Filippo Inzaghi

italský fotbalista

Filippo Inzaghi (9. srpen 1973 Piacenza, Itálie) je italský Fotbalový trenér a bývalý fotbalový útočník a reprezentant Itálie. Od října 2023 působí v Salernitaně.

Filippo Inzaghi
Osobní informace
Celé jménoFilippo Inzaghi
Datum narození9. srpna 1973 (50 let)
Místo narozeníPiacenza, Itálie
Výška181 cm
Hmotnost74 kg
PřezdívkaPippo
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
Mládežnické kluby
1985–1992 Piacenza
Profesionální kluby
Roky Klub Záp. (góly)
1991–1992
1992–1993
1993–1994
1994–1995
1995–1996
1996–1997
1997–2001
2001–2012
Piacenza
Leffe
Verona
Piacenza
Parma
Atalanta
Juventus
Milán
00200(0)
0210(13)
0360(13)
0370(15)
01500(2)
0330(24)
1200(57)
2020(73)
Reprezentace
Roky Reprezentace Záp. (góly)
1993–1995
1997–2007
Itálie U21
Itálie
01400(3)
0570(25)
Trenérská kariéra***
Roky Klub
2013–2014
2014–2015
2016–2018
2018–2019
2019–2021
2021–2022
2022–2023
2023–2024
Milán (primavera)
Milán
Benátky
Bologna
Benevento
Brescia
Reggina
Salernitana
Úspěchy
Mistrovství světa
Zlatá medaile 2006 Itálie
Mistrovství Evropy
Stříbrná medaile 2000 Itálie
Mistrovství Evropy do 21 let
Zlatá medaile 1994 Itálie U21
Liga mistrů UEFA
Stříbrná medaile 1997/98 Juventus
Zlatá medaile 2002/03 Milán
Stříbrná medaile 2004/05 Milán
Zlatá medaile 2006/07 Milán
Superpohár UEFA
Zlatá medaile 2003 Milán
Zlatá medaile 2007 Milán
Mistrovství světa klubů
Zlatá medaile 2007 Milán
1. italská fotbalová liga
Zlatá medaile 1997/98 Juventus
Zlatá medaile 2003/04 Milán
Zlatá medaile 2010/11 Milán
Další informace
PříbuzníSimone Inzaghi (sourozenec)
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
*** Trenérské působení aktuální k 28. 12. 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přezdívaný Pippo nebo také Superpippo vyhrál MS 2006 a také získal stříbrnou medaili na ME 2000 s reprezentací Itálie. Na klubové úrovni vyhrál dvakrát LM (2002/03 a 2006/07) i Superpohár UEFA (2003 a 2007), jednou vyhrál na MS klubů (2007). Také získal tři tituly v lize (1997/98, 2003/04), 2010/11. V klubu AC Milán je zařazen do síně slávy [1].

Do začátku LM 2023/24 byl šestým nejlepším střelcem v klubových soutěžích UEFA [2] se 70 góly. Jako Ital je nejlepším střelcem v LM s 50 vstřelenými góly.

Přestupy editovat

[3]

Hráčská kariéra editovat

Klubová editovat

Piacenza, Leffe, Parma a Atalanta editovat

Vyrostl ve městě Piacenza a zde také začal svou profesionální kariéru ve fotbale. Premiéru měl 28. srpna 1991 ve věku 18 let v italském poháru 1. kola proti Modeně (1:1) [4]. Svůj první zápas ve druhé lize odehrál 1. prosince 1991 proti Casertaně [5].

V následující sezoně hrál ve 3. lize za SC Leffe, kam byl zapůjčen. Svoji první branku v kariéře vstřelil 20. prosince 1992 proti Sieně a na konci sezóny měl na svém kontě za 21 zápasů 13 branek.

Sezonu 1993/94 odehrál opět na hostování v druholigové [[Hellas Verona FC|Veroně], kde jej fanoušci přejmenovali na Superpippo [6]. V sezoně vstřelil 13 branek.

