František Ulrich
František Ulrich (6. února 1859 Hradec Králové – 18. května 1939 Rokycany) byl český advokát, poslanec, autor básní a prózy. Jako dlouholetý starosta města Hradce Králové (1895 až 1929) patřil k nejvýznamnějším osobnostem jeho novodobých dějin. Výrazně se zasloužil o moderní přestavbu a všestranný rozvoj města, což Hradci vyneslo přezdívku „Salon republiky“.
| JUDr. František Ulrich | |
|---|---|
.jpeg) František Ulrich | |
| Starosta Hradce Králové | |
| Ve funkci: 1895 – 1929 | |
| Předchůdce | Hynek Václav Lhotský |
| Nástupce | Josef Václav Bohuslav Pilnáček |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Národní strana svobodomyslná |
| Narození | 6. února 1859 Hradec Králové,  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 18. května 1939 (ve věku 80 let) Rokycany,  Protektorát Čechy a Morava |
| Alma mater | Univerzita Karlova |
| Profese | advokát |
| Commons | František Ulrich |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
V roce 1921 se stal čestným občanem města, a v roce 1933 dokonce čestným starostou Hradce Králové.[1]
Život a působení Editovat
Po maturitě v Hradci Králové studoval práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde roku 1881 promoval. Už za studií byl literárně činný a roku 1878 se podílel na almanachu Máj. Po studiu praktikoval jako advokát a roku 1888 si otevřel samostatnou kancelář v Hradci Králové. Byl zvolen do obecního zastupitelstva a roku 1894 starostou města. Roku 1901 byl zvolen poslancem zemského sněmu za Svobodomyslnou stranu.[2]
Jako starosta se postaral, aby po zrušení hradecké pevnosti roku 1884 a zboření hradeb (od roku 1894) byl prostor kolem historického jádra urbanisticky promyšlen a využit. Na projektu pracovali nejlepší čeští architekti, například Jan Kotěra a zejména Josef Gočár a další. Kotěra projektoval řadu budov, jak veřejných (Muzeum východních Čech 1908–1912; Okresní dům 1903–1905; Státní vědecká knihovna 1922–1923), tak soukromých (Grandhotel Urban). Gočára si Ulrich pozval roku 1922 k regulaci historického středu, zeleného pásu severně od hradeb a dalších částí, například Ulrichova náměstí.[3]
Odkazy Editovat
Reference Editovat
- ↑ BLÁHA, Radek; KORITENSKÁ, Pavla; ŠRÁMEK, Josef. Cesty města: Průvodce expozicí / Exhibition Guide. První vydání. vyd. V Hradci Králové: Muzeum východních Čech v Hradci Králové, 2022. 158 stran s. Dostupné online. ISBN 978-80-87686-47-8, ISBN 80-87686-47-0. OCLC 1347064892
- ↑ Ottův slovník naučný, heslo Ulrich, František.
- ↑ E. Poche, Umělecké památky Čech I., str. 458n.
Literatura Editovat
- Ottův slovník naučný, heslo Ulrich, František. Sv. 26, str. 164
- Ottův slovník naučný nové doby, heslo Ulrich, František. Sv. 12, str. 1317
- E. Poche a kol., Umělecké památky Čech I. Praha 1977.
Externí odkazy Editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Ulrich na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Ulrich
- František Ulrich v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
- JUDr. František Ulrich – pravý muž na pravém místě[nedostupný zdroj] (formát PDF)
