Arnošt August I. Hannoverský

hannoverský král
(přesměrováno z Ernest August I.)

Arnošt August I. Hannoverský (německy Ernst August, 5. června 1771, Buckinghamský palác Londýn18. listopadu 1851, Hannover) byl v letech 18371851 král hannoverský a vévoda Brunšvicko-Lüneburský.

Arnošt August I.
král hannoverský
vévoda Cumberlandu a Teviotdale
Portrét
Ernest August I.
Doba vlády18371851
Narození5. června 1771
Buckinghamský palác Londýn
Úmrtí18. listopadu 1851
(ve věku 80 let)
Hannover
PředchůdceVilém IV. Anglický
NástupceJiří V. Hannoverský
ManželkaFrederika Meklenbursko-Střelická
PotomciJiří V. Hannoverský
RodWelfové
DynastieHannoverská dynastie
OtecJiří III.
MatkaŠarlota Meklenbursko-Střelická
PodpisPodpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie editovat

Arnošt August se narodil v Buckinghamském paláci Londýně 5. června roku 1771 jako osmé dítě (pátý syn) z patnácti potomků britského krále Jiřího III. a jeho manželky Šarloty Meklenbursko-Střelické. Od roku 1799 vévoda Cumberlandu a Teviotdale. Byl mladším bratrem Jiřího IV. a Viléma IV. a vůbec předposlední mužský panovník z Hannoverské dynastie.

V roce 1786 odešel se svým dvěma mladšími bratry, Augustem Frederikem a Adolfem Frederikem studovat do Göttingenu. V roce 1791 tam vstoupil do hannoverské armády, aby se mu dostalo i vojenského vzdělání.

Arnošt August měl pověst nejméně příjemného syna Jiřího III. Politicky byl konzervativní, postavil se v roce 1828 tvrdě proti Zákonu o katolické rovnoprávnosti navrhovanému premiérem, vévodou Welingtonem.

V roce 1796 byl v Anglii přijat mezi Svobodné zednáře. Od roku 1828 byl velmistrem jím založené Velké lóže v Hannoveru.

Vláda editovat

Když 20. června 1837 zemřel jeho starší bratr, král Spojeného království a Hannoverska Vilém IV., na trůn Spojeného království nastoupila jeho neteř Viktorie, dcera čtvrtého syna Jiřího III., vévody z Kentu. Skončila tak personální unie Hannoverska se Spojeným královstvím.

Zatímco podle tehdejšího britského následnického řádu nastupovala dědička na trůn v případě, že neměla žádné bratry, v Hannoversku (jako německé zemi) se podle polosalického práva vztahoval přednostní nárok na trůn na větší okruh mužských příbuzných. Hannoverským králem se tak stal právě Arnošt August I., strýc královny Viktorie. Zůstal nicméně následníkem britského trůnu, a to od 20. června 1837 do 21. listopadu 1840, kdy královna Viktorie porodila svého prvního potomka, dceru Viktorii.

Arnošt August I. po svém nástupu na hannoverský trůn zrušil ústavu z roku 1833, ale v roce 1848 ji musel na nátlak obyvatelstva obnovit.

Manželství a potomci editovat

 
Jezdecká socha před hlavním nádražím v Hannoveru

Arnošt August se oženil v roce 1815 se svou sestřenicí Frederikou Meklenbursko-Střelickou (29. května v Neustrelitz v zastoupení, 29. srpna potom znovu, za přítomnosti nevěsty, v Carlton House v Londýně.

Jeho matka, královna Šarlota Meklenbursko-Střelická, se stavěla proti tomuto svazku, protože nevěsta byla její neteří, kromě toho byla předtím již dvakrát vdaná (přičemž se vědělo o jejím románku v prvním manželství a druhé manželství bylo uzavřeno pod tlakem jejího pokročilého těhotenství; vztah s Arnoštem Augustem započal již za manželova života a požádala kvůli němu o rozvod, jehož uskutečnění předešla manželova smrt; mezi těmito dvěma manželstvími byla neoficiálně zasnoubena s mladším bratrem Arnošta Augusta Adolfem Frederikem, k čemuž však jeho rodiče nedali souhlas) a z předchozích manželství měla devět dětí.

Z manželství Arnošta Augusta a Frederiky vzešli tři potomci, dvě první dcery se však narodily mrtvé:

Zemřel v 80 letech věku na zámku Herrenhausen 18. listopadu roku 1851. Byl pohřben po boku své manželky, královny Frederiky, v mauzoleu v zámeckých zahradách Herrenhausenu. Po jeho smrti v roce 1851 nastoupil na trůn jeho syn Jiří V. V roce 1861 nechal svému otci postavit pomník – jezdeckou sochu na náměstí před hlavním nádražím v Hannoveru; dnes jde o velmi oblíbené místo srazů, kdy si lidé domlouvají schůzku "pod ocasem" (koně).

Vývod z předků editovat

 
 
 
 
 
Jiří I.
 
 
Jiří II.
 
 
 
 
 
 
Žofie Dorotea z Celle
 
 
Frederik Ludvík Hannoverský
 
 
 
 
 
 
Jan Fridrich Braniborsko-Ansbašský
 
 
Karolina z Ansbachu
 
 
 
 
 
 
Eleonora Sasko-Eisenašská
 
 
Jiří III.
 
 
 
 
 
 
Fridrich I. Sasko-Gothajsko-Altenburský
 
 
Fridrich II. Sasko-Gothajsko-Altenburský
 
 
 
 
 
 
Magdaléna Sibyla Sasko-Weissenfelská
 
 
Augusta Sasko-Gothajská
 
 
 
 
 
 
Karel Anhaltsko-Zerbstský
 
 
Magdalena Augusta Anhaltsko-Zerbstská
 
 
 
 
 
 
Žofie Sasko-Weissenfelská
 
Arnošt August I. Hannoverský
 
 
 
 
 
Adolf Fridrich I. Meklenburský
 
 
Adolf Fridrich II. Meklenbursko-Střelický
 
 
 
 
 
 
Marie Kateřina Brunšvicko-Dannenberská
 
 
Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický
 
 
 
 
 
 
Kristián Vilém I. Schwarzbursko-Sondershausenský
 
 
Christiana Emilie Schwarzbursko-Sondershausenská
 
 
 
 
 
 
Antonie Sibyla Barby-Mühlingenská
 
 
Šarlota Meklenbursko-Střelická
 
 
 
 
 
 
Arnošt Sasko-Hildburghausenský
 
 
Arnošt Fridrich I. Sasko-Hildburghausenský
 
 
 
 
 
 
Žofie Henrieta Waldecká
 
 
Alžběta Sasko-Hildburghausenská
 
 
 
 
 
 
Jiří Ludvík I. Erbašský
 
 
Žofie Albertina z Erbachu
 
 
 
 
 
 
Amálie Kateřina Waldecko-Eisenberská
 

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Předchůdce:
Vilém I.
  Hannoverský král
18371851
  Nástupce:
Jiří V.