Za svůj rodný klub nastoupil již v sezoně 1994/95 a pomohl klubu se svými 15 brankami vyhrát 2. ligu[7].

V létě roku 1995 byl prodán do Parmy. Trenér Nevio Scala mu dával důvěru a figuroval v základní sestavě. Debut v novém dresu odehrál 27. srpna 1995 proti Atalantě (1:1). První branku vstřelil 29. října 1995 proti svému rodnému klubu Piacenze (3:2). O několik měsíců později, utrpěl zranění levé nohy a nehrál tři měsíce.

V létě roku 1996 byl koupen prvoligovou Atalantou. I díky němu klub skončil na 10. místě. Vstřelil 24 branek a stal se nejlepším střelcem sezony 1996/97. V sezoně vstřelil i svůj první hattrick a to 9. března proti Sampdorii (4:0) [8].

Juventus editovat

Jako nejlepší střelec ligy byl 4. června 1997 jej koupil Juventus. Měl zde vytvořit útočnou dvojku s Del Pierem. První sezona vyšla skvěle. S klubem vyhrál ligu i domácí superpohár. V LM došel do finále, kde prohrál 0:1 s Realem. Za sezonu vstřelil celkem 27 branek. Del Piero jich vstřelil 32.

Ve své druhé sezoně u Bianconeri vstřelil celkem 20 branek. V LM skončil v semifinále a v lize na 7. místě. V následující sezóně začal vítězstvím v poháru Intertoto i díky jeho 7 brankám a zajistil účast v poháru UEFA, kde nakonec došel do 4 kola. V lize vstřelil 15 branek a o jeden bod prohrál ligu.

Svou poslední sezonu za Bianconeri odehrál 2000/01, kde vstřelil celkem 16 branek, což bylo nejméně v dresu Bianconeri, i tak byl potřetí po sobě nejlepším střelcem v klubu. V lize opět dosáhl 2. místa a v LM skončil již v základní skupině. Během čtyř let v Juventusu odehrál celkem 165 utkání a vstřelil 89 branek.

Milán editovat

Velký přestup pro Rossoneri se uskutečnil 28. června 2001 [9]. Místo něj do Juventusu poslali peníze a také fotbalistu Zenoniho. Svůj debut si odbyl 26. srpna 2001 proti Brescii (2:2) a první branku vstřelil proti Fiorentině 9. září 2001 (5:2). V první sezóně vstřelil celkem 16 branek a kdyby nebylo zranění kolene mohlo byt branek více.

Mnohem lépe se vedlo v následující sezoně 2002/03. V lize vstřelil 17 branek a to stačilo na 3. místo jak pro klub v tabulce, tak i pro něj do tabulky střelců. Velký brankový příspěvek zaznamenal v LM 2002/03, kde vstřelil 12 branek a táhl tak svůj klub k vítězství ročníku LM 2002/03. V domácím poháru dal jednu branku a pomohl k vítězství v domácím poháru. Celkem za sezonu vstřelil 30 branek.

V sezonách 2003/04 a 2004/05 měl problémy se zraněním (záda, koleno, loket, ale především kotník), musí podstoupit dvě chirurgické operace. Celkem za dvě sezony vstřelí 8 branek za 43 zápasů.

V sezóně 2005/06, je již zdraví a vstřelí celkem 17 branek. Přesvědčivé výkony v lize a v LM jej vynesli na soupisku reprezentace na MS 2006 kterou vyhráli.

Sezóna 2006/07 je pro Pippa zvláštní. V lize se mu nedaří střílet branky a za sezonu jich dá jen dvě. Za to v LM vstřelí 6 branek. Dokráčí s klubem do finále a v něm se stává muž zápasu [10]. Vstřelí totiž obě branky svého týmu. Po zápase si podepsal svůj dres a vydraží jej za 17 335 Euro [11] a věnuje jej milánské nadaci.

