Otevřít hlavní menu

Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Růžďce

sbor Českobratrské církve evangelické

Farní sbor sdružuje evangelíky ve valašských obcích Růžďka, Bystřička a v části Malé Bystřice. Sbor vzniká hned po tolerančním patentu v roce 1781. Patří do Východomoravského seniorátu Českobratrské církve evangelické.

FS ČCE v Růžďce
Evangelický kostel v Růžďce
Evangelický kostel v Růžďce
Seniorát Východomoravský seniorát
Farní sbor Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Růžďce
Farář Radek Hanák
Kurátor Jan Dančák
bohoslužby od 10.00
45211337
Kazatelské stanice:
Bystřička, Malá Bystřice
Adresa
Růžďka č. 138
7562 25 Růžďka
Údaje v infoboxu aktuální k listopadu 2019

DějinyEditovat

Kořeny růždeckých evangelíků sahají až do 16. století, kdy na Valašsko proniká reformační hnutí. Převahy zřejmě nabývá luterství. Ještě v roce 1634 je zmíněn (luterský) kazatel (predikant) Rafael. V místě ale pravděpodobně působila také Jednota bratrská. (Růžďku nalezneme na Komenského mapě Moravy z roku 1633 jako kostelní ves.)

V době pronásledování evangelíků v 16. a 17. století se také v Růžďce konají tajná shromáždění po lesích (zachovala se místa setkání: na Zbořisku, v Bučníku, Kolibě, na Klenově). Jsou známa jména tajných pracovníků a kazatelů (Pavel Hořanský, Jan Bartoň, Ondra Holý, Martin Vaněk, Jiří Urban). Zdá se, že naprostá většina vesnice zůstala evangelickému vyznání věrná po celou dobu. Jistou roli v tom sehrály i kontakty s blízkým evangelickým Slezskem a Slovenskem, což se projevovalo v zásobování literaturou a v návštěvách evangelických kazatelů.

Ještě před vydáním tolerančního patentu se v roce 1777 odehrává nejvýznamnější událost, která je spojena s vydáním tzv. falešného tolerančního patentu. Tím chtěli jezuitští misionáři zjistit skutečné počty lidí hlásících se k evangelictví na Valašsku. Po jeho vyhlášení se na Vsetínsku ke své původnímu vyznání začaly překvapivě hlásit tisíce lidí - celé vesnice, městské a obecní rady. Následovalo zatýkání, vyslýchání, věznění.

Z Růžďky byl k výslechu předvolán tajný kazatel Pavel Hořanský. Nedostavil se, a tak pro něj byla ze Vsetína vyslána eskorta úředníků převlečených za vojáky. (8./9. června) Když byl zatýkán, seběhla se na jeho obranu značná část vesnice (dle soudobých vyprávění celá) a v nastalé potyčce byli čtyři lidé zabiti. (Tuto událost připomíná pomníček v horní části obce). Pavel Hořanský byl zatčen a poslán do vyhnanství v Sedmihradsku, kde zemřel.

Hned po založení sboru na přelomu roku 1781/2 přichází první kazatel Ondrej Sloboda ze Slovenskaluterán. Sboru je ovšem bližší vyznání reformované (kalvínské), a tak se s kazatelem nepohodnou a ten v r. 1786 odchází.

Zpočátku se shromáždění konají po stodolách, ale již v r. 1783 je postaven první dřevěný kostel, v roce 1810 druhý.

Současný zděný kostel byl postaven v letech 18631872 za faráře Josefa Odstrčila. Za jeho působení byla postavena též fara a tzv. konfirmační sál („domek“, dnešní zdravotní středisko). Sbor získává pozemky a zhruba 39 ha lesa.

Hned od počátku do sboru přichází také evangelický učitel. Po dlouhém úsilí byla povolena a postavena vlastní škola (1842).

V roce 1918 dochází v Českých zemích ke spojení dvou evangelických proudů – kalvínského a luterského a vzniká „Českobratrská církev evangelická“, k níž tento sbor patří.

V roce 1925 přichází farář Viktor Hájek, za jehož působení je v roce 1927 vybudován pomníček událostí z r. 1777 a začínají se zde pravidelně konat vzpomínkové slavnosti.

Po válce mnoho lidí odchází do pohraničí a sbor se zmenšuje. Úbytek pokračuje s obecně rozšířeným vylidňováním venkova. Také období komunistické diktatury vedlo k protříbení členstva. Jak dokládají zápisy z církevních matrik, mnoho lidí církev opustilo, aby mohlo studovat nebo se věnovat svému zaměstnání. Mnozí evangelíci i tak zastávali v obci významné funkce.

Představitelé sboruEditovat

FarářiEditovat

KurátořiEditovat

  • František Hurta
  • František Bartoň
  • 19.. – 2002 – Jan Kočíb
  • 2002 – Jan Dančák

PramenyEditovat

  • Archiv sboru ČCE v Růžďce
  • Památník Českobratrské církve evangelické; ed. František Bednář, Kalich, Praha 1924
  • Církev v proměnách času 1918–1968; Kalich, Praha 1969
  • Církev v proměnách času 1968–1999; Kalich, Praha 2002 ISBN 80-7017-697-0
  • Růžďka – pohled do minulosti obce na Valašsku; Ladislav Baletka, Vsetín 1998
  • Bystřička; Pavel Kotrla (ed.), Bystřička 2002

OdkazyEditovat