Bohuslav Vrbenský
Bohuslav Vrbenský (29. března 1882 Opočnice[1] – 25. listopadu 1944 Moskva) byl český stomatolog, novinář a politik, meziválečný ministr a poslanec Národního shromáždění; člen Československé socialistické strany, později zakladatel Neodvislé socialistické strany dělnické a nakonec politik Komunistické strany Československa.
MUDr. Bohuslav Vrbenský | |
---|---|
Ministr zdravotnictví ČSR | |
Ve funkci: 26. září 1921 – 7. října 1922 | |
Předseda vlády | Edvard Beneš |
Předchůdce | Ladislav Prokop Procházka |
Nástupce | Jan Šrámek |
Ministr veřejných prací ČSR | |
Ve funkci: 25. května 1920 – 15. září 1920 | |
Předseda vlády | Vlastimil Tusar |
Předchůdce | Antonín Hampl |
Nástupce | František Kovářík |
Ministr výživy lidu ČSR | |
Ve funkci: 14. listopadu 1918 – 8. července 1919 | |
Předseda vlády | Karel Kramář |
Předchůdce | funkce vznikla |
Nástupce | Fedor Houdek |
Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
Ve funkci: 1920 – 1923 | |
Poslanec Revolučního nár. shromáždění | |
Ve funkci: 1918 – 1920 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | FČAK nár. soc. Neodv. soc. str. dělnická KSČ |
Narození | 29. března 1882 Opočnice Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 25. listopadu 1944 (ve věku 62 let) Moskva Sovětský svaz |
Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
Alma mater | Univerzita Karlova |
Profese | politik, lékař, spisovatel, novinář a stomatolog |
Commons | Bohuslav Vrbenský |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Biografie
editovatNarodil se v obci Opočnice nedaleko Poděbrad. Studoval na české lékařské fakultě v Praze, promoval v roce 1909.[2] V letech 1904–1906 působil ve funkci předsedy Svazu českého studentstva. Před první světovou válkou patřil k představitelům českého anarchisticko-komunistického hnutí a byl jedním ze zakladatelům Federace českých anarchistů. V letech 1914–1917 byl internován rakouskými úřady.[3]
V dubnu 1918 se mu podařilo převést větší část českých anarchistů do národně socialistické strany. V letech 1918–1920 zasedal v Revolučním národním shromáždění. V parlamentních volbách v roce 1920 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění za socialisty (národní socialisty).[4] Působil ve funkci předsedy jejich poslaneckého klubu.
V té době došlo též k vypracování nového programu strany, který byl podstatným způsobem ovlivněn právě i anarchisty. V tomto novém programu Vrbenský mimo jiné požadoval, aby byla sféra státní moci odloučena od sféry hospodářské. Státní socialismus odmítal a předpokládal, že národ svěří znárodněné výrobní prostředky v držbu a správu bezprostředním výrobcům či jejich odborům, po případě spotřebitelům. Kromě těchto požadavků zde byly i požadavky kulturní, obsahující odluku církve od státu a odcírkevnění škol. S pozdějším odchodem anarchistů ze strany byl tento program v tichosti opuštěn.[3]
Zastával i četné vládní posty. V letech 1918–1919 působil jako ministr výživy lidu ve vládě Karla Kramáře, v roce 1920 byl ministrem veřejných prací v druhé vládě Vlastimila Tusara a v letech 1921–1922 zastával post ministra veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy ve vládě Edvarda Beneše.[5] Podílel se mimo jiné na prosazení výstavby a koncepce Státního zdravotního ústavu Republiky československé.
Roku 1923 společně s dalšími bývalými anarchisty hlasoval v Národním shromáždění s komunistickými poslanci proti zákonu na ochranu republiky. Za toto rozhodnutí byl společně s ostatními 3. března téhož roku ze strany vyloučen.[3] Ztratil i poslanecký mandát. Jeho křeslo ve sněmovně jako náhradnice obsadila roku 1923 Otilie Podzimková.[6] V letech 1923–1925 se stal předsedou nově vzniklé Neodvislé socialistické strany dělnické, která byla založena bývalými anarchisty. V roce 1925 vstoupili její členové do KSČ.[3]
V letech 1934–1939 zastával funkci předsedy Svazu přátel SSSR, v letech 1938–1939 byl náměstkem pražského primátora Petra Zenkla. Počátkem nacistické okupace byl krátkou dobu vězněn a po svém propuštění emigroval do SSSR, kde začala jeho úzká spolupráce s Gottwaldovou skupinou. Od ledna 1942 působil jako člen exilové Státní rady československé v Londýně a delegát Československého červeného kříže v SSSR. Podílel se na budování československých jednotek v SSSR.[3]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Náš přítel MUDr. Bohuslav Vrbenský. Volná myšlenka : časopis volných myslitelů českých. 1. 1. 1910, roč. 5. Věstník Volné Myšlenky : příloha k číslu 9, strana 3. Dostupné online.
- ↑ a b c d e kol. aut.: Kdo byl kdo v našich dějinách 20. století. Praha: Libri, 1994. ISBN 80-901579-5-5. S. 588–589.
- ↑ Bohuslav Vrbenský [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-15]. Dostupné online.
- ↑ kol. aut.: Kdo byl kdo v našich dějinách 20. století. Praha: Libri, 1994. ISBN 80-901579-5-5. S. 660–662.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-15]. Dostupné online.
Literatura
editovat- Antologie z dějin českého a slovenského filozofického myšlení: od roku 1848 do roku 1948. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1989. 808 s. ISBN 80-205-0029-4. [Obsahuje i ukázku z díla B. Vrbenského.]
- TOMEK, Václav, ed. Český anarchismus 1890-1925. Vyd. 1. Praha: Filosofia, 1996. 743 s. Studie a prameny k dějinám myšlení v českých zemích; sv. 1. ISBN 80-7007-080-3. [V této antologii jsou i ukázky z díla B. Vrbenského.]
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 499.
- TŮMA, Jiří. Bohuslav Vrbenský: o životě a díle revolucionáře. Vyd. 1. Ústí nad Labem: Severočeské nakladatelství, 1980. 211 s. cnb000161883.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bohuslav Vrbenský na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Bohuslav Vrbenský
- Bohuslav Vrbenský Slovník českých filosofů na stránkách Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně
- Biografie na stránkách ČSNS
- Biografie na leccos.com[nedostupný zdroj]
- Biografie na Archivováno 31. 5. 2020 na Wayback Machine. Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století