Federico Barocci

italský malíř a rytec

Federico Barocci, vlastním jménem Federico Fiori, známy jako Baroccio, Barozzi, Fiori da Urbino (asi 1533 Urbino, Itálie30. září 1612, Itálie) byl italský malíř. Jeho práce leží na pomezí manýristického a barokního umění.

Federico Barocci
Federico Barocci - Autoportrait.jpg
Narození1535
Urbino
Úmrtí30. září 1612 (ve věku 76–77 let)
Urbino
NárodnostItalové
Povolánímalíř, rytec a kreslíř
PříbuzníSimone Barocci (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Narodil se v rodině hodináře a řezače gemů a reliéfů, od kterého dostal své první umělecké (především kreslířské) vzdělání. Mezi jeho předky patřil sochař Ambrogio Barocci. Ve 40. letech odcestoval ke svému strýci do Pesara, kde se seznámil s vévodou Francescem Mariou della Rovere, který se stal jeho podporovatelem.

Roku 1548 pravděpodobně odcestoval do Říma, kde se věnoval zejména kopírování Raffaelových děl (se kterými se seznámil už v Urbinu – Raffael byl urbinský rodák). Jeho dílo ovlivnil Tizian, francouzský malíř Melozzia da Forlì a práce Battisty Franca.

V 50. letech navštívil další italská města – Parmu, Benátky, Florencii i Bolognu. Slávu si však získal až po návratu do rodného Urbina, kde ho očarovaly díla Antonia da Correggia; díky tomu se stal jeho vynikajícím následovníkem. Už ve zhruba 25 letech dostal nabídku na obraz pro dóm v Urbinu, který v letech 1557-58 vytvořil (Umučení svatého Šebestiána).

V roce 1560 se opět vydal do Říma, tentokrát už jako poměrně známý malíř, a tam dostal spolu s Federicom Zuccarim nabídku vyzdobit malbami některé místnosti vatikánského Belvederu, ale tuto práci nedokončil – důvodem byl pokus o otrávení jedem přidaným do salátu během malířského pikniku. V důsledku toho s u něj rozvinulo onemocnění, ze kterého se až do konce života plně nevyléčil – trpěl slabostmi a bolestmi a tedy mohl denně pracovat jen po omezenou dobu.

Po uzdravení se roku 1565 vrátil do Říma pracoval na výzdobě dómu v Perugii a kostela v Urbinu. Dostal pozvání na královský dvůr od florentského velkovévody, císaře Rudolfa II. a krále Filipa II., ale ani jedno z nich nepřijal a místo toho zůstal až do smrti ve svém rodišti, kde neměl nouzi o zakázky.

Barocciho díla se doposud nacházejí v různých italských kostelech, ale taky v různých muzeích v Bruselu, Madridu, Drážďanech, Mnichově, Petrohradě, Turíně a v mnohých dalších. V České republice je však téměř neznámým autorem.

DíloEditovat

 
Narození Páně, 1597
 
Ukládání do hrobu, 1579-82, Senigallia, kostel sv. Kříže
  • Umučení svatého Šebestiána – 1557-58, dóm v Urbinu
  • Snímání z kříže – 1568-69, Perugia, katedrála sv. Vavřince, volně podle italského malíře Daniela da Volterra (1545)
  • Odpočinek při návratu z Egypta – 1570-73, Vatikán, Pinacoteca Vaticana
  • Vévoda Francesco Maria della Rovere – po 1572
  • Ukládání do hrobu – 1579-82, Senigallia, kostel sv. Kříže
  • Zvěstování – 1572-74, Vatikán, Pinacoteca Vaticana
  • Navštívení Panny Marie – 1583-86, Řím, Santa Maria del Vallicella; roku 1620 volně kopíruje Jan Jiří Hering
  • Narození Páně – 1597, dnes Madrid, Museo del Prado
  • Svatý František při modlitbě – asi 1604-05, dnes NY, Metropolitní muzeum umění

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Federico Barocci na slovenské Wikipedii.

Externí odkazyEditovat