Díky vítězství LM 2006/07 hráje klub Evropský superpohár proti Sevilla FC. Utkání končí vítězstvím 3:1 a s jednou vstřelenou brankou pro Pippa. Velký milník pro hráče nastane 4. prosince 2007. Vstřelí totiž branku v LM a překonává tak Müllera v počtu branek v evropských pohárech UEFA [12]. Pippo vstřelí dvě branky ve finále MS klubů 2007 a získává tak s klubem vítězství nad klubem Boca Juniors (4:2) další trofej [13].

Dalším skvělým milníkem jeho kariéry zaznamenal 15. března 2009, když proti Sieně zaznamenal svou 300 branku (272 za klub a 28 za reprezentaci) [14].

V sezóně 2009/10 se hráč nedostává na hřiště pravidelně. Nastupuje na poslední minuty utkání a svoji první branku vstřelil až 21. března 2010, celkem jich vstřelí dvě. Ale i tak s klubem prodlužuje smlouvu.

Celkem za poslední dvě sezony (2010/11 a 2011/12) své kariéry nastoupí k 18 zápasů a vstřelí v nich 5 branek. Hlavně branka kterou vstřelil 3. listopadu 2010 byla dalším milníkem jeho kariéry. V zápase LM proti Realu skóroval již 70x [15] v evropských pohárech UEFA. Zároveň překonal van Bastena v tabulce střelců klubu AC Milán a stal se také nejstarším hráčem, který vstřelil branku v LM ve 37 letech a 85 letech. dny. Později ho předběhl Ryan Giggs [16].

Poslední trofej s klubem získává v sezoně 2010/11 když vyhrává titul. Poslední zápas ve své kariéře odehraje 13. května 2012 doma proti Novaře, byl to 300 zápas v dresu Rossoneri. V posledním utkání vstřelil i branku a byla to jeho poslední a celkem 156 branka v lize [17].

Reprezentační editovat

Italská fotbalová reprezentace do 21 let editovat

První zápas v národním dresu Itálie U21 odehrál při přátelském zápase proti Izraeli (0:0) v roce 1993. V následujícího roku se zúčastnil ME U21 1994 kde získal zlatou medaili za vítězství ve finále proti Portugalsku 1:0. Na další ME U21 1996 nejede kvůli zranění kotníku. Celkem odehrál 14 zápasů a vstřelil 3 góly.

Italská fotbalová reprezentace editovat

Dne 8. června 1997 debutoval v seniorském Itálském týmu pod trenérem Maldinim v přátelském zápase mezi proti Brazílii (3:3) [18] na turnaji Tournoi de France 1997.

Zúčastnil se MS 1998, kde asistoval na branku kterou vstřelil Roberto Baggio za druhý modrý gól proti Rakousku (2-1). Na šampionátu odehrál dva zápasy, oba z lavičky.

Dne 18. listopadu 1998 vstřelil první branku v přátelském zápase proti Španělsku [19]. Na ME 2000 patří do základní sestavy. V prvním zápase proti Turecku vstřelí vítěznou branku na 2:1 [20]. Druhou branku na šampionátu vstřelí do sítě Rumunska na konečných 2:0 [21] ve čtvrtfinále. V semifinále se neprosadí a nakonec do prohraného finále nenastoupí [22].

Kvalifikaci na MS 2002 zvládá na výbornou a stává se nejlepším italským střelcem (7 branek). Na MS 2002 odehraje celkem 2 zápasy (1 v základní sestavě) a bez vstřelené branky.

Též v kvalifikaci na ME 2004 je nejlepším italským střelcem (6 branek). Ale trenér Giovanni Trapattoni ho nepovolá do závěrečné fáze kvůli klubové sezóně ve které hrál málo zápasů za AC Milán.

Nový trenér Marcello Lippi jej vezme na MS 2006. Nastoupí až ve třetím zápase proti Česku v 60. minutě a 87. minutě dává na konečných 2:0 branku [23]. I když už pak na šampionátu nenastoupí stává se 9. července 2006, ve věku téměř 33 let mistrem světa.

Pět zápasů odehraje v kvalifikaci na ME 2008. Vstřelí v nich 3 branky, ale trenér Roberto Donadoni jej na ME 2008 nepovolá. Jeho poslední zápas v Itálském dresu byl 8. září 2007 proti Francii v Miláně (0-0) [24].

