Otevřít hlavní menu

František Serafin Perger (1. července 1700, Žlutice26. dubna 1772, Prešov) byl slovenský jezuita českého původu. Prosadil a vedl výstavbu kalvárie v Banské Štiavnici (17441751) a kostela kalvárie v Prešově (1753).

František Perger, SJ
Narození 1. července 1700
Žlutice, České království
Úmrtí 26. dubna 1772 (ve věku 71 let)
Prešov, Uherské království
Povolání římskokatolický kněz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotEditovat

Pocházel ze západních Čech, z poddanského městečka Žlutice. Jako dvacetiletý se stal jezuitou, studoval v Trnavě, Šoproni a Štýrském Hradci. Poté kázal v německých zemích, Uhrách a Sedmihradsku. V době velkého moru (1738-40) sloužil nejprve nemocným v Temešváru, pak tři roky v Budíně. Jeden rok sloužil jako vojenský kněz v nové komárenské pevnosti. Působil i v Petrovaradíně, v Budíně a v Košicích jako představený, provinciál a spirituál.[1] V Banské Štiavnici působil od roku 1743 do podzimu 1751.

Krátce po vysvěcení Štiavnické kalvárie byl přeložen opět do Budína a odtud do Prešova, kde po dalších 15 letech mnišské služby i dožil. Dne 5. listopadu 1771 dostal infarkt a zemřel zaopatřen svátostmi 26. dubna 1772 o půl dvanácté dopoledne.[1] Je pohřben v prešovském evangelickém kostele sv. Trojice, který byl v době jeho smrti ve správě jezuitů.

DíloEditovat

Související informace naleznete také v článku Kalvárie (Banská Štiavnica).
 
Pohled na Štiavnickou kalvárii
 
Prešovská kalvárie – kostel sv. Kříže

Hned zpočátku svého působení v Banské Štiavnici F. Perger inicioval vybudování svého životního díla: impozantní kalvárie na Ostrém vrchu (Scharffenbergu). Celý projekt – kostely, kaple – se realizoval pod jeho přímým vedením.[2] Podařilo se mu přesvědčit magistrát, aby přijal patronát nad stavbou a podílel se tak na jejím financování; město pak z jeho popudu získalo ke stavbě souhlas Ostřihomského arcibiskupství. Základní kámen byl slavnostně požehnán za přítomnosti velkého počtu věřících a kněží na svátek Povýšení sv. Kříže, 14. září 1744. Hned po začátku výstavby začaly na banskoštiavnickou kalvárii pouti. Přesně rok po započetí stavby byl požehnán Horní kostel a konala se v něm první mše svatá. V roce 1746 byly dokončeny kaple Božího hrobu a Dolní kostel. Kalvárie byla dostavěna a kostely a kaple zařízeny za necelých sedm let. Slavnostní vysvěcení celé kalvárie se konalo 13. září 1751, na slavnostní mši přednesl otec Perger německé kázání.

Ještě před dostavěním kalvárie o ní Perger napsal a roku 1748 v Trnavě vydal knihu Krátke naučení o ročních pobožnostech a odpustkův v císarském, královském, a svobodném banském meste Štiavnicy, na novo-vystavěnej hore Kalvaryi, co tam na svatých schodách se obvzláštné svaté Reliquie nachádzajú.[3] Uvedl v ní poučení o modlitbách, pořádek pobožností na svátky Nalezení a Povýšení sv. Kříže, odpustky s výstupem na kalvárii spojené, modlitby k umučení Krista Pána, ke cti Božského srdce, modlitby na křížové cestě k Bolestné Matce Marii, modlitby na dvanáct hodin dne, vybuzení víry, naděje a lásky, cvičení ve ctnostech, modlitby ranní a různé pobožnosti k ukřižovanému Pánu.

Podobně jako ve Štiavnici, i když v menším rozsahu, se Perger angažoval i ve svém posledním působišti, Prešově. Vedl výstavbu kostela sv. Kříže na tamní kalvárii, který byl vysvěcen v roce 1753.

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku František Perger na slovenské Wikipedii.

  1. a b BENOVIC, Karol, a kol. Banskoštiavnická Kalvária 1751–2001. Banská Štiavnica: Rímskokatolická církev Banská Štiavnica, 2001. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-07. ISBN 80-968620-0-6. S. 39–40. (slovensky) 
  2. Kalvária, Banská Štiavnica. www.kalvaria.pagestory.sk [online]. [cit. 2014-01-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-30. 
  3. bibliozáznam č. 1019052 – na stránkách Dominikánskeho knižného inštitútu