] Město pronajalo sboru budovu na 50 let.[43] V roce 2013 došlo k rekonstrukci interiérů a roku 2014 došlo k rekonstrukci vnějšího pláště budovy.[44]

U budovy, se na křižovatce ulic Divišova a Československé armády nachází památník padlým legionářům 4. střeleckého pluku Prokopa Velikého.

Parkovací dům editovat

 
Parkovací dům Jana Gayera

V druhé polovině 20. století vznikl mezi hlavními historickými kasárenskými budovami přístavek, který využívala veterinární klinika či městské technické služby. Po zbourání a provedení archeologických průzkumů nahradil tuto stavbu parkovací dům[45], který byl v červnu 2019 jako Parkovací dům Jana Gayera uveden do provozu. Nabízí 284 parkovacích míst.[46] Původní projekt musel být kvůli archeologickým nálezům upraven.[47]

Archeologický výzkum editovat

Od konce roku 2017 došlo k provedení prvního rozsáhlého archeologického průzkumu v prostoru areálu Gayerových kasáren. Tento terénní průzkum předcházel výstavbě moderní parkovací budovy a podařilo se při něm objevit část bývalého kavalíru – kasematní budovy, součásti bastionové pevnosti z doby baroka. Pevnost Hradec Králové byla jednou z nejvýznamnějších v Čechách a zde nalezená část patří k jeho stěžejním archeologickým lokalitám. Dochovala se totiž část nadzemních zdí. Nález zdiva kavalíru výrazně rozšířil znalosti o způsobu demolice objektů po zrušení pevnosti a odprodeji pozemků i budov městu Hradci Králové v roce 1893.[8]