Celkem za Itálii odehrál 57 zápasů a vstřelil 25 branek [25]. Je na šestém místě v žebříčku střelců v Itálské reprezentace [26].

Trenérská kariéra editovat

Když ukončil fotbalovou kariéru, rozhodl se že bude trenérem. Hned jej angažoval Milán a dostal na starost mládež (tým do 16 let)[27] pro sezóny 2012/13 a 2013/14. Od konce roku 2012 začal dělat nejvyšší trenérský kurz[28]. Dne 7. června 2013 se stal trenérem týmu Primavera (junioři) a za rok, přesně 9. června 2014 byl jmenován nástupcem Seedorfa prvního mužstva Rossoneri[29]. I když během sezony se prohlašovalo o jeho propuštění[30], zůstal celou sezonu a dovedl tým na 10. místo (13 výher, 13 remíz, 12 porážek), což znamenalo vyloučení z evropských pohárů již druhý rok po sobě, což se nestalo od sezóny 1997/98. V červnu tak byl propuštěn, ačkoliv měl smlouvu na další sezónu[31].

Další angažmá mu bylo umožněno v Benátkách, která zrovna postoupilo do 3. ligy[32]. Vyhrálo svou skupinu a rovnou postoupilo do 2. ligy. S týmem získal také trofej Coppa Italia Lega Pro. V následující sezoně se umístil na 5. místě a v play off došel do semifinále, když jej vyřadilo Palermo.

Po sezoně rezignoval na svůj post a brzy podepsal smlouvu s prvoligovém týmem Boloňa[33]. Začal špatně a v půlce sezony byl na 18. místě (2 výhry). V domácím poháru se sice dostal do osmifinále, jenže 28. ledna 2019 byl propuštěn a nahrazen opět, jako v Miláně Mihajlovićem[34].

Dne 22. června 2019 byl jmenován novým trenérem druholigového Beneventa[35]. Sezona se jemu i týmu velice povedla. Vyhrál soutěž 18 bodovým náskokem a tak velice brzy slavil postup (7 kol před koncem). Tým měl nejlepší útok i obranu a prohrál jen 4 zápasy. V následující sezoně v nejvyšší lize se sice ze začátku drželo, ale poté utrpěl výkonnostní kolaps ve druhé části ligy, ve kterém získalo pouze jedno vítězství (v Juventusu). Nakonec ukončil sezonu na sestupovém 18. místě a novou smlouvu již neprodloužil[36].

Dne 9. června 2021 byl jmenován novým trenérem druholigové Brescie. S týmem dlouho bojoval o první místo, jenže v polovině března ve 4 zápasech uhrál 3 body a propadl se na 5. místo. Bilance posledních zápasů v kombinaci se zhoršením vztahů s prezidentem klubu Massimem Cellinem (který byl blízko jeho odvolání již v únoru) způsobily jeho odvolání v březnu.

Jeho další angažmá bylo oznámeno 12. července 2022 od klubu z 2. ligy Regginy[37]. Sezonu začal s 5 bodovým odpočtem, ale nakonec dovedl tým na 7. místo. V play off vypadl v 1. kole. Byl potvrzen trenérem i pro následující sezonu, jenže kvůli finančním problémům, byl klub nezaregistrován do další sezony a tak mu byla ukončena smlouva[38].

Dne 10. října 2023 byl jmenován trenérem prvoligové Salernitany, když nahradil vyhozeného Paula Sousy[39]. Ani tato štace však neměla dlouhého trvání. Inzaghiho svěřenci za čtyři měsíce vyhráli pouhopouhé dva zápasy, což vedlo 11. února 2024 k jeho odvolání. [40]

