František Maria z Thun-Hohensteinu
František de Paula Maria hrabě z Thun-Hohensteinu (německy Franz de Paula Maria Graf von Thun und Hohenstein, 2. března 1868, Praha[1] – 5. října 1934, Bratislava) byl český šlechtic, politik a rakousko-uherský státní úředník. Během svého působení ve státních službách zastával řadu funkcí v různých zemích rakousko-uherského císařství, po zániku monarchie pomáhal likvidovat agendu bývalého c.k. ministerstva vnitra ve Vídni.
| František Maria hrabě Thun-Hohenstein | |
|---|---|
 Erb Thun-Hohensteinů | |
| Narození | 2. března 1868 Malá Strana |
| Úmrtí | 5. října 1934 (ve věku 66 let) Bratislava |
| Choť | Marie Terezie z Thun-Hohenštejna |
| Rodiče | Zdeněk František z Thun-Hohenštejna |
| Alma mater | Právnická fakulta Univerzity Karlovy |
| Profese | politik a státní úředník |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis editovat
Pocházel z děčínské větve starého česko-italského šlechtického rodu Thun-Hohensteinů, a narodil se jako nejstarší z osmi dětí Zdenka Thun-Hohensteina (1842–1906).
Vystudoval práva na Univerzitě Karlově a do státní služby vstoupil v roce 1892, nejprve byl úředníkem na českém místodržitelství, poté působil u okresního hejtmanství v Ústí nad Labem.
V letech 1899–1902 byl místodržitelským tajemníkem v Zadaru a v Praze, mezitím krátce pracoval na ministerstvu orby ve Vídni. V letech 1902–1905 byl okresním hejtmanem v Mnichově Hradišti a poté v Náchodě (1905–1906).[2] V letech 1906–1910 působil u zemské školské rady na českém místodržitelství a v letech 1907–1911 byl také poslancem českého zemského sněmu. Poslaneckého mandátu se vzdal v roce 1911, kdy byl povolán na ministerstvo kultu a vyučování do Vídně, od roku 1911 byl pak dvorním radou u dalmatského místodržitelství v Zadaru. V Zadaru byl v letech 1914–1918 viceprezidentem místodržitelského úřadu, ve stejné funkci byl v roce 1918 povolán do Vídně na dolnorakouské místodržitelství.
Po zániku monarchie byl v listopadu 1918 odeslán na dlouhodobou dovolenou, ale po roce 1919 ještě působil ve Vídni při likvidaci c.k. ministerstva vnitra. Ve svých úřadech v Čechách působil též v řadě dalších institucí, například jako komisař městských spořitelen v Mnichově Hradišti a Náchodě. V roce 1917 obdržel Řád Františka Josefa.
V roce 1899 se v Tridentu oženil s hraběnkou Marií Terezií Thun-Hohensteinovou (1880–1975) z tyrolské rodové větve. Měli spolu tři děti.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika narozených u sv. Tomáše, sign. TO N13, s. 225
- ↑ KLEČACKÝ, Martin: Poslušný vládce okresu. Okresní hejtman a proměny státní moci v Čechách v letech 1868–1938; NLN, Praha, 2021; s. 78–80 ISBN 978-80-7422-797-4
Literatura editovat
- KLEČACKÝ, Martin a kolektiv: Slovník představitelů politické správy v Čechách v letech 1849–1918; Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky, Praha, 2020; s. 712–713 ISBN 978-80-88304-18-0