Původní odkryté zdivo bylo přikryto tkaninou, aby nebylo negativně narušováno vnějšími vlivy. Kavalír byl poté zasypán zeminou a štěrkem, inertními materiály. Parkovací dům stojí na železobetonových pilotech nad archeologicky cennou lokalitou, která má být zpřístupněna veřejnosti.[48] Objekt byl navržen jako dvoudílná obdélná stavba orientovaná delší osou přibližně ve směru východ – západ, a to ve špici někdejšího pevnostního bastionu, podél dnešní Šimkovy ulice.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ a b NĚMEČEK, Jiří. Historie a současnost podnikání v Hradci Králové. I. vydání. vyd. Pardubice: [s.n.] 323 s. Dostupné online. ISBN 80-270-0650-3, ISBN 978-80-270-0650-2. OCLC 962340846 
  2. ↑ a b c Historické fotografie - Hradec Králové - kasárna. www.fotohistorie.cz [online]. [cit. 2021-04-30]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b POSPÍŠILOVÁ, Jaroslava. Když nad Hradcem vlál nacistický prapor-- : sborník o životě v Hradci Králové v letech 1938-1945. Hradec Králové: Český svaz bojovníků za svobodu, Okresní výbor Hradec Králové ve spolupráci se Státním okresním archivem Hradec Králové a Muzeem východních Čech v Hradci Králové 143 s. Dostupné online. ISBN 978-80-254-7446-4, ISBN 80-254-7446-1. OCLC 697262219 
  4. ↑ Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2021-05-14]. Dostupné online. 
  5. ↑ Hradec Králové, Nová kasárna [RRRR- ] : Vojenské objekty. https://www.valka.cz [online]. [cit. 2021-04-30]. Dostupné online. 
  6. ↑ Pozůstatky hradecké pevnosti budou vidět prosklenou podlahou. www.hradeckralove.org [online]. [cit. 2022-01-26]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b III. Procházkový okruh. www.hradeckralove.org [online]. [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b c d e f Archeologové objevili pozůstatky pevnostní pekárny pod plánovaným parkovacím domem v Gayerových kasárnách v Hradci Králové. www.npu.cz [online]. [cit. 2022-01-26]. Dostupné online. 
  9. ↑ PROPAMÁTKY. www.propamatky.info [online]. [cit. 2021-05-19]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b c d e f Encyklopedie města Hradce Králové.. 1. vyd. vyd. Hradec Králové: Garamon 2 sv. s. Dostupné online. ISBN 978-80-86472-52-2, ISBN 80-86472-52-3. OCLC 761168827 
  11. ↑ a b Hradec Králové : průvodce věnným městem českých královen - salónem republiky : všechno, co byste měli vědět o východočeské metropoli. 1. vyd. vyd. Hradec Králové: Garamon 157 s. Dostupné online. ISBN 80-86472-23-X, ISBN 978-80-86472-23-2. OCLC 85543088 
  12. ↑ » Pevnost Hradec Králové Bunkrologický zápisník [online]. 2009-09-05 [cit. 2021-01-23]. Dostupné online. 
  13. ↑ a b Archeologové objevili pozůstatky pevnostní pekárny pod plánovaným parkovacím domem v Gayerových kasárnách v Hradci Králové. www.npu.cz [online]. [cit. 2021-05-19]. Dostupné online. 
  14. ↑ Detail dokumentu - G0217914. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2021-01-23]. Dostupné online. 
  15. ↑ a b DULÍČEK, Lukáš. Východočeši pod císařským praporem : C. a k. pěší pluk č. 18 v 1. světové válce = Das K. u. K. Infanterieregiment Nr. 18 im Ersten Weltkrieg. 1. vydání. vyd. Hradec Králové: [s.n.] 235 Seiten s. Dostupné online. ISBN 978-80-87919-09-5, ISBN 80-87919-09-2. OCLC 958873898 
  16. ↑ Ředitelství státních drah a vila pro vyšší úředníky | Objekty | Královéhradecký architektonický manuál. kam.hradcekralove.cz [online]. [cit. 2022-02-03]. Dostupné online. 
  17. ↑ Armáda opustila kasárna, obcím nastal čas tahanic, starostí a také příležitostí. Hospodářské noviny. 23. 02. 1996, roč. 40, čís. 39, s. 13. 
  18. ↑ Cestovní lexikon '98, Česká republika = Reiselexikon '98, Tschechische Republik = The travel guide '98, Czech Republic.. 1. vyd. vyd. Hradec Králové: Astor HK 825, [135] pages s. Dostupné online. ISBN 80-238-2044-3, ISBN 978-80-238-2044-7. OCLC 39596081 
  19. ↑ a b c d Plán ochrany památkové zóny Hradec Králové [online]. [cit. 2022-02-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-02-14. 
  20. ↑ Areál Gayerových a Vrbenského kasáren v Hradci Králové. www.architektichmelik.cz [online]. [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  21. ↑ a b c Přestavba hradeckého muzea v kasárnách vyjde na 237 mil.Kč. www.hradeckralove.org [online]. [cit. 2021-04-12]. Dostupné online. 
  22. ↑ Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2022-01-19]. Dostupné online. 