Statistiky editovat

Hráčské editovat

Klubové editovat

Sezóna Klub Liga Ligové poháry Kontinentální poháry Celkem
Soutěž Zápasy Góly Soutěž Zápasy Góly Soutěž Zápasy Góly Zápasy Góly
1991/92   Piacenza Serie B 2 0 IP 1 0 - 0 0 3 0
1992/93   Leffe Serie C1 21 13 IP ? ? - 0 0 21 13
1993/94   Verona Serie B 36 13 IP 1 1 - 0 0 37 14
1994/95   Piacenza Serie B 37 15 IP 4 2 - 0 0 41 17
Celkem za Piacenza 39 15 - 5 2 - 0 0 44 17
1995/96   Parma Serie A 15 2 IP 1 0 PVP 6 2 22 4
1996/97   Atalanta Serie A 33 24 IP 1 1 - 0 0 34 25
1997/98   Juventus Serie A 31 18 IP+IS 4+1 1+2 LM 10 6 46 27
1998/99 Serie A 28+2[41] 13+1 IP+IS 1+1 0 LM 10 6 42 20
1999/00 Serie A 33 15 IP 2 1 Int.+PU 4+4 7+3 43 26
2000/01 Serie A 28 11 IP 0 0 LM 6 5 34 16
Celkem za Juventus 122 58 - 9 4 - 34 27 165 89
2001/02   Milán[42] Serie A 20 10 IP 1 2 PU 7 4 28 16
2002/03 Serie A 30 17 IP 3 1 LM 16[43] 12[43] 49 30
2003/04 Serie A 14 3 IP+IS 3+1 2+0 LM+ES+IP 8+1+1 2+0+0 28 7
2004/05 Serie A 11 0 IP+IS 2+0 0 LM 2 1 15 1
2005/06 Serie A 23 12 IP 2 1 LM 6 4 31 17
2006/07 Serie A 20 2 IP 5 3 LM 12[43] 6[43] 37 11
2007/08 Serie A 21 11 IP 0 0 LM+ES+MSK 5+1+2 4+1+2 29 18
2008/09 Serie A 26 13 IP 0 0 PU 6 3 32 16
2009/10 Serie A 24 2 IP 2 1 LM 7 2 33 5
2010/11 Serie A 6 2 IP 0 0 LM 3 2 9 4
2011/12 Serie A 7 1 IP+IS 2+0 0 LM 0 0 9 1
Celkem za Milán 202 73 - 21 10 - 77 43 300 126
Celkově 468 198 - 38 18 - 117 75 623 291

Reprezentační editovat

Statistika na velkých turnajích editovat
Reprezentace Rok Zápasy
Fáze turnaje Datum Soupeř Odehraných minut Vstřelené branky Výsledek
  Itálie MS 1998 1 zápas ve skupině 11. 6.   Chile 19 0 2:2[44]
3 zápas ve skupině 23. 6.   Rakousko 30 0 2:1[45]
ME 2000   1 zápas ve skupině 11. 6.   Turecko 90 1 2:1[46]
2 zápas ve skupině 14. 6.   Belgie 77 0 2:0[47]
Čtvrtfinále 24. 6.   Rumunsko 90 1 2:0[48]
Semifinále 29. 6.   Nizozemsko 67 0 3:1 v (prodl.)[49]
MS 2002 2 zápas ve skupině 8. 6.   Chorvatsko 11 0 1:2[50]
3 zápas ve skupině 13. 6.   Mexiko 55 0 1:1[51]
MS 2006   3 zápas ve skupině 22. 6.   Česko 29 1 2:0[52]
Reprezentační branky editovat
Branky za A-tým Itálii
  Datum Stadion Soupeř Skóre Výsledek Soutěž
010 18. 11. 1998 Stadio Arechi, Salerno, Itálie Španělsko 1:0   2:2   Přátelské utkání
02 18. 11. 1998 Stadio Arechi, Salerno, Itálie Španělsko 2:1   2:2   Přátelské utkání
03 16. 12. 1998 Stadio Olimpico, Řím, Itálie All Stars Team[53] 1:0   6:2   Přátelské utkání
04 27. 3. 1999 Parken, Kodaň, Dánsko Dánsko 0:1   1:2   kvalifikace na ME 2000
05 31. 3. 1999 Stadio del Conero, Ancona, Itálie Bělorusko 1:1   1:1   kvalifikace na ME 2000
06 5. 6. 1999 Stadio Renato Dall'Ara, Boloňa, Itálie Wales 2:0   4:0   kvalifikace na ME 2000
07 11. 6. 2000 Gelredome, Arnheim, Belgie Turecko 1:2   1:2   ME 2000 – skupina
08 24. 6. 2000 Stadion krále Baudouina, Brusel, Belgie Rumunsko 2:0   2:0   ME 2000 – čtvrtfinále
09 3. 9. 2000 Stadion Ference Puskáse, Budapešť, Maďarsko Maďarsko 0:1   2:2   kvalifikace na MS 2002
010 3. 9. 2000 Stadion Ference Puskáse, Budapešť, Maďarsko Maďarsko 1:2   2:2   kvalifikace na MS 2002
011 7. 10. 2000 Stadio Giuseppe Meazza, Milán, Itálie Rumunsko 1:0   3:0   kvalifikace na MS 2002
012 24. 3. 2001 Stadion Ghencea, Bukurešť, Rumunsko Rumunsko 0:1   0:2   kvalifikace na MS 2002
013 24. 3. 2001 Stadion Ghencea, Bukurešť, Rumunsko Rumunsko 0:2   0:2   kvalifikace na MS 2002
014 28. 3. 2001 Stadio Nereo Rocco, Terst, Itálie Litva 1:0   4:0   kvalifikace na MS 2002
015 28. 3. 2001 Stadio Nereo Rocco, Terst, Itálie Litva 3:0   4:0   kvalifikace na MS 2002
016 6. 9. 2003 Stadio Giuseppe Meazza, Milán, Itálie Wales 1:0   4:0   kvalifikace na ME 2004
017 6. 9. 2003 Stadio Giuseppe Meazza, Milán, Itálie Wales 2:0   4:0   kvalifikace na ME 2004
018 6. 9. 2003 Stadio Giuseppe Meazza, Milán, Itálie Wales 3:0   4:0   kvalifikace na ME 2004
019 10. 9. 2003 Stadion Rajko Mitić, Bělehrad, Srbsko Srbsko a Černá hora 0:3   1:1   kvalifikace na ME 2004
020 11. 10. 2003 Stadio Oreste Granillo, Reggio Calabria, Itálie Ázerbájdžán 2:0   4:0   kvalifikace na ME 2004
021 11. 10. 2003 Stadio Oreste Granillo, Reggio Calabria, Itálie Ázerbájdžán 4:0   4:0   kvalifikace na ME 2004
022 22. 6. 2005 AOL Arena, Hamburk, Německo Česko 0:2   0:2   MS 2006 – skupina
023 2. 9. 2006 Stadio San Paolo, Neapol, Itálie Litva 1:1   1:1   kvalifikace na ME 2008
024 2. 6. 2007 Stadion Gundadalur, Tórshavn, Faerské ostrovy Faerské ostrovy 0:1   1:2   kvalifikace na ME 2008
025 2. 6. 2007 Stadion Gundadalur, Tórshavn, Faerské ostrovy Faerské ostrovy 0:2   1:2   kvalifikace na ME 2008