  23. ↑ MIKUŠÍKOVÁ, Kateřina. HISTORICKÉ SBÍRKY MUZEA VÝCHODNÍCH ČECH V HRADCI KRÁLOVÉ, bakalářská práce [online]. Brno: Filosofická fakulta Masarykovy univerzita, 2008 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  24. ↑ a b KREUZZIGEROVÁ, Radmila. Městské průmyslové a historické muzeum v Hradci Králové. Zprávy památkové péče. 2005, roč. 65, čís. 5, s. 401–404. 
  25. ↑ a b c Modernizace Gayerových kasáren pokračuje - Muzeum východních Čech v Hradci Králové. www.muzeumhk.cz [online]. [cit. 2021-04-12]. Dostupné online. 
  26. ↑ VANÍČEK, Lukáš. Začala rekonstrukce Gayerových kasáren, ze zchátralé budovy vznikne moderní depozitář [online]. [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  27. ↑ Modernizace Gayerových kasáren v Hradci Králové začne na podzim. www.hradeckralove.org [online]. [cit. 2022-01-26]. Dostupné online. 
  28. ↑ a b c Začíná dvouletá nákladná oprava budovy Gayerových kasáren v centru Hradce Králové. Hradec Králové [online]. 2019-10-15 [cit. 2021-04-12]. Dostupné online. 
  29. ↑ Archiweb - Přestavba kasáren v H. Králové na muzejní depozitář je hotová. www.archiweb.cz [online]. [cit. 2021-08-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. ↑ HRADECKRALOVE.CZ. V moderní přístavbě muzejního depozitáře budou badatelny, přírodovědecká knihovna a přednáškový sál | Hradec Králové.cz. zpravy.hradeckralove.cz [online]. [cit. 2021-04-12]. Dostupné online. 
  31. ↑ Modernizace Gayerových kasáren pokračuje i v roce 2021 - Muzeum východních Čech v Hradci Králové. www.muzeumhk.cz [online]. [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  32. ↑ a b Aktuality o výzkumu v Gayerových kasárnách - Muzeum východních Čech v Hradci Králové. www.muzeumhk.cz [online]. [cit. 2022-02-03]. Dostupné online. 
  33. ↑ Výroční zpráva 2019, Muzeum východních Čech v Hradci Králové [online]. [cit. 2022-02-03]. Dostupné online. 
  34. ↑ a b Z á p i s z 21. jednání Výboru pro kulturu a památkovou péči Zastupitelstva Královéhradeckého kraje, konaného dne 12. 03. 2019 od 14:00 hod. areál Gayerových a Vrbenského kasáren, Hradec Králové, dostupné z: http://www.kralovehradeckykraj.eu/assets/kraj-volene-organy/vybory-komise/zapisy-2016-2020/Zapis_vkp_12_3_2019.pdf Archivováno 10. 1. 2021 na Wayback Machine.
  35. ↑ Habilitační řízení pro docenty vysokých škol. Věštník ministerstva školství a kultury. 20. 10. 1965, roč. 21, čís. 29. 
  36. ↑ Historie fakulty - Informace o fakultě. www.unob.cz [online]. [cit. 2021-04-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-04-16. 
  37. ↑ KUČERA, Jiří. Bílí baroni, aneb, Zlatá klec. Č. [České] Budějovice: Nová Forma 502 s. Dostupné online. ISBN 978-80-87313-85-5, ISBN 80-87313-85-2. OCLC 741401644 
  38. ↑ Národní plán obnovy se finalizuje. Česku má přinést přes 170 miliard z fondu Evropské unie. ČT24 [online]. [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  39. ↑ Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2022-01-26]. Dostupné online. 
  40. ↑ Plastiky v parku v Hradci Králové [online]. [cit. 2022-01-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-01-26. 
  41. ↑ Kontakty | Boni Pueri – Základní umělecká škola. zus.bonipueri.cz [online]. [cit. 2022-02-14]. Dostupné online. 
  42. ↑ Sen se stal skutečností! Boni pueri v novém! | Boni Pueri. www.bonipueri.cz [online]. [cit. 2022-02-14]. Dostupné online. 
  43. ↑ Jak se staví sen – práce na Vile Boni pueri nabírají obrátky | Boni Pueri. www.bonipueri.cz [online]. [cit. 2022-02-14]. Dostupné online. 
  44. ↑ PRUŠKA, Jan. Prohlédněte si: Boni pueri zkouší v opravené budově. Hradecký deník. 2014-12-01. Dostupné online [cit. 2022-02-14]. 
  45. ↑ VAŇOUS, Petr. Archeologové pátrají v místech, kde císařské vojsko vystřídají auta. Hradecký deník. 2017-12-17. Dostupné online [cit. 2021-04-13]. 
  46. ↑ VAŇOUS, Petr. Nový parkovací dům v Hradci se otevírá. Hradecký deník. 2019-06-03. Dostupné online [cit. 2021-04-13]. 
  47. ↑ Nález pevnostní pekárny zpozdí stavbu parkovacího domu v centru Hradce. iDNES.cz [online]. 2018-03-21 [cit. 2022-01-26]. Dostupné online. 
  48. ↑ Kam zmizel kavalír v areálu Gayerových kasáren v Hradci Králové? Odkrýt by se měl v roce 2020. Hradec Králové [online]. 2018-08-08 [cit. 2022-01-26]. Dostupné online. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Gayerova_kasárna_(Hradec_Králové)&oldid=23684721“