Trenérské editovat

Sezóna Klub Liga Ligové poháry Kontinentální poháry Celkem
Soutěž Zápasy Výhry Remízy Prohry Umístění Soutěž Zápasy Výhry Remízy Prohry Úspěch Soutěž Zápasy Výhry Remízy Prohry Úspěch Zápasy Výhry Remízy Prohry
2014/15   Milán Serie A 38 13 13 12 10. místo IP 2 1 0 1 - - 0 0 0 0 - 40 14 13 13
2016/17   Benátky Serie C 38 23 11 4 1. místo (postup) IP 0 0 0 0 - - 0 0 0 0 - 38 23 11 4
2017/18 Serie B 42+3[54] 17+1 16+1 9+1 5. místo IP 1 0 0 1 - - 0 0 0 0 - 46 18 17 11
Celkem za Benátky 83 41 28 14 - - 1 0 0 1 - - 0 0 0 0 - 84 41 28 15
2018/19   Bologna Serie A 21 2 8 11 propuštěn v led. IP 3 2 0 1 - - 0 0 0 0 - 24 4 8 12
2019/20   Benevento Serie B 38 26 8 4 1. místo (postup) IP 1 0 0 1 - - 0 0 0 0 - 39 26 8 5
2020/21 Serie A 38 7 12 19 18. místo (sestup) IP 1 0 0 1 - - 0 0 0 0 - 39 7 12 20
Celkem za Benevento 76 33 20 23 - - 2 0 0 2 - - 0 0 0 0 - 78 33 20 25
2021/22   Brescia Serie B 31 14 12 5 propuštěn v bře. IP 1 0 1 0 - - 0 0 0 0 - 32 14 13 5
2022/23   Reggina Serie B 38+1[54] 17 4 17+1 7. místo IP 1 0 0 1 - - 0 0 0 0 - 32 14 13 5
2023/24   Salernitana Serie A ? ? 4 ? nastoupil v řij. IP ? ? ? ? - - 0 0 0 0 - ? ? ? ?
Celkově 288 120 85 83 - - 10 3 1 6 - - 0 0 0 0 - 298 123 86 89

Úspěchy editovat

Hráčské editovat

Národní editovat

Juventus: 1997/98
Milán: 2003/04, 2010/11

Piacenza: 1994/95

Milán: 2002/03

Juventus: 1997
Milán: 2004, 2011

Kontinentální editovat

Milán: 2002/03, 2006/07

Milán: 2003, 2007

Milán: 2007

Juventus: 1999

Reprezentační editovat

Individuální editovat

Trenérské editovat

Benevento: 2019/20

Benátky: 2016/17 (skupina B)

Trenérské úspěchy editovat

Klubové editovat

Vyznamenání editovat

  Řád zásluh o Italskou republiku (12.7. 2000) z podnětu Prezidenta Itálie [55]

  Zlatý límec pro sportovní zásluhy (23.10. 2006)

  Řád zásluh o Italskou republiku (12.12. 2006) z podnětu Prezidenta Itálie [56]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. https://www.acmilan.com/en/club/hall-of-fame-list
  2. https://calciodangolo.com/2019/05/classifica-10-giocatori-segnato-piu-gol-competizioni-uefa-per-club/
  3. https://www.transfermarkt.de/filippo-inzaghi/profil/spieler/5821
  4. http://www.storiapiacenza1919.it/CI91.htm
  5. https://web.archive.org/web/20131029184455/http://www.legaserieb.it/it/serie-b/campionato/matchreport/-/match-report/Casertana-Piacenza/6781
  6. https://www.gazzetta.it/Calcio/Serie-A/Milan/14-10-2014/inzaghi-milan-verona-pippo-super-90744197452.shtml?refresh_ce-cp
  7. http://www.storiapiacenza1919.it/index94.htm
  8. https://ricerca.repubblica.it/repubblica/archivio/repubblica/1997/03/10/inzaghi-show-da-nazionale.html
  9. http://archiviostorico.gazzetta.it/2001/luglio/02/gia_Milan_Inzaghi_ga_0_0107022391.shtml
  10. https://www.acmilan.com/it/news/show/47451
  11. https://web.archive.org/web/20070720083248/http://www.fondazionemilan.org/NewsDetail.aspx?idNews=264
  12. https://isport.blesk.cz/clanek/fotbal/33110/inzaghi-se-stal-nejlepsim-strelcem.html
  13. https://www.sport.cz/fotbal/ostatni/clanek/122157-fotbaliste-ac-milan-vyhrali-mistrovstvi-sveta-klubu.html
  14. https://isport.blesk.cz/clanek/fotbal-zahranici-italie-serie-a/69519/inzaghi-chci-prekonat-baggia.html
  15. https://isport.blesk.cz/clanek/fotbal-evropske-pohary-liga-mistru/97767/inzaghi-vyrovnal-rekord-raula-70-branek.html
  16. https://www.sport.cz/fotbal/liga-mistru/clanek/191217-giggs-znovu-posunul-rekord-jako-nejstarsi-strelec-v-lize-mistru.html
  17. https://www.sport.cz/fotbal/serie-a/clanek/426050-ac-milan-opousteji-po-nestovi-take-inzaghi-a-gattuso.html
  18. http://archiviostorico.gazzetta.it/1997/giugno/09/ecco_calcio_piu_bello_ga_0_9706095337.shtml
  19. http://www.italia1910.com/partita.asp?idpartita=562
  20. https://it.uefa.com/uefaeuro/season=2000/matches/round=1458/match=64852/index.html
  21. https://it.uefa.com/uefaeuro/season=2000/matches/round=1459/match=65180/index.html
  22. https://it.uefa.com/uefaeuro/season=2000/matches/round=1461/match=65299/index.html
  23. Archivovaná kopie. www.fifa.com [online]. [cit. 2020-01-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-01-03. 
  24. https://it.uefa.com/uefaeuro/season=2008/matches/round=2241/match=83989/index.html
  25. http://www.italia1910.com/giocatori-scheda.asp?idgiocatore=340&ty=tabgen
  26. https://web.archive.org/web/20130731000359/http://www.figc.it/nazionali/Marcatori?squadra=1&mode=
  27. https://www.eurofotbal.cz/clanky/inzaghi-ukoncil-karieru-bude-trenerem-v-ac-188933/
  28. https://www.calciomercato.com/news/master-uefa-a-coverciano-iscritti-anche-stramaccioni-e-inzaghi-731932
  29. https://www.denik.cz/fotbal/ac-milan-by-mel-dostat-zpatky-na-vrchol-jeho-nekdejsi-kanonyr-inzaghi-20140527.html
  30. https://www.eurofotbal.cz/clanky/nebojim-se-o-misto-prohlasil-inzaghi-284955/
  31. https://www.eurofotbal.cz/clanky/inzaghiho-na-lavicce-ac-milan-nahradil-mihajlovic-296443/
  32. https://web.archive.org/web/20160610112404/http://www.veneziafc.club/it/stagione/archivio-news/item/846-filippo-inzaghi-mister-del-venezia-fc-dal-1-luglio-2016.html
  33. https://www.eurofotbal.cz/clanky/bologna-potvrdila-jmenovani-trenera-inzaghiho-401083/
  34. https://www.bolognafc.it/sinisa-mihajlovic-e-il-nuovo-allenatore-del-bologna/
  35. https://www.eurofotbal.cz/clanky/inzaghi-se-vraci-do-prace-povede-druholigove-benevento-436478/
  36. https://www.eurofotbal.cz/clanky/zklamany-inzaghi-nebude-pokracovat-jako-trener-beneventa-502520/
  37. https://www.reggina1914.it/notizie/filippo-inzaghi-e-il-nuovo-allenatore-della-reggina/
  38. https://www.reggina1914.it/notizie/comunicato-ufficiale-10/
  39. https://salernitana.it/news/filippo-inzaghi-e-il-nuovo-allenatore-della-salernitana/
  40. Inzaghi vydržel jen čtyři měsíce, Salernitana letos podruhé mění trenéra. EuroFotbal.cz [online]. [cit. 2024-02-11]. Dostupné online. 
  41. dodatečné zápasy o místo Pohár UEFA
  42. http://www.magliarossonera.it/protagonisti/Gioc-Inzaghi.html
  43. a b c d i s předkolem
  44. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/936661
  45. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/936692
  46. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/935934
  47. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/935941
  48. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/935958
  49. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/935960
  50. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/987543
  51. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/987559
  52. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/49334
  53. https://www.transfermarkt.it/spielbericht/index/spielbericht/3575466
  54. a b play off
  55. https://www.quirinale.it/onorificenze/insigniti/85460
  56. https://www.quirinale.it/onorificenze/insigniti/198626

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Filippo Inzaghi na italské Wikipedii.

Externí odkazy editovat

Související články